9. Ten nejhorší trest

28. února 2008 v 20:13 | Tagryjka |  Nikdy neříkej nikdy
Tak a je tu další kapitolka NNN.

Doufám, že se bude líbit. Pište svoje názory do komentářů prosím!!!
9. Ten nejhorší trest
V sobotu ráno bylo ovzduší v Bradavicích plné očekávání. Všichni se těšili na první letošní návštěvu Prasinek, ale víc se studenti těšili na večerní soutěž a ples.
Úplně v rohu síně stáli i Pobertové a vesele se bavili. James zářil po boku Lily Evansové, která přijala, oproti všem očekáváním, pozvání na rande. Sirius si nemohl pomoct a z obou si škodolibě utahoval, ale ani jeden z nich si ho nevšímal. Remus byl zaujatý nějakou těžkou bichlí a Petr po něm jen tak pokukoval.
Všichni se těšili na poklidný den, na odpočinek od školy, ale najednou se stalo něco, co klid narušilo. Profesor Brumbál, nikým nesledován, stanul na okraji schodiště a mávl hůlkou. Místností se ozvala dvě vyjeknutí. Osoby, které tak narušili poklid ve Vstupní síně, se najednou začaly pohybovat a vypadalo to, že proti svojí vůli. Siriuse a Ewelin nějaká neznámá síla přetahovala do středu místnosti a ještě ke všemu k sobě. Teď už si studenti Brumbála všimli a napjatě čekali, co se z toho vyvrbí. Black a Roseová stanuli v docela nebezpečné vzdálenosti od sebe. Pouhý jeden metr.
"Co to má znamenat, pane profesore?" vykřikla Ewelin a nenávistně si Siriuse měřila.
"To je váš trest za ten nedělní incident, slečno."
"Cože?" Sirius neudržel nervy na uzdě a teď na ředitele nevychovaně zíral. Jeho snoubenka na tom byla nejinak.
"Slyšíte správně, pane Blacku. Dlouho jsem přemýšlel nad příhodným trestem a pak mi došlo, že nejhorší trest pro vás bude společně strávený čas. Takže vy dva spolu budete po celý den v Prasinkách a nesmíte se od sebe vzdálit na více jak dva metry. Moje vlastní kouzlo." Brumbál žertovně zamrkal a to už studenti nevydrželi a celá síň propukla v smích. Jen Sirius a Ewelin se snažili předstírat, že ten druhý neexistuje.
"Přeji vám všem příjemný den a na vás dva mám prosbu." Nastražili uši, přestože od sebe byli okázale odvrácení. "Mám Prasinky velmi rád a nerad bych, aby je zničil nějaký váš výbuch vzteku. Tak na to prosím pamatujte."
Hlavní brána se otevřela a studenti se s nadšením vyřítili ke kočárům. Oba potrestaní nepřátelé suverénně zamířili na opačný konec místnosti ke svým přátelům a hned po jednom kroku zjistili, že jim to kouzlo vážně neodpoví. Skupinka Zmijozelských i Nebelvírských se rozesmála. Chvíli se nerozhodně měřili pohledy a ticho nakonec přerušila Narcisa.
"Tak, myslím, že Ewelin je dost samostatná, aby se bez nás obešla, takže my nebudeme zdržovat a půjdeme."
"Cože?" Ewelin jen zírala jak její odcházejí.
"Hurá. Konečně můžeme jít." Zajásal James, vzal Lily kolem ramen a mířil za Zmijozelskými. Všichni ostatní ho napodobili, i když Sirius s Ewelin jen váhavě. Celá cesta do Prasinek nebyla nikomu moc příjemná, protože mezi nimi vládlo napjaté ticho, které přerušila až Lily, když si začala naprosto jednoduše povídat s Ewelin. Té se nejdřív nechtělo komunikovat, ale pak se společně s ostatními zapojila do zábavné konverzace.
"Tak kam půjdem?" Rozhlédl se James po návsi lemované obchody.
"Do hospody." Vyhrkl Sirius.
"Do Medového ráje." Přidal se Červíček.
"Já bych radši do knihkupectví." Zamumlal Remus. Ewelin s Lily se rozesmály a pak Ewelin naoko přísně řekla.
"Nevím, jak vy, ale já a Lily potřebujeme šaty na ten ples. Jelikož James jde s Lily a Black musí se mnou, tak vím kam jdeme." Sirius se na ni zaškaredil.
"Neházej na mě ksichty." Ohradila se.
"Já na tebe nic neházím."
"Neštvi mě už teď."
"Já tě štvu? To je mi líto."
"Není. To víme všichni."
"Je."
"Není."
"Je."
"Nehádej se."
"Já se nehádám."
"Ale hádáš."
"Ty-"
"Nerad ruším vaši užitečnou konverzaci." Skočil Siriusovi do řeči pobavený Remus. "Ale myslím, že bychom měli jít." Black si povzdechl.
"Vážně musíme jít zkoušet šaty?"
"Musel bys i kdyby tu nebylo to debilní kouzlo." Všichni se zatvářili udiveně, protože tahle Ewelinina poznámka byla víc než nejasná.
"Protože moje šaty se tě BOHUŽEL týkají taky."
"Co jsi myslela tím bohužel?"
"Vůbec nic."
"V tom případě nevíš, co říkáš."
"Já-" Jejich společníci už zase dusili smích do rukávů, protože to jak dokázali každou pitomost přeměnit v hádku bylo strašně směšné, ale zdržující.
"Než se zase začnete hádat." Řekla Lily. "Měli bychom jít." Vzala Jamese za ruku a už ho táhla k obchodu, kde se prodávaly společenské a plesové šaty. Sirius jen s útrpným výrazem pronásledoval Ewelin a Remus s Petrem se raději vypařili.
"Dobrý den, slečny." Reagoval mladý prodavač na Ewelin a Lily a na Siriuse a Jamese se ani nepodíval. "S čím bych vám mohl pomoci?" Zářivě se usmál a dívky mu úsměv opětovaly.
"Potřebovaly bychom šaty na ples. Tedy já na ples a tady kamarádka i na taneční soutěž." Požádala Lily, ale Ewelin hned protestovala.
"Nemusí to být žádné speciální šaty. Stačí nějaké obyčejné, nejlépe černé."
"Modré." Opravil jí Sirius. Všichni se na něj překvapeně otočili. "Budou ti víc slušet modré." Zamumlal neochotně vysvětlení. Ewelin se na něj potěšeně usmála.
Pak začal prodavač ochotně z regálů vytahovat velké množství šatů, které si dívky nadšeně zkoušely. Většinu z nich však odmítly ještě předtím než je Will, jak se poté představil, donesl. Vybíral buď velmi odvážné modely nebo naopak šaty s moc nabíranými sukněmi. Lily měla již asi po čtvrt hodině vybrané krásné šaty, které jí moc slušely. Měla na výběr mezi červenými a zelenými. Jednoznačně byly odhlasovány ty zelené. Ewelin si však zoufala. Nemohla mezi tím množstvím oblečení vybrat ty správné.
"A co tyhle?" ozval se tiše Sirius, který až do té doby jen zběžně chodil do obchodě. Do oka mu padly jasně modré šaty na samém kraji stojanu. Měly pas celý postříbřený, jednoduchou sukni a široká ramínka. Ewelin zasvítily oči hned jak je uviděla, ale prodavač protestoval.
"Ne, tyhle ne. Ty nepodtrhnou vaši postavu. Dejte je zpět. Ty rozhodně ne."
Sirius ho však probodl takovým pohledem, že toho blekotání radši nechal.
"Sluší ti to." Zašeptal Sirius skoro neslyšitelně, když Ewelin vyšla z kabinky v nově objevených šatech.
"Myslím, že tyhle jsou to pravé."
Dívky si zaplatily šaty a rychle všichni vyšli ze zadýchaného obchodu.
"Tak kam půjdeme teď?" ozvala se spokojená Lily.
"Já navrhoval hospodu." Zahlásil se Sirius a James mu jen přizvukoval.
"Takže Tři košťata." Povzdechly si dívky sehraně. Vzápětí se uvolněně rozesmáli. V hospodě bylo docela narváno, ale přesto se jim podařilo najít volný stůl pro všechny čtyři a i pro Remuse, který se krátce po nich objevil. Konverzace jim vázla, dokud Pobertové nezačali vyprávět zábavné historky z jejich války proti škole a školníkovi.
Docela hlučně se smáli a při některých hádkách skoro padali ze židlí.
"No a Sirius přebarvil tu šílenou kočku na růžovou! Růžovou!" Chechtal se James a Sirius se hned ujal vyprávění.
"Ten poloplešatej pišišvor jí vzal do náruče a začal mumlat. "Lásko, zlatíčko, to bude dobrý." Mluvil k ní jako k milence." Pak i Siriusovi selhal hlas. Ewelin se historce smála natolik, že jí začaly i slzet oči.
"Nemusíš kvůli mně brečet." Neodpustil si jízlivou poznámku Sirius.
"Nebrečím kvůli tobě. Tak hluboko jsem ještě neklesla."
"Co tím chceš říct?"
"To bys nepochopil."
"Chceš snad říct, že jsem blbej?"
"Ne, to ne."
"No proto."
"Ty jsi totiž úplně pitomej."
"Přeháníš."
"To neumim. Jak se to dělá?"
"Takže přiznáváš, že jsem šikovnější?"
"Nikdy."
"Teď jsi to řekla."
"Neřekla. Řekla jsem, že si neumím vymejšlet."
"Kecáš."
"Nene."
"Jo."
"Tak to dokaž."
"Řekla jsi, že neumíš přehánět. Ne, že neumíš vymejšlet."
"Puntičkáři."
"Jsem prostě lepší."
"Spíš horší."
"Nezačínej si zase."
"Já si nezačínám."
"Zase se hádáš."
"Já se s tebou vůbec nemusim bavit." Ewelin se naštvala a okázale se k Siriusovi otočila zády.
"Konečně." Sirius í zdařile napodobil a jejich společníci se rozesmáli.
"Víte, že jste strašně směšní, vy dva?" Zeptal se konverzačně Remus. Ewelin mu už chtěla něco odseknout, ale Lily jí předběhla.
"Je už dost hodin. Měli bychom jít."
Ostatní to nenadšeně odkývali. Do kočáru se jich narvalo všech pět. Ewelin seděla vedle Siriuse a koukala z okna. Po malé chvilce se jí začaly klížit oči, stejně jako Siriusovi a tak oba dva usnuli.
"Lily, vzbuď se." Zašeptal James spící dívce, která se začala hned zmateně rozhlížet.
"Pst, ať je nevzbudíš." Přiložil si prst k ústům a ukázal na protější sedadlo, kde seděli Sirius a Ewelin. Hned jak je Lily spatřila nedokázala zadržet pobavené uchechtnutí.
Ewelin měla totiž hlavu položenou Siriusovi na prsou a on ji něžně, ale pevně držel v náruči. Oba dva spali s blaženým úsměvem na tváři.
Když se kočár zastavil u hradu, probudil se nejdřív Remus a hned pak Ewelin a Sirius. Ve chvíli, kdy si uvědomili kde a jak jsou, od sebe odskočili tak daleko, jak jim to umožňoval prostor kočáru. Jejich společníci se rozesmáli.
"Tak jsme se zasmáli a můžeme jít." Ozval se jízlivě Sirius, ale neubránil se lehkému začervenání stejně jako Ewelin.
"Pane Blacku, slečno de la Rose!" Brumbál na ně čekal ve Vstupní síni a bylo vidět, že je velice dobře naladěný. "Doufám, že jste nezapomněli na to kouzlo."
"Jak bychom mohli." Ušklíbl se jízlivě Sirius a tím jen prohloubil ředitelův úsměv. Hned jak Brumbál zrušil kouzlo, snoubenci od sebe odskočili, co nejdál a pak se bez rozloučení vydali každý ke své společence, jen Ewelin se u sklepení otočila a mávla Jamesovi, Lily a Remusovi.
***
"Tak jak sis užila Siriuskovu společnost?" šklebila se posměšně Bellatrix.
"Jeho společnost si užiju až na jeho pohřbu." Povzdychla si Ewelin.
"Ale bavila ses dobře, ne?"
"To jo. Remus, James a Lily jsou fajn."
"A Siriusek ne?"
"Ne." Odsekla Ewelin naoko naštvaně.
"Vážně?" Narcisa se snažila tvářit překvapeně, ale celkový dojem jí kazily cukající koutky.
"Ne!" Ewelin už svrběla ruka a tak po své kamarádce mrskla polštář. Ta jí ho okamžitě vrátila. Bellatrix se nejdřív nechtěla přidávat, ale když se jí nad hlavou roztrhl polštář, zapojila se do zuřivé bitvy.
"Ale mám krásný šaty na ten ples." Ozvala se Ewelin, když se situace v pokoji uklidnila.
"Ukaž." Pobídla ji Cissa. Obě sestry Blackovy šaty komentovaly uznalými slovy a obdivnými pohledy.
"Vybral je Sirius." Zamumlala polohlasně, když je věšela na ramínko.
***
"Ta Ewelin je docela fajn, co myslíš, Remusi?" Řekl James v pokoji naschvál, protože věděl, že tím Siriuse vydráždí. Remus se k jeho hře přidal.
"Jo, máš pravdu. A navíc je docela hezká." Sirius jen tiše skřípal zuby a přemáhal se, aby se nezapojil do hovoru.
"Docela? Je úplně úžasná. Kdybych neměl Lily, tak bych si dal říct." James se snažil nevyprsknout smíchy při pohledu na kamarádovu tvář.
"Jojo, ty máš Lily, ale já ne."
"To je fakt. A tobě se líbí?"
"Docela jo. Je milá, chytrá a hezká."
"No vidíš. Na tom plesu budeš mít skvělou příležitost." Teď už to Sirius nevydržel.
"To nemyslíte vážně!"
"Proč ne? Vždyť je to super holka."
"To teda není. Je namyšlená, protivná, drzá, povýšená, Zmijozelačka a… a…"
"A?" Provokoval James svého přítele.
"A je to moje snoubenka." Dořekl vítězně Sirius.
"Neříkal jsi náhodou, že je ti úplně ukradená?"
"To jo ale…"
"Ale co?"
"Prostě s ní Remus nemůže chodit!" Sirius už byl zoufalý, zatímco Remus s Jamesem se v duchu skvěle bavili.
"To si myslíš ty."
"Tak fajn. A teď, když mě omluvíte, se jdu… učit." Řekl rychle a vyšel z místnosti. Hned jak se za ním zavřely dveře kluci propukli v hurónský smích. James se svezl z postele a Remuse z toho rozbolelo břicho.
"Učit!" dostal ze sebe po chvíli Remus. "Sirius za těch šest let neotevřel jedinou knihu a teď se jde učit. Já snad umřu." Najednou se na chodbě ozvaly kroky a dovnitř vešel Sirius. Chlapci skryli svoje úšklebky.
"Tak už sis vymyslel důvod, proč Remus nemůže chodit s Ewelin?" Popíchl ho James.
"Mě je to jedno. Ať si s ní klidně chodí. Mě je Roseová ukradená." Sirius si lehl na postel a James si s Remusem vyměnil udivený pohled.
"Jen je to moje snoubenka." Povzdechl si Sirius potichounku.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 barbora barbora | 29. února 2008 v 16:23 | Reagovat

tato poviedka je uplne perfektne:D je to super moc uzasne:P a strasne sa tesim na dalsiu:))

2 Polik Polik | 29. února 2008 v 18:10 | Reagovat

Není to špatné.................

3 terri14™ terri14™ | Web | 17. března 2008 v 18:22 | Reagovat

mazec =o) lol

4 Amy leeeee Amy leeeee | Web | 23. května 2008 v 21:07 | Reagovat

nádhěrná povídka - seš šikulka

5 Kikinaa Kikinaa | Web | 30. června 2008 v 14:35 | Reagovat

skvela kapitolka jen tak dal ;)

6 boonie boonie | 15. ledna 2010 v 12:59 | Reagovat

ta povídka je suprová  moc se mi líbí

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama