1. Přepadovka 1/2

2. března 2008 v 21:19 | Tagryjka |  Kdo vyhraje?
Tak a jsem tu s první kapitolkou. To jsem si pospíšila, co? Je to, ale zatím jen první část. Druhá bude zítra. Komentujte, komentujte ať vím, jestli se to líbí. Díkes a pěkné počtení.

I. Přepadovka
"Sakra! Nesnáším Letax!" zaječela zlostně mladá asi patnáctiletá dívka, která právě vylétla z krbu. Rozhlédla se po kuchyni na Grimmauldově náměstí 12 a od stolu vyskočil muž, očividně konsternovaný nenadálou přítomností neznámé dívky.
Poté z krbu elegantně vylezl Albus Brumbál.
"Ahoj, Siriusi." Sirius mu stále překvapeně kývl v odpověď.
"Tahle mladá dáma," Brumbál se přísně podíval na dívku, která se snažila tvářit nevinně, ale ředitel Bradavické školy čar a kouzel jí nevěřil. Na to ji znal moc dobře. "Tu s tebou zůstane po zbytek prázdnin."
"Vážně?" rozzářili se oba. Pobaveně se po sobě podívali a Sirius pokračoval.
"A smím se zeptat, proč není doma, ale tady?"
"Dozvíš se na poradě dnes večer."
"Už se těším." Ozvala se dřív, než stihl Sirius zareagovat. Brumbál se zamračil, ale v očích mu jiskřilo.
"Tak pozor, mladá dámo. Na poradu řádu můžou jen dospělí kouzelníci." Mladá blondýnka na něj upřela naoko nechápavý pohled. "To znamená, že ty tam nesmíš." Sklesle svěsila ramena a udělala na Brumbála psí oči. Ten jen pobaveně zavrtěl hlavou a Sirius se rozesmál. Ta dívka mu začínala být velmi sympatická.
"No. Myslím, že bychom se měli představit. Já jsem Sirius Black." Sirius očekával, že začne ječet, pištět a bůhvíco ještě, ale ona jen napřáhla ruku a naprosto bez zájmu prohlásila.
"Těší mě. Já jsem vnučka lorda Voldemorta." Řekla to tak vážně, že Siriusovi poklesla brada a naprosto užasle na ni zíral. Dívka to nevydržela a začala se strašně smát.
"To jsou, ale blbý vtipy." Ušklíbl se Sirius. Dívka mrkla na Brumbála, který měl také blízko k tomu, aby se rozesmál.
"Promiňte, ale nemohla jsem si pomoct." Znovu se uchechtla. "Jmenuji se Teresa Melodyová, ale říkejte mi Tes."
"A ty mi nevykej. Jsem Sirius."
"To je fajn. Nejste zas až tak starej, abych vám vykala." Sirius se rozesmál nad její upřímností a Brumbál ji vesele pokáral.
"Tes! Chovej se slušně! A ne, že večer najdu místo štábu kůlničku na dříví." Dívka se už podruhé pokusila tvářit jako ztělesněná nevinnost.
"Kvůli mně? To snad ne. Vždyť mě znáš." ředitel si povzdychl.
"No právě. Siriusi dávej na ni pozor. Je úplně to samé jako ty a James ve školních letech. A ne, že ji v tom budeš podporovat." Důrazně se na Pobertu koukl přes půlměsícové brýle.
"Rozkaz." Zasalutoval Sirius a Brumbál zmizel v záři zelených plamenů.
"Pojď, najdeme ti pokoj." Usmál se na Tes a vzal její objemný kufr. Cestou do prvního patra přemýšlel jaký pokoj bude natolik obyvatelný, aby se nemusel zdlouhavě uklízet. Něco ho napadlo. Dovedl ji až na konec prvního patra a ukázal na dveře vlevo.
"To je moje ložnice. Vstup jen na vlastní nebezpečí," Dodal výhružně. "A tohle bude tvůj pokoj." Zamířil i s kufrem a Tes za zády k protějším dveřím.
Ložnice byla zařízena do černo-zelené barvy. Majestátní postel s nebesy, velký dubový stůl, skříň na oblečení i jiný nábytek vyzařovaly nepříjemně ponurou atmosféru. Zelené stěny také nepůsobily moc optimisticky. Tes se jen otřásla.
Sirius donesl kufr až ke skříni a pak řekl.
"Bude to chtít maličké úpravy." Pak zamumlal kouzlo pro změnu barvy a stěny změnil na jemně oranžovou.
"To už je lepší, ale co kdybys vyčaroval světle modrou?" usmála se Tes.
"Vaše přání je rozkazem, mladá dámo." V okamžiku měly stěny pokoje přesně takovou barvu jakou si Tes přála.
"Super. A co nábytek?"
"Nejsi nějaká moc náročná?" Pousmál se Sirius a ponurou černou nahradila už veselejší bílá.
"Děkuju." Tes se vrhla ke svému kufru a začala se vybalovat.
Sirius přešel ke dveřím.
"Kdybys cokoli potřebovala, víš, kde mě najdeš. A tak za půl hodiny přijď dolů na oběd." Tes ho ještě zarazila jedním dotazem.
"Jestli ti to nevadí, tak se na něco zeptám. Čí byl tenhle pokoj?"
"Mého mladšího bratra." Zamumlal Sirius a odešel do knihovny, kde v poslední době trávil většinu času.
"Měl šílenej vkus." Poznamenala Tes na adresu původního majitele pokoje a pokračovala s vybalováním.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Mariana Mariana | Web | 3. března 2008 v 16:18 | Reagovat

Začíná to skvěle. Dost jsem se u toho nasmála, až si brácha myslel, že už mi to čtení vlezlo na mozek. Nejvíc se mi líbilo, jak se představila jako vnučka lorda Voldemorta. Těším se na další!

2 Zuzza Zuzza | Web | 1. srpna 2008 v 13:31 | Reagovat

To nejsi jediná Mariano. Já jsem tu ale sama. Mně do toho můžou kecat leda kočky.

Super kapitola.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama