I. Ples

16. února 2008 v 21:34 | Tagryjka |  Nikdy neříkej nikdy
I.Ples
Tak a je tu první kapitola, snad se bude líbit!

"Už o tom se mnou přestaň diskutovat! Prostě tam půjdeš!" křičela velmi rozčílená dáma na svého syna. Ten se však pouze ušklíbl, protože si ze své matky nic nedělal.
"Nemůžeš mě donutit! Nikam nejdu!" Teď se však nepěkně zašklebila Walburga Blacková. Věděla, že tímhle argumentem svého syna přesvědčí, aby udělal to, co chce ona.
"Když nepůjdeš, můžeš se rozloučit s Bradavicemi i se svými mudlovským kamarádíčky. Rozmysli se dobře!"
"A kam bys mě asi tak chtěla poslat?" Sirius hrál o čas, přestože už měl prohráno.
"Myslím, že přesunout tě na Kruval či podobnou školu magie, by nebyl problém!" Siriusova matka se s vítězným výrazem usmála na svého syna. "Takže jak ses rozhodl synu?"
"Co jiného mi zbývá? Samozřejmě půjdu," zahučel Sirius. "Ale mám podmínku!" Paní Blacková ztuhla a bylo na ní vidět, že by ji nejraději hned odmítla.
"Po tomhle plese mi dovolíš jet na prázdniny k Jamesovi."
"Ne! Můžeš jet za tím svým kamarádíčkem, ale až se zúčastníš plesu, které se bude konat tady u nás příští pátek." Sirius zvážil své možnosti, ale pak váhavě kývl.
"No dobrá! Půjdu na ty stupidní plesy! Už smím odejít do svého pokoje?"
"Ano, ale v půl osmé budeš tady v hale, slušně oblečený a učesaný, rozumíš?" křičela za svým synem, který pomalu, ale jistě mizel na schodišti ke svému pokoji. Poté se pro sebe vítězně usmála. Sirius totiž vůbec netušil, s čím to souhlasil a kdyby to věděl nejen, že by nesouhlasil, ale asi by se hodně rychle vzbouřil.
Čarodějnice… pomyslel si Sirius za dveřmi svého pokoje. Rychle přešel k psacímu stolu a začal brkem škrábat dopis pro svého nejlepšího kamaráda.
Milý Jamesi,
Smím k vám přijet, ale až příští sobotu, protože v pátek bude máti pořádat nějakej stupidní ples a já tam musím být. Moc mě to mrzí, ale hlavní je, že mi vůbec povolila nějak jet. Doufám, že se máš dobře. U nás doma je situace pořád stejná, válčím s máti a Regulusem. Pozdravuj rodiče a brzo se uvidíme.
Moc zdraví
Sirius
P.S. Doufám, že ta tvoje sousedka je pořád stejně hezká.
***
Sirius se znuděně rozhlížel po sálu plném tančících lidí, kteří byli navlečeni do posledních výkřiků módy pro nejvyšší vrstvy kouzelnického společenství. Všichni byli zabráni buď do tance nebo do společenské konverzace, která byla přesně podle vymezených norem etikety. Sirius, kterého ta maškaráda nudila, se přesunul nejprve do vzdáleného rohu místnosti a poté ho teprve napadlo jít ven na spoře osvětlený balkon, ze kterého byl velice hezký výhled na zahradu Malfoyova domu.
"Krásný výhled, že?" ozval se za ním jemný dívčí hlas. Sirius se zbrkle otočil. Majitelka hlasu byla, pokud mohl v chabém osvětlení posoudit, velice hezká asi sedmnáctiletá dívka. Dlouhé černé vlasy měla složitě zapletené do plesového účesu a na sobě měla krásné černo-šedé šaty, které obepínaly téměř dokonalou postavu.
Siriusovi připadala přinejmenším velmi zajímavá.
"Ano, zahradu mají Malfoyovi velmi vkusně zařízenou," odvětil chladně.
"Proč nejsi vevnitř?"
"A proč tam nejsi?"
"Já se ptala první a dáma má přednost!"
"A proč bych měl dodržovat pravidla?!"
"Protože je to slušné!"
"A proč bych měl být slušný?"
"Protože jsi ve společnosti dámy!"
"A to řekl kdo?"
"Já?"
"Ty?"
"Ano já!"
"A proč bych tě měl poslechnout?"
"Protože je to slušné!"
"A proč bych měl být slušný?"
Po této otázce se oba rozesmáli. Dívka měla jemný, ale přesto krásně zvonivý upřímný smích, který Siriuse zaujal.
"S tebou se nedá komunikovat," smála se a Sirius jí znovu (neslušně) odsekl.
"Nápodobně."
"Jak se vůbec jmenuješ?"
"Proč se ptáš?" Sirius měl menší strach z toho, aby se z dívky nevyklubala mrcha a nevykecala jeho chování matce. To by se potom mohl s prázdninami u Jamese rozloučit.
"Protože bych si naši milou konverzaci chtěla někdy zopakovat. Málokdy potkám někoho jako ty."
"Jako já?"
"Ano, stejně upřímného a veselého jako ty. Tady kolem jsou pouze samé ledové masky." Sirius se tomu musel zasmát.
"To máš pravdu. Ale asi se nevídáš s moc lidmi. Já znám hodně veselých lidí."
"To se máš. A řekneš mi už jak se jmenuješ?"
"Když po tom tolik toužíš. Sirius Black jméno mé," představil se a vysekl ukázkovou poklonu. Dívka ztuhla.
"Sirius Black? Tebe jsem tu nečekala. Asi už půjdu dovnitř."
"Počkej, nechceš -,"
"Sbohem," zašeptala a rychle mizela v sálu.
"- si zatančit," dořekl Sirius a viděl, jak se mu dívka, jejíž jméno ani neznal, ztratila v davu tanečníků. Rozhodl se jít také dovnitř a zjistit o té dívce něco.
Chvíli se jen tak procházel místností a prohlížel si všechny osoby v ní. Přece se nemohla jen tak vypařit… prolétlo mu hlavou těsně předtím, než ji spatřil.
Stála pravděpodobně po boku svých rodičů a na tváři měla přesný výraz z ledu, o kterém mluvila na zahradě.
"Á, Siriusi, tady jsi. Někoho ti chci představit. Pojď!" řekla jeho matka, která se zčista jasna vedle něj objevila, a s povýšeným výrazem ho vedla přímo k oné dívce a k jejím rodičům.
"Pane a paní de la Roseovi, chtěla bych vám představit mého syna Siriuse." Při těchto slovech si všichni tři vyměnili významný pohled, který Sirius nedokázal rozluštit.
"Siriusi, toto jsou manželé Roseovi a jejich jediná dcera Ewelin. Členové velice významného a starobylého anglicko-francouzského rodu de la Rose."
Sirius, přesně jak se od něj očekávalo, políbil paní de la Rose a Ewelin ruku. Po krátké chladné debatě vyzval, přesně podle etikety, Ewelin k tanci.
Při tanci ji něžně, ale pevně svíral a společně ladně pluli sálem.
"Proč jsi odešla?" položil Sirius otázku, která ho svrběla na jazyku.
"Protože mi byla zima," odvětila s chladnou maskou nezájmu, ale stejně na ní bylo poznat, že lže.
"Jako správný gentleman bych ti slušně půjčil sako nebo bych tě doprovodil."
"Nemohu za to, že jsi příliš pomalý."
Sirius udělal prudkou otočku, až Ewelin zalapala po dechu a odsekl.
"Já nejsem pomalý. To ty utíkáš jako zbabělec."
"To není pravda!"
"Ale je!"
"Není!"
"Je!"
"Není!"
"Tak proč jsi utekla?"
"Neutekla jsem!"
"Ale, ano, utekla!"
"Nene!"
"Ale, jo!"
"Jsi směšnej!"
"Nejsem!"
"Jsi! A k tomu ještě namyšlenej!"
"To není pravda!"
"Je to pravda! Jsi prostě Black!"
"Pokud si tohle myslíš tak nemá smysl se spolu bavit!"
"Fajn!"
Ve chvíli, kdy od sebe odstoupili tak hudba skončila skladbu.
"Sbohem!" zavrčel, do hloubi duše uražený, Sirius.
"Sbohem, Blacku!" odvětila stejně naladěná Ewelin a dala nepříjemný důraz na slovo 'Black'. Společně odešli ke svým rodičům, kteří byli zabráni do debaty o mudlech a mudlovských šmejdech, které je potřeba vyhladit, a tak si nevšimli vzájemného rozpoložení svých dětí. Do jejich debaty se vložila až Ewelin.
"Otče, matko, nerada ruším vaši debatu, ale po tomto plese jsem již velmi unavená, a proto bych vás ráda požádala, jestli byste mě nemohli doprovodit domů."
Sirius se znechuceně zašklebil nad těmi uhlazenými slovy, které pronesla s ledovou maskou na tváři, ale jeho matka to na rozdíl od něj přijala s uznáním.
"Myslím, že Ewelin má pravdu. Tento ples byl okouzlující, ale je vhodný čas jít domů. I já se Siriusem vyrazíme."
Po výměně zdvořilostních frází se oddělili a vyrazili k domovům.
"Musím tě pochválit," ozvala se v hale jejich domu. "Choval jsi se jak se na čistokrevného kouzelníka sluší a patří."
"To je to po čem nejméně toužím," zamumlal Sirius tak, aby ho matka neslyšela a vydal se do svého pokoje.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 netri netri | Web | 16. února 2008 v 21:45 | Reagovat

Tak tohle je zajímavá povídka. Už se těšim na další pokračování a na to, jak to mezi Siriem a Ewelyn bude...:D Celkem by se k sobě hodili

2 Ewilan Ewilan | Web | 8. března 2008 v 20:23 | Reagovat

tak to je vazne moc zajimavy! zboznuju povidky se siriusem..jinak jsi prvni povidkarka - od ktere to ctu - vztah mezi sirim a jeho matkou. a ta Ewelin! myslela jsem si, ze to bude ona...kdyz byli venku. a pak jak utekla..ty dve hadky nemely chybu:-D

3 Jenny Jenny | Web | 14. března 2008 v 20:29 | Reagovat

Perfektní dialogy...máš skvělý styl psaní

4 Enny Enny | Web | 21. března 2008 v 10:45 | Reagovat

Jů, tohle vypadá zajímavě. Sem zvědavá, co se z toho vyklube... a jestli maj ti dva podobnou povahu... ou jeeee. :o))

5 Abogartha Abogartha | Web | 13. dubna 2008 v 17:34 | Reagovat

zajimavy...

6 Kikinaa Kikinaa | Web | 30. června 2008 v 12:08 | Reagovat

super ;).. vypada to velmi zajimave ;)

7 Emma Emma | E-mail | Web | 9. května 2009 v 12:25 | Reagovat

je to hustý,ale dobře hustý

8 ginydel ginydel | 17. listopadu 2009 v 17:41 | Reagovat

jo je to super už se těším až budu číst další díly

9 Aranel van de´Corvin Aranel van de´Corvin | Web | 10. ledna 2010 v 9:08 | Reagovat

super =o) Jdu číst další kapču =o)

10 Kisska Kisska | E-mail | Web | 7. listopadu 2010 v 9:39 | Reagovat

Ahojky :)) Máš pěkný povídky :)) Máme s kámoškou taky blog, sice teprv začínáme, ale budeme ho rozšiřovat. Nechtěla by ses spřátelit ?? Kdyžtak písni do komentářů nebo na mail, prosím. Dík moc :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama