10. Kapitola

2. března 2008 v 20:33 | Electra |  Báseň mého života
Verš desátý: Strangelove


Harry měl pocit, že je to jen nějaký šílený sen. Nemohla to být přece skutečnost. Ale přece ten kus modrého pergamenu na jeho stole vypadal tak skutečně. Znovu k němu zalétl pohledem.



Ve jménu magie a rodové cti, žádám já Lucius Octavius Thomas Malfoy, hlava vznešeného a starobylého rodu Malfoyů, jménem svého syna Draca Luciuse Octaviuse Malfoye rodinu slečny Ebony Alexandry Potterové o povolení spojit s ním její život a tím i naše rody v kouzelnickém obřadu. Harry James Potter jakožto jediný žijící příbuzný slečny Potterové a hlava rodu Potterů je oprávněn ve jménu své rodiny na tuto žádost odpovědět.
Vaše odpověď je trpělivě očekávána.

Lucius Octavius Thomas Malfoy, Malfoy Manor

Harry pohlédl na sovu, která se spořádaně usadila na volném rohu jeho stolu a klidně ho pozorovala. Tolik k trpělivosti. Odpověď se zjevně očekávala trpělivě, ale hned.

"Potíže?" zajímalo Claire, když vstoupila do jeho pracovny a postavila mu na stůl hrnek s kávou. Harry jen kývl hlavou k pergamenu. Přečetla si ho a jen pozvednuté obočí prozradilo její reakci.

"Netušila jsem, že už je to mezi nimi tak vážné." Pozorně mu hleděla do tváře, jak se snažila přečíst jeho reakci.

Harry si zhluboka povzdechl.

Kdyby ho Claire tak dobře neznala, myslela by si, že je zoufalý. Ale ne ... viděla, že už se s tím smířil. Protože Draca sice nenáviděl a nesnášel, ale miloval svou sestru. Stačil jeden z těch Ebonyiných zářivých šťastných úsměvů, kterými teď v poslední době oplývala její nálada, a Harry jí prostě nemohl bránit.

"Můžu jí to zakázat?" zeptal se přesto, spíš ze zvyku. Claire se pousmála. Byl tak roztomilý v téhle náladě.

"Je to jen formální. V podstatě se neočekává jiná než kladná odpověď, pokud nemáš opravdu závažné důvody proč nesouhlasit."

"Třeba že nesnáším ženicha? A že si mou sestru nezaslouží?" ušklíbl se.

"Ne … nejčastější námitkou je, že už je zasnoubená s někým jiným, nebo mrtvá, případně-"

"Stačí," zadržel ji Harry a natáhl se pro brk a pergamen.

Claire ho sledovala, jak na okamžik mezi zuby stiskl konec brku, než naškrábal rychlou odpověď. Pak luskl prsty. Pergamen se sroloval a sám se přivázal sově k noze. Spokojeně zahoukala a zmizela i s jeho odpovědí.

"Nemůžu uvěřit, že se tohle děje. Moje sestra a zatracenej Draco Malfoy." Zavrtěl hlavou. "Ale copak jí v tom můžu bránit? Po tom všem si zaslouží být šťastná."

"Však bude, Harry. Draco se o ni postará."

Harryho výraz se zničehonic změnil. "Takže budu mít konečně čas starat se jen o tebe."

"Já se o sebe dokážu postarat sama, Pottere," upozornila ho na oko dotčeně.

Harry se rozesmál a pak se k ní naklonil.

"Takže se dokážeš obejít bez tohohle?" zeptal se a jemně stiskl mezi zuby její ušní lalůček. Zachvěla se.

"Nebo tohohle?" S těmi slovy začal jemně špičkou jazyka dráždit kůži na její krku těsně pod bradou. Zaklonila hlavu.

"A tohle?" Vzápětí uchvátil její rty v něžném, ale vášnivém polibku. Hmmm ... nakonec ho asi opravdu potřebovala.




"Zrovna jsem zjistila, že se vdávám. Navíc za tebe. Tak jak se mám asi uklidnit!? Už mi blahopřálo osmnáct lidí! Jak to, že o tom nevím!?"

Draco zamrkal. Zapomněl, jak se Ebony uměla rozčilovat.

Věděl, že Ebony nebude zrovna nadšená, až jí přednese všechny novinky, ale nečekal takovou tornádu podobnou bouři. A chtěl, aby se to dozvěděla od něj, ale ani to mu nebylo dopřáno.

Na druhou stranu ... vždycky ho uměla překvapit. Bylo mu jasné, že se spolu v posteli nikdy nudit nebudou. V duchu zaklel. Musel přemýšlet, jak ji uklidnit a dostat se z těchto potíží. Pokud bude pokračovat v tomhle směru, nebude brzy schopný myslet vůbec.

"Zrovna jsem se chystal, tě požádat o ruku," dostal ze sebe mírně nervózně.

"To se většinou dělá ještě před tím, než náš sňatek oznámíš půlce kouzelnického světa!" odsekla mu Ebony rozčileně.

Sakra! Ona asi nejspíš neměla ani tušení, jak byla sexy, když byla tak rozčilená a v ráži. Draco bohužel ano.

"Řekl jsem to jen Potterovi. Nemůžu za to, že tvůj povedený bratříček neumí udržet jazyk za zuby."

"To pořád nevysvětluje, proč ještě nemám na ruce prstýnek a proč už nemáš otlačená kolena od klečení a prošení," zabručela.

"Mám klečet a prosit?" podivil se Draco.

"Mám si tě vzít?" Ebony se na něj ušklíbla. Byl to ten její křivý úšklebkem koutkem úst. "Nebo snad čekáš, že budu žádat já tebe? Jsem docela emancipovaná, ale tak moc zase ne."

Draco se vzdal po pěti minutách. Tolik k malfoyovské výdrži...

Když se potom zvedal z kleku, Ebony měla na tváři spokojený úsměv, který ho zahřál u srdce. Najednou to stálo za trochu nepohodlí a kapičku ztracené hrdosti.

"Miluju tě," řekla prostě a mírně užasle, jako by ji to samotnou překvapilo. "Vážně jsem nechtěla nikam spěchat, ale ... čas asi není důležitý, co? A zrovna teď ... mám dobrou náladu. Takže pokud máš nějaké další novinky, měl bys toho využít a říct mi je hned."

"Novinky...? Jako třeba, že jsme začali přní...?" Poslední slovo zamumlal tak nesrozumitelně, že mu nerozuměl ani sám.

Pohlédla na něj mírně napjatě a s obavami.

"Cože jsme to začali?"

"Páření," řekl Drcao tentokrát srozumitelně.

"Páření," zopakovala pomalu, "… to je jako u zvířat, navíc zvířata to dělají proto, aby - aha." Chvíli bylo ticho, jak Ebony zpracovávala ten nový objev. "Takže se za pár dní bereme a budeme mít dítě ... za pár měsíců. A tvůj otec mě ještě pořád nezabil. A můj bratr zatím nechal žít tebe. Vynechala jsem něco?"

"Že tě miluju."

Podívala se na něj a její výraz zjemněl a vypadala omluvně.

"Promiň. Chovám se jako hloupá hysterka. To jen, že ... všechno se děje tak rychle, že to sotva stíhám."

"Jsme v tom spolu," připomněl jí.

"To zní, jako kdybys mluvil o nějakém tuhém boji a ne o manželství."

Draco se zasmál. "Vzhledem k tom, že spolu pořád bojujeme ... dokonce i v posteli, myslím, že tak nějak to bude."

Ebony se také zasmála a pak se přiblížila k Dracovi a vytáhla se na špičky, aby ho mohla vášnivě políbit.

"Dám si sprchu a pak si promluvíme," sdělila mu a vydalal se směrem ke koupelně.

"Až vylezeš, něco pro tebe ještě mám," volal na ní.

Skrze pootevřené dveře od koupelny k němu dolehl její hlas. "Co je to?"

Představil si, jak tam stojí a pomalu se zbavuje šatů, a ztuha polkl.

"Svatební dar pro tebe. Ode mě a Abraxase," odvětil.

Ve škvíře dveří se objevila její rozcuchaná hlava.

"Báseň?" rozzářila se.

"Chtěl jsem ji napsat o tobě. O to, jak jsi krásná a úžasná a jak moc tě miluju. Vlasně ... je to o tomhle všem, ale ... jinak."

"Hmmm ... to se moc těším. Možná bys mi mohl pomoct umýt záda. Budu rychleji hotová a budu si ji moct rychleji přečíst."

"Jestli si myslíš, že skončím jen u mytí tvých zad, tak jsi na omylu. Nepočítal bych s tím, že tohle bude rychlá sprcha." Draco s ďábelským úšklebkem na tváři zamířil za ní.

"A jak si můžeš být jistý, že ti to dovolím?" zajímala se Ebony škádlivě.

"A co když se tě nebudu ptát?"

Nakonec se ani ptát nemusel. Nepřišla s žádným odporem, ani obranou, když ji přitiskl ke stěně sprchy, aby mohl zlíbat její nahé mokré tělo. Místo toho mu jeho laskání oplácela občasnými polibky a žhnoucími doteky, které v něm ještě víc přiživovaly rostoucí vášeň.

Byla jen jeho a on ji chtěl vlastnit úplně ... absolutně. A nikdy ji nenechat jít. Teplá voda a její neskutečná blízkost a pozornost, kterou věnovala jeho tělu, neudělaly nic, aby zmenšily jeho vzrušení, naopak... jeho pohyby se staly horečnatějšími.

Nakonec se jeho rty vrátily k jejím a během toho divokého téměř zoufalého polibku, ji chytil za boky a mírně ji nadzvedl. Vzápětí měl její nohy kolem boků, její tělo přilepené na svém a svět se změnil v zářivý tunel plný intezivní rozkoše.

Její steny a vzdychy se mísily s jeho, zesílené prostředím koupelny a sprchy. Vzrušení rostlo ... a horká voda bičovala jejich těla ... a pořád se líbali, jako by to měl být jejich poslední polibek na světě ... a možná byl, protože přece nemohli přežít ten nápor slasti, který se blížil závratnou rychlostí ... blíž a blíž.

A pak svět opravdu vybuchl a pokud to byla smrt, pak neexistoval lepší způsob, jak odejít ze světa.

"Draco, Draco, Draco ..." šeptala Ebony bez dechu pořád dokola jeho jméno.

Draco se také snažil popadnout dech, pořád ji svíral stejně pevně, aniž by opustil její tělo. Jejich oči se našly. Ebony se usmívala. A Draco začal recitovat.

"->There'll be times
When my crimes
Will seem almost unforgivable
I give in to sin
Because you have to make this life livable."

Ještě nikdy nerecitoval své básně nahlas. Ještě nikdy je nikomu ani nečetl. A teď tady, v té chvíli, kdy si nemohli být blíž, skoro cítil, že jsou slova zbytečná. Mohl jí to vše říct skrze pouto.

Ale potřeboval, aby to bylo slyšet. Potřeboval zvuk vlastního hlasu... a přitom se mohl dívat do jejích očí a skoro se dotýkat jejích rtů. Mohl cítit, jak se přitom chvěje v jeho náruči. Jak se zvedá její hruď s každým nádechem a výdechem. A skoro slyšel tlukot jejího srdce, jen o něco pomalejší než jeho vlastní.

"->But when you think I've had enough
From your sea of love
I'll take more than another riverful
And I'll make it all worthwhile
I'll make your heart smile."

Jemně a letmo ji políbil na rty a ona se zase rozechvěla a její tělo se sevřelo kolem něj, jako by se nikdy nechtěla oddělit. A možná nechtěla.

"->Strangelove
Strange highs and strange lows
Strangelove
That's how my love goes
Strangelove
Will you give it to me
Will you take the pain
I will give to you
Again and again
And will you return it."

Bylo to skoro překvapivé, jak rychle se vrátilo jeho vzrušení. Na druhou stranu ... při pohledu na tu krásu před ním, to zase tak nečekané nebylo.

"->There'll be days
When I stray
I may appear to be
Constantly out of reach
I give in to sin
Because I like to practice what I preach
I'm not trying to say
I'll have it all my way
I'm always willing to learn
When you've got something to teach
And I'll make it all worthwhile
I'll make your heart smile."

Začali znovu. Oproti předešlému milování, bylo tentokrát vše pomalé a něžné. Draco se přesunul rty poblíž jejího ucha. Mezi polibky na krku a jemnými kousnutími do ušního lalůčku jí šeptal další verše. Odpovídala mu vzrušenými povzdechy a šeptáním jeho jména znovu a znovu s takovou láskou a touhou, že to skoro nemohl unést.

"->Pain will you return it
I'll say it again - pain
Pain will you return it
I won't say it again."

Rostoucí vzrušení je oba přimělo znovu nabrat tempo. Ebony mu vycházela vštříc s každým pohybem a její nohy se ještě pevněji sevřely kolem jeho těla, zatímco její ruce laskaly jeho záda.

"->I give in
Again and again
I give in
Will you give it to be
I give in
I'll say it again
I give in."

Tentokrát byl jejich sdílený vrchol méně explozivní, ale stejně sladký a naplňující. A nebylo v něm o nic méně lásky než před chvílí.

"->I give in
Again and again
I give in
That's how my love goes
I give in
I'll say it again
I give in," dokončil Draco opět bez dechu.

Ebony konečně spustila zesláblé roztřesené nohy zpět na podlahu a odměnila Draca dlouhým nežným polibkem. Byl to ten nejkrásnější honorář, který kdy za svou báseň dostal. A věděl, že ho nic nikdy nepřekoná.

Dostalo se mu odpuštění. Byl osvobozen od svých hříchů. Nebyly zapomenuty, ale už nad ním dál neměly moc. Byl volný. A nebyl sám. Jeho spasení mělo podobu tmavovlasého vášnivého anděla s ďábelským úsměvem a hříšným tělem.

Co mohl chtít víc?


Konec
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 moja moja | 21. dubna 2008 v 22:22 | Reagovat

To bylo úplně super!!!

2 Amy leeeee Amy leeeee | Web | 5. srpna 2008 v 15:10 | Reagovat

KRÁSNÉ CELÁ POVÍDKA

3 Naiad Naiad | Web | 14. srpna 2008 v 1:25 | Reagovat

Celou povídku jsem přečetla celým dechem! Strašně se mi líbila, ale hlavně ten nápad! Byl skvělý, nikdy by mě nic podobného nenapadlo.

Hrozně se mi líbilo vykreslení některých postav, jako třeba mstící se beznadějně zamilovanou Ginny, nebo třeba Harry, který se snažil vyrovnat s tím, že jeho sestra má být s Malfoyem, nebo Lucius, který byl naprosto skvělý, jak se ke všemu tomu vlastně postavil, ale samozřejmě nejvíc hlavní postavy, jak Draco tak Ebony. Moc se mi líbilo, jak jsi popisovala věci, které je takových let trápily, vzpomínky a výčitky. A konec byl naprosto úžasný :-) to jsem já a happyendy... strašně se mi líbilo, že vlastně ve vyvrcholení jejich vztahu se jakoby vše vyřešilo, stalo se, ale bylo zapomenuto, protože tu bylo něco o dost silnějšího. Byla to krásná povídka, která mě velmi zaujala :-)

4 Goddy Goddy | E-mail | 20. srpna 2008 v 10:07 | Reagovat

/tleská/

není co dodávat

5 Kačka Kačka | 23. června 2012 v 13:05 | Reagovat

Super povídka,přečetla jsem jí celou najednou.

6 holka jako vy holka jako vy | E-mail | Web | 17. července 2012 v 20:55 | Reagovat

Nemám slov.....

7 P@ige P@ige | 10. srpna 2012 v 16:19 | Reagovat

Nemám co dodat....

8 Rickysob Rickysob | E-mail | Web | 25. července 2018 v 16:17 | Reagovat

Пенополистирол играет роль формообразующего элемента, но имеет и другое значение. Данный материал является хорошим утеплителем, а также защищает внутреннее пространство дома от наружных звуков. Бетонная стена отделывается любыми http://builderbest.byethost7.com/ декоративными материалами, например кирпичом, сайдингом, изнутри – гипсокартоном. Отделочные материалы можно монтировать к стене и при помощи крепежа, и на клеевые составы.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama