3. Naposledy do Bradavic

16. února 2008 v 21:47 | Tagryjka |  Nikdy neříkej nikdy
III. Naposledy do Bradavic

"Dělejte! Nestihneme to!" hulákal Remus na své dva kamarády v běhu a co nejrychleji se řítil k přepážce mezi čísly 9 a 10. Proskočil jí se svými kamarády v čase za minutu jedenáct.
"Uf, to bylo o fous." Oddechl si James.
"tak pojďte nebo nám to ujede před nosem." Pobídl je Remus a už skládal kufry na podlahu vagonu. S úderem jedenácté naskočili všichni tři do vlaku a vydali se hledat volné kupé.
"Snad nám bude Petr držet místa." Zadoufal James. Jak procházeli kolem kupé, byli sledováni očima velkého množství dívek, Sirius si ve Zmijozelském kupé všiml i Ewelin, která seděla v rohu a k ostatním zmijozelským se nehlásila.
"Hurá! Tady je Péťa!" zajásal James a už se hrnul do kupé ve kterém jim malý obtloustlý chlapec držel místo.
"čau Petře! Jaký byly prázdniny?" vyzvídal Remus, ale dostalo se mu pouze chabě zamumlané odpovědi.
"Proč jsi nepřijel k Jamesovi?"
"Byl jsem u babičky a nemohl jsem odtamtud dostat." Sirius s Jamesem se rozchechtali.
"To tě lituju, Péťo! Mě stačila moje matka!" chechtal se Sirius.
Ještě dlouho si povídali, vyprávěli Petrovi zážitky z prázdnin a smáli se jako blázni. Asi v půli cesty se Sirius protáhl na sedadle a řekl.
"No, asi půjdu vyhledat vozík s jídlem. Mám hlad."
"Super, kup i něco pro nás."
"A kup toho hodně tyhle dva mi všechno sežerou." Zasmál se Remus než se na něj James naoko zuřivě vrhl.
Sirius mávl rukou jako že rozumí a s úšklebkem odcházel. Vozík s jídlem, který tlačila milá buclatá paní, byl až skoro na samém konci vlaku. Když k němu přicházel po jeho levé ruce se rozlétly dveře kupé a ten kdo je otevřel do Siriuse vrazil.
"Au!"
"Promiň, já-" začala se omlouvat Siriusovi velmi známá dívka. "To jsi ty?"
"Ano, já! To nemůžeš dávat pozor?"
"Ty se máš koukat kam lezeš!"
"Najednou za to můžu já, co?"
"To tys do mě vrazil!"
"Já?"
"ANO, ty!"
"Nelez mi na nervy Roseová."
"Neštvi mě Blacku."
Jejich hádku sledovalo beze zvuku z jedné strany kupé plné zmijozelských, kteří se na Siria koukali jako na obtížný hmyz, a z druhé strany kupé plné Siriusových obdivovatelek, které vraždily pohledem Ewelin.
"Takhle se mnou nemluv!" Sirius popadl Ewelin za paži a přitáhl si ji výhružně blíž. Sledoval její uhrančivé jasně modré oči a měl stejně jako Ewelin pocit, že se v nich topí.
"Pusť mě, Blacku!"
"Proč bych to měl dělat?"
"Protože jsem ti to řekla!"
"Nehodlám si od tebe nechat poroučet!"
"Jsi nechutně arogantní Blacku!"
"Nápodobně, Roseová!"
"Jsi stejný jako tvoje rodina!"
V tuhle chvíli Sirius ztuhl a Ewelin došlo, jak mu tou větou ublížila.
"Odvolej to!" zavrčel.
"Ne! Až se přestaneš chovat jako Black tak to odvolám!"
"Jsi jenom povýšená Zmijozelačka. Já tě nemusím vůbec poslouchat."
"Konečně Ti to došlo! Nevím, proč si nejdeš za nějakou z těch svých husiček a mě nenecháš na pokoji!"
"Fajn! Sbohem!" Prsknul rozzuřeně Sirius a vydal se zpět ke svému kupé. Na nějaké jídlo okamžitě zapomněl. Ewelin si naštvaně oddechla a také zašla do svého kupé.
Všimla si, že ji všichni pozorují, kromě Craba a Goyla, kteří vůbec nepochopili o co jde.
"Co na mě tak zíráte?" vyštěkla chladně.
"Co to měla znamenat?" odvážila se zeptat Bellatrix, přestože věděla, že Ewelin není dobré provokovat.
"Co? Rozhovor s budoucím manželem. To jste nepoznali?"
"Cože?" rozchechtal se Lucius a Cissa i Bella se k němu přidaly.
"Vy jste nebyli na tom plese u Blackových?" zeptala se zaraženě, protože si myslela, že to ví.
"Ne." Odpověděli unisono všichni tři.
"A co ty Zabini? Snape?" otočila se na dva zbývající spolužáky. Zabini přikývl na znamení, že o tom zasnoubení ví a Snape bez zájmu zakroutil hlavou.
"No vida. Tak pro ty, kdo to ještě neví, je Sirius můj snoubenec na tom plese jsme byli zasnoubeni." Všichni v kupé se rozesmáli, kromě Ewelin.
"To bude- Bude- vážně- vážně skvělé manželství." Chechtala se Bellatrix.
"Já už se na to fakt těšim!" smál se Lucius.
"Jen se smějte mému neštěstí." Zašklebila se Ewelin.
"Neboj, to bude v pohodě. Maličko si na něj došlápneš a on bude jako beránek!" Chichotala se Cissa když si představila jak to bude v jejich domácnosti vypadat.
"Ber to z tý lepší stránky. Máš alespoň hodně hezkýho manžela. To musíš uznat." Snažila se ji povzbudit Bellatrix když se stále pochechtávala.
"Uznávám, že budu mít krásného manžela, ale nebudu ho mít dlouho, protože my dva se v životě nesneseme v jedné místnosti." Zamumlala Ewelin, složila hlavu do dlaní a lokty opřela o kolena.
"Tak v tom případě vám hodně těžko půjde svatební noc." Provokoval Lucius a Ewelin po této poznámce vyletěla jako čertík na pérku.
"Tohle neříkej ani z legrace!"
"Promiň, jen mě to napadlo."
"To byl ale blbej nápad. Nemohli bychom se prosím bavit o něčem jiném než o mém nedobrovolném zasnoubení?" Zazoufala si Ewelin a sesunula se na sedadle.
"Samozřejmě." Přikývla Narcissa a odvedla hovor jinam. Zatímco její spolužáci byli zaujati konverzací, Ewelin přemýšlela o Siriusi Blackovi.
***
Sirius dorazil do kupé skleslý a naštvaný na nejvyšší míru. Práskl za sebou dveřmi s takovou razancí, že Remus vylekaně nadskočil a Jamesovi vypadla z ruky hůlka. Petr byl pryč. Sesunul se na sedadle úplně v rohu, hlavu složil do dlaní a tak vypadal jako hromádka neštěstí. Kluci si vyměnili překvapený a starostlivý pohled. Po chvíli se odvážil zeptat James.
"Co se stalo Siriusi?" Sirius jen němě zavrtěl hlavou. James však věděl, že pokud to ze Siriuse nedostane tak se Sirius bude trápit déle.
"Někoho jsi potkal?" Kývnutí Jamese povzbudilo a věděl, že Sirius bude spolupracovat.
"Nějakou holku?" Další kývnutí.
"Chtěla tě sbalit?" Prudké zavrtění na důkaz nesouhlasu.
"To by tě asi tak nenaštvalo. Hádali jste se?" Sirius zvedl hlavu, opřel se zády o opěradlo, ale oči nechal zavřené.
"Jo, hádali."
"Kdo to byl?"
"Když ti řeknu kdo, tak ti to nic neřekne a když ti řeknu proč tak to s tebou sekne." James se zasmál, ale když ho Remus zpražil naštvaným pohledem, přestal.
"Myslím, že to nebude tak hrozný. Něco přece jen vydržíme, viď Remusi?"
"Přesně tak." Sirius se zasmál a zhluboka se nadechl.
"Řekl bych, že tohle je hodně velký sousto i na vás, ale budiž."
Když už dlouho mlčel James ho pobídl otázkou.
"Tak kdo to je?"
"Jmenuje se Ewelin de la Rose-"
"To je ta, co jsme ji potkali na koupališti!"
"-a je to moje snoubenka." V kupé se rozhostilo ticho.
"Už vás kleplo, že jste tak zticha?" ozval se jízlivě Sirius. Pak se všichni tři rozesmáli.
"To je jako fakt pravda? S tou snoubenkou?"
"Bohužel!" James se znovu rozchechtal.
"Tak to je gól! Náš velký Casanova je zasnoubený."
"A ještě s nejnepříjemnější zmijozelkou!" přidal se Remus. Sirius se zašklebil.
"Vy z toho máte srandu, ale já si jí budu muset vzít."
"tvoje matka tě přece nemůže k oltáři dotáhnout násilím."
"Ani nemusí. Má neporušitelném slib. Jestli si Ewelin nevezmu tak se nedožiju dvacátých narozenin." James se přestal smát.
"Tak to je průser."
"To je sakra průser!"
"Neboj se kámo, my tě z toho vysekáme. Ještě nevim jak, ale pobertové se přece dostanou ze všeho."
"Díky, Jamesi."
"Siriusi, takže to co máš na ruce není ozdoba jak jsi tvrdil u nás, ale zásnubní prsten, že jo?"
"Jo. Tvoje mamka to poznala."
"Tomu se docela nedivim. Ta ví i to, co se snad ještě nestalo."
Chvíli bylo ticho, které přerušil až Sirius s prosbou.
"Kluci, myslíte, že byste o tom mohli v Bradavicích pomlčet?"
"Rozhodně." Přitakal Remus.
"No, možná. Pokud budeš hodnej!" smál se James.
"Já jsem přece hodnej pořád."
"To se neví."
Když už se Sirius hodlal znovu odseknout, dveře kupé se otevřely a dovnitř vešla Nikol Brownová, spolužačka Pobertů a hodila na Siriuse významný pohled. Za sklem kupé viděli kluci postávat partu jejích kamarádek, které byly všechny zamilované do Siriuse a jedna hloupější než druhá.
"Siriusi, miláčku, nešel bys se mnou na momentík ven?" připojila další významný pohled až se Jamesovi dělalo mdlo.
"Uhodlas." Ušklíbl se Sirius "Nešel."
Dívka byla natolik v šoku, že bez jediného slova vycouvala z kupé a kvapně odešla.
"Siriusi, miláčku." Pitvořil se James a všichni tři se zase rozesmáli.
"Kde je vlastně Petr?" zeptal se Sirius, když se dost vysmál.
"A věříš nám, že ani nevíme? Něco mumlal a pak zmizel." Pokrčil rameny Remus.
Rozhostilo se ticho. Remus si vyndal z batohu knihu, James pravděpodobně usnul a podle jeho blaženého výrazu nebylo těžké uhodnout, že se mu zdá o Lily Evansové do které byl beznadějně zamilovaný, a Siriusovi nezbylo nic jiného než zírat z okna a sledovat ubíhající krajinu.
Pochvíli se mu před očima začala objevovat půvabná černovláska. Zatřepal hlavou, aby obraz zmizel, ale nedocílil tím ničeho. Tak zavřel oči a vybavoval si krásný obličej do posledního detailu.
Dívka se před ním začala smát, a moc jí to slušelo, a jako malá holka se točila dokola. Sirius k ní došel a vzal ji za ruce. Pohlédla na něj s rozzářenou tváří a nechala se něžně obejmout. Ruce mu omotala kolem krku a jemně se k němu přitiskla.
"Siriusi."
"Ano?"
"Siriusi."
Pohladil ji po tváři a čekal, co mu řekne.
"Mám tě ráda."
Usmál se a chtěl ji políbit. Ve chvíli kdy se jejich rty málem setkaly od něj odskočila a s bolestným výrazem zašeptala.
"Jsi stejný jako tvoje rodina."
"To není pravda."
"Siriusi."
"Lžeš!"
"Siriusi!"
"Řekni, že to není pravda." Po tváři jim oběma tekly slzy. Siriovi slzy bolesti a Ewelin slzy zármutku.
"Siriusi!"
"Nejsem Black!"
"Siriusi!"
"Nejsem!"
"Nechovej se jako Black, ale jako Sirius. Prosím!"
"Budu!"
"Siriusi!" Když se probral ze snu seděl stále ve stejné poloze jako když usnul a nad ním se skláněl James.
"Co to bylo člověče?"
"Asi jsem usnul." Zamumlal Sirius a setřel si z tváří zbytky slz.
"Asi? Byl jsi úplně tuhej!" rozesmál se James. "ale asi by jsme už měli jít nebo to s náma odjede."
"Tak jdeme!" Sirius popadl hábit aby si ho navlékl cestou a vyrazil do chodbičky za Jamesem. Na poslední chvíli nastupovali do vlaku a teď také na poslední vyskakovali.
"Jamesi, Siriusi!" ozvalo se z jednoho kočáru, které je vozily do školy. Uvnitř seděl Remus a Charlotte Dowsnová z jejich ročníku. Byla to asi jediná dívka se kterou se dalo normálně bavit. Měla dlouhé blond vlasy s černým melírem a hnědé oči schované za brýlemi. Byla také dobrou kamarádkou Lily Evansové, ale narozdíl od ní, jí Pobertové nevadili.
"Ahoj kluci! Jaký byly prázdniny?" usmála se Charlotte, sirius na ni pouze zakýval na pozdrav, ale James odpověděl i za něj.
"Ahoj, Charlotte. Prázdniny ušly. A co ty?"
"Jo, docela to šlo. Byla jsem s rodičem v Paříži a mají tam vážně hezký památky."
Tímhle se debata rozproudila na téma jestli jsou hezčí památky v Londýně nebo v Paříži. Jediný Sirius mlčel.
"Co je ti Siriusi? Jsi nějak potichu." Ozvala se skoro na konci cesty Charlotte.
"Cože?" Když Sirius uslyšel svoje jméno, rozhlédl se dezorientovaně kolem sebe a tím vyvolal vlnu smíchu.
"Ale nic." Odmávl to James ale nepřestával se chechtat.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 dfdf dfdf | Web | 16. února 2008 v 21:55 | Reagovat

chces si vydelat na rapidshare nebo travian ? http://www.klikej.hu.cz/bux.htm

2 Ewilan Ewilan | Web | 8. března 2008 v 20:41 | Reagovat

paaani! tahle kapca se mi moc libila..hlavne ten sen..hmm, na tom neco bude..a koukam, ze maji oba dva na sebe ohromne stesti:_D jdu pokracovat

3 Enny Enny | Web | 4. května 2008 v 10:53 | Reagovat

Jeeeva, v tom vlaku to bylo super. :-D Hlavně to jak se pak Ew vrátila do kupé, Malfoy perlil. :-D Super. :-) A ten Siriho sen, ou juuu.

4 Kikinaa Kikinaa | Web | 30. června 2008 v 12:32 | Reagovat

skvelyy ;););

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama