1. Kapitola 2/2

2. března 2008 v 20:21 | Electra |  Báseň mého života
.

Claire vzhlédla od Večerního Věštce rozloženého na stole v kuchyni. Někdo právě klepal na dveře od jejího bytu. S povzdechem nad narušením jejího klidu se vydala zjistit, kdo je tím pozdním návštěvníkem. Když procházela malou předsíní ke dveřím od bytu, v hlavě se jí zrodilo hned několik možností ohledně jeho totožnosti.

Žádná však nebyla správná ani blízká nečekané skutečnosti.

"Draco?" vydechla Claire překvapeně.

Bývalý spolužák jí věnoval slabý chladný úsměv. Claire se zamračila. Už dlouho neviděla "tenhle" jeho úsměv.

"Pojď dál," dodala rychle. Jen její pozvednuté obočí signalizovalo, že si povšimla objemného kufru, který vláčel mladý muž elegantně s sebou.

"Dlouho jsme se neviděli," podotkla Claire. "Dáš si kávu, čaj nebo něco jiného? Ostřejšího?"

Draco jí věnoval další chladný úsměv. Nebylo těžké si povšimnout, že má trable. "Kávu, díky."

"Posaď se a řekni mi, co tě za mnou přivádí. Takhle pozdě a s kufrem." Claire zamířila ke kuchyňskému stolu a nalila Dracovi šálek horké kávy. "Problémy v ráji?"

"Ty bys nejspíš řekla, že jsem zase konečně dostal rozum," pokusil se Draco o sarkastický vtip.

Claire se jen ušklíbla.

Ty bys o mě teď tohle asi neřekl, pomyslela si v duchu. Kdybys jen věděl, Draco…

"Co ti slečna dokonalá provedla, že ti konečně došla trpělivost?" zeptala se zvědavě.

Draco nevypadal, že by byl nějak ochotný odpovědět. "Je to důležité?"

Claire potřásla hlavou. "Vlastně ne. Ty se s tím musíš vyrovnat. Nebyl jsi ten typ, co by se někomu přišel vyplakat na rameni, takže není důvod se mi svěřovat. Předpokládám, že jsi mě přišel požádat o nocleh."

"Dokonalý úsudek," ušklíbl se Draco.

"Malfoy Manor je ti malá?"

"Zrovna v tu nejméně vhodnou dobu jsem naplánoval rekonstrukci," vysvětlil Draco.

"Jsme přátelé, samozřejmě ti pomůžu. Můžeš tu zůstat, jak dlouho chceš," usmála se Claire.

"Ale?"

"Je tu něco, co bys měl-"

Její slova přerušilo bouchnutí dveří od koupelny, kroky a rozmrzelý dívčí hlas. "K čertu s tím! To se lehko řekne neškrábat, jen kdyby ta mizerná spálenina aspoň tak zatraceně nesvědila!"

Stížnost byla vzápětí ukončena jemným překvapeným zalapáním po dechu. Ebony Potterová, oblečená jen ve velmi krátké noční košilce, která jí dosahovala s bídou do poloviny stehen, se zarazila ve dveřích od kuchyně.

I Draco málem zalapal po dechu, ale jeho trénovaná malfoyovská sebekontrola mu pomohla se okamžitě ovládnout.

Jeho tváří přelétl jeho typický arogantní úsměv, když přejel dívku ve dveřích hodnotícím pohledem. Vzápětí málem zalapal po dechu znovu.

V prvních okamžicích se zjevně až příliš soustředil na její tělo, takže si až teď, když jeho pohled poprvé důkladně spočinul na její tváři, všiml velké spáleniny, která roztahovala svoje rudé paprsky po Ebonyině pravém líčku. Zaschlý zčernalý strup, který tvarem připomínal půlměsíc dodával Ebonyině tváři nebezpečný vzhled.

Ke svému překvapení Draco zjistil, že ho ten pohled nijak neodpuzuje, spíš naopak. Ebonyina tvář nebyla nikdy dokonale pravidelná ani klasicky krásná, ale něco na ní Draca pokaždé zaujalo. Plocha spálené kůže, jako by do toho jen zapadala.

"Malfoyi, to je ale příjemné překvapení," dostala ze sebe Ebony sarkasticky.

"Nápodobně, Potterová." Draco se otočil na Claire. "Tak tohle bych měl vědět? Že už tu máš hosta?"

"Pokud bych překážela, můžu se vrátit k-" začal Ebony omluvně směrem ke Claire, ale ta jí zadržela.

"Není třeba. Pokud ti nebude vadit Dracova přítomnost."

Ebony věnovala Dracovi zamračený pohled. "Nechci být zvědavá, ale vzhledem k tomu, že je tu jen jedna koupelna … jak dlouho tu hodláš zůstat, Malfoyi?"

"Nejsem si jistý, jak dlouho dokážu vydržet ve tvé přítomnosti."

"Chápu. Ale můžeš být klidný, pokusím se tě moc nevyděsit. " Ebony se pokusila o svůj typický křivý úsměv, ale zase bolestně stáhla rty, když jí do spálené tváře vjela vlna bolesti.

"Vypadáš den ode dne lépe, Potterová, čím to je?" ušklíbl se Draco při tom pohledu.

"Jsi den ode dne větší neomalenec a zmetek, Malfoyi. Nebudu se ptát, čím to je. Jsi Malfoy a to mluví za všechno."

Ebony se otočila k odchodu. "Teď mě omluvte. Budu u sebe," sdělila jim přes rameno.

"To jsi přehnal, Draco," pokárala Draca Claire, když za Ebony bouchly dveře.

"Snad jsem té chudince Potterové neublížil. Zdá se, že už mě někdo stejně předběhl. Co se jí stalo?"

"Nevím, jestli ti do toho něco je," odsekla Claire.

Draco pokrčil rameny. "Jsem jen zvědavý. Ale máš pravdu, do Potterové mi nic není."

I když má hezký zadek, dodal v duchu a vzápětí se zhrozil nad vlastními myšlenkami.
Je to přece Potterová.

Vzpomínka na školní léta mu proběhla hlavou. Pokud mu Potter dělal ve škole svou přítomností ze života peklo, nebylo to nic proti teroru, který nastoupil s jeho setrou od čtvrtého ročníku.

Ta holka byla ještě tisíckrát horší než celé Nebelvírské trio dohromady. Při představě, že s ní má strávit dalších čtrnáct dní, ho jímala hrůza.

Možná jsem měl zůstat u Ginny - ne, tuhle myšlenku okamžitě zavrhl. Radši tohle peklo, než další únavné předstírání. Potřeboval si už odpočinout a vrátit se ke starému životu.

A kdo jiný než Potterová by mu v tom měl pomoct? Malfoyovské pohledy a škleby se sice nezapomínají, ale co kdyby přece jen potřeboval potrénovat?
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama