8. Šok a hádka

25. února 2008 v 21:49 | Tagryjka |  Nikdy neříkej nikdy
Tak a je tu další kapitola. Je docela nic moc, protože je psaná pozdě večer. Dík za komenty. Tagryjka

8. Šok a hádka
"Milý studenti, jistě se již těšíte na první kolo soutěže, které se bude konat příští sobotu." Sirius s Jamesem se na sebe ušklíbli. "A já pro vás mám překvapení. Soutěž se nebude konat odpoledne, jak by někteří z vás mohli předpokládat, ale večer. A po vyhlášení, bude ples. Na sobotní odpoledne je povolen vstup do Prasinek, aby jste si mohli pořídit společenské oděvy na ples. Ples je přístupný pouze od čtvrtého ročníku výš." Sálem se rozlehl překvapený šum, ale Brumbál, jej rychle uťal. "To, ale není všechno. Na ten ples jsem si dovolil pozvat rodiče všech soutěžících." Všichni studenti se na ředitele koukali jako na blázna a Siriusovi potichu vyklouzlo z úst. "A je to v pytli." Jelikož se zdálo, že Brumbál už skončil s proslovem, rozjel se v síni rychlý rozhovor.
"Co se děje? Přece to není tak strašný, ne?" nechápal James Siriovu reakci.
"To je ještě horší. Víš, co udělá moje matka, když zjistí, že jsem s Ewelin ve dvojici? A když tu budou i Ewelin rodiče? Do dvou hodin se o tom zasnoubení dozví celý Bradavice, sakra."
"Tak to je v…"
"Přesně. A to…" Sirius nedořekl, protože ho přerušil naléhavý dívčí hlas.
"Můžu s tebou mluvit?" Jejich počínání sledovala skoro celá Velká síň a tak všechny překvapilo, že Sirius vstal a s Ewelin po boku rychle odešel z Velké síně. Po jejich odchodu začali všichni diskutovat a obzvlášť Siriusovy fanynky nesly Siriův odchod velmi nelibě.
*mezitím ve Vstupní síni*
"To je docela komplikování situace, nemyslíš?"
"To je hodně velkej průser."
"To jo. A víš co je nejhorší?"
"To, že to bude už brzy vědět celá škola?"
"No to taky, ale to, že rodičům v životě nevysvětlíme, že jsme spolu nedobrovolně a po tomhle naše šance na zrušení zasnoubení ještě více klesnou."
"Ne, že by jindy byly nějak vysoké."
"To, ale není moje vina."
"Něco takového jsem neřekl."
"Ale myslel sis to."
"Ty umíš číst myšlenky?"
"Ne."
"No tak vidíš."
"Ale umím číst ve výrazu tváře, idiote."
"Neurážej mě. Nic jsem ti neudělal."
"Ale no tak, přece by se Siriusek nerozčiloval, kvůli nějaký hloupý káče."
"Konečně jsi uznala, že jsi hloupá."
"To neuznám nikdy."
"Ty totiž nejsi hloupá."
"To vím i bez tebe."
"Ty jsi pitomá!"
"Neurážej mě pořád."
"Ty jsi s tím začala."
Jak na sebe oba zvyšovali hlasy tak se kolem nich nahromadil shluk zvědavců z Velké síně.
"Idiote!"
"Huso!"
"Už chápu, jak ses dostal do Nebelvíru. Jsi stejnej omezenec jako ostatní."
"To říká ta pravá. Z prašivého Zmijozelu."
"Lepší než ten tvůj Nebelvírek plnej mudlovskejch šmejdů."
"Neříkej to!"
"Co? Mudlovští šmejdi?"
"Už jsem ti jednou řekl abys to nevyslovovala!"
"Přece bys neztratil nervy, ty příteli mudlovských š-"
"Silencio!"
Ewelin na sebe neverbálně poslala protikouzlo a hněvivě vykřikla.
"Jak se opovažuješ! Sectusempra!"
Sirius se vyhnul a nenechal si to líbit. Po chvíli kletba střídala kletbu a vzduch křižovalo velké množství barevných paprsků. Přihlížející studenti před sebou drželi hradbu ochranných kouzel, protože zaklínadla lítala úplně všude. Oba soupeři byli velmi dobří kouzelníci, protože oba prošli výcvikem černokněžnických rodin a oba dva je poháněl vztek a nenávist.
Sirius měl natržené obočí a rána se mu táhla přes půlku čela a z úst mu tekla krev takže vypadal velice děsivě. Ewelin měla pochroumaný kotník a velkou modřinu na pravém spánku. Přesto ani jeden z nich nedal najevo slabost.
"Expeliarmus!" zahřměl rozezlený hlas. Oba snoubenci se otočili a spatřili nadmíru rozčíleného Albuse Brumbála v doprovodu profesorky McGonagallové a profesora Křiklana.
"Co si myslíte, že děláte?" Zklamaný a naštvaný pohled ředitele Siriuse i Ewelin zahanbil.
"Pane profesore, my-"
"Nechci slyšet žádné výmluvy. Vaše chování je neomluvitelné. Zrovna vy dva byste proti sobě neměli pozvednout hůlku."
"Ale, my-"
"Mlčte, pane Blacku. Jak se opovažujete proti sobě čarovat? Měli byste hledat společně řešení a ne se tu dohadovat jako malé děti."
"No, my-"
"Máte proto rozumné vysvětlení slečno de la Rose?" Ewelin v mžiku zmlkla.
"Měli byste se nad sebou zamyslet. Budu přemýšlet o vašem trestu. Body neodečtu, protože nechci, aby vaší hloupostí trpěla kolej. A teď jděte." Všichni studenti se začali ze Vstupní síně šourat ke svým kolejím. Brumbálův výbuch je všechny zahanbil, ale nejvíce skloněnou hlavu zklamáním měli Ewelin a Sirius. Věděli, že Brumbál je dobrý člověk a snaží se jim pomoci a také věděli, že mu tímhle výstupem projevili nevděk.
"To jsem tomu zase dal." Zaúpěl žalostně Sirius, když už byli skoro u Buclaté dámy. Jeho přátelé se na něj jen úkosem podívali.
"Výjimečně máš pravdu." Přitakal Remus. Pak už nikdo nepromluvil. Nenadšeně popadali do křesel ve spolčence. Najednou Sirius vyskočil z křesla.
"Něco mě napadlo." Aniž by cokoli vysvětlil svým přátelům, vyřítil se do své ložnice. Tam popadl brk, inkoust a kus pergamenu a začal smolit dopis.
***
Ewelin sklesle seděla na okenním parapetu a sledovala, jak její dvě kamarádky hrají šachy. Ve skutečnosti vůbec nevnímala, co dělají a její myšlenky se potulovaly někde úplně jinde. Najednou ji něco vylekalo tak, že spadla z parapetu tak nešikovně, že Narcisa i Bellatrix propukly v záchvat smíchu. To "něco" byla velice hezká černá sova, která trpělivě klepala na sklo.
"Copak nám asi nese?" zasmála se Ewelin. "Vypadá jako sova rodu Malfoyů. To bude pro tebe Cissy." Pak podala kamarádce ruličku úhledně smotaného pergamenu a odvrátila se k oknu.
"To, ale není pro mě. Pokud vím, tak Ewelin de la Rose- Blacková jsi tu ty." Ušklíbla se pobaveně Narcissa.
"Cože? Tam je vážně Blacková?" Ewelin překvapením málem spadla z parapetu znovu. "To si děláš srandu. Dej to sem!" Mladá Blacková jí dopis s úšklebkem podala. Na dopisu vážně stálo Ewelin de la Rose- Blacková, napsané úhledným rovným písmem.
Milá Ewelin,
Omlouvám se za dnešní chování. Asi jsme to vzali za špatný konec. Brumbál měl pravdu a my dva jsme ho vážně zklamali. Mám nápad jak to napravit. Pokud se to chceš dozvědět, přijď dnes v půl jedenácté do Komnaty nejvyšší potřeby. Budu tam.
Tvůj nastávající Sirius
"Pane jo. Kolik je hodin?" vyzvídala rychle Ewelin, hned jak ohromeně dočetla dopis.
"Čtvrt na jedenáct. Proč?" odpověděla Bella. Ewelin se rychle rozběhla po pokoji a hledala něco normálního na sebe. Byla sobota a ona nechtěla chodit ve školním hábitu.
"Copak, copak? Co se tak strojíš? Kvůli Blackovi? Kvůli tvému nastávajícímu?" pitvořily sestry Blackovy, ale Ewelin si jich nevšímala. Po chvíli vylétla jako blesk ze svého pokoje a vydala se na určené místo. Black už tam byl.
"Ahoj." Ozvala se tiše.
"Nazdar. Smím prosit?" Ewelin vykulila překvapeně oči. Tohle nečekala ani v nejmenším.
"Tohle je ten tvůj plán? Udělat Brumbálovi radost dobře nacvičeným tancem?"
"Přesně." Zasmál se Sirius a uchopil ji do náručí. Celé dopoledne i odpoledne nacvičovali a nakonec byli docela sehraní. Vládlo mezi nimi křehké příměří, ale ani jeden nezapomněl na ranní hádku. Takhle to mezi nimi vypadalo i následujících pár dní.
Uprostřed týdne se to však vrátilo do původního stavu. Hádky, naschvály a urážky byly na denním programu, ale snažili se mírnit, kvůli svému řediteli. Zatímco vztah Lily a Jamese se vyvíjel k lepšímu, mezi Siriusem a Ewelin to bylo čím dál horší.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 maka maka | E-mail | 26. února 2008 v 19:12 | Reagovat

Je to super.....Docela bych je chtěla vidět tancovat...(:

2 Ewilan Ewilan | Web | 8. března 2008 v 20:58 | Reagovat

tak ta bitka neměla chybu...a štve mě, že se chce pořád udobřovat sirius...to by měla spíš ona, když je na něj tak zlá:-D

3 Kikinaa Kikinaa | Web | 30. června 2008 v 13:17 | Reagovat

jj.. presne tak chudacek Siriusicek.. jinak vaaazne uplne skvele... ;););)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama