13. Hra na dohazovače

16. března 2008 v 17:43 | Tagryjka |  Nikdy neříkej nikdy
To jsem se dneska rozjela, co? Musím říct, že překvapuju sama sebe. Ale nějak se z tý deprese musím dostat a jak jinak, než oblíbenou činností, že? No tak je tu další kapitola k NNN.
Čtěte a kometujte (ať mám alespoň malé potěšení na světě). Tagryjka

13. Hra na dohazovače
"Už jsi něco vymyslel?" obrátila se Lily na svého přítele, když se procházeli o Paříži.
"Co?"
"No myslím s tou naší dohazovací kanceláří." Zasmála se Lily jeho nechápavému pohledu.
"Noo… Ne… Nic mě nenapadá."
"Tak to jsme dva." Povzdechla si a rozhlédla se po zdobeném mostě plném umělců a malířů, jakých bylo v Paříži spoustu.
"Hele," šťouchl James do Lily a ukázal ke kraji mostu. O zábradlí se tam opíral Sirius a zamyšleně zíral do vody. "Půjdeme ho rozptýlit," zaradoval se James, ale Lily ho chytla za ruku.
"Co je?"
"Nech ho chvíli o samotě, asi má o čem přemýšlet," Bylo vidět, že se Jamesovi nechce, ale nakonec se se svou přítelkyní vydal dál.
Nejednou Lily vyprskla smíchy.
"Čemu se směješ?" Nechápal James.
"Podívej se támhle," S úsměvem ukázala na konec mostu, kde stála Ewelin v úplně stejné pozici jako předtím Sirius.
"Jsou úplně stejní," řekl pobaveně James.
"To máš pravdu," V tom se Jamesovi rozzářila tvář a skoro bylo vidět žárovičku nad jeho hlavou, jak se rozsvítila. Něco ho napadlo.
"Mám nápad," prohlásil tajemně.
"Napadlo tě to samé, co mě?" řekla Lily s úsměvem. James se zatvářil jako bůh lstivosti a naklonil se k jejímu uchu. Když dokončil výčet svého plánu na jejich tvářích se rozlil skoro škodolibý úsměv.
"Ti budou koukat," promnul si ruce.
"Já bych to ale ještě upravila. Prohodila bych nás." James se zamračil.
"A to jako proč?"
"Pochop, že jsi Siriův nejlepší kamarád-"
"No právě,"
"A Sirius potřebuje názor někoho, kdo ho nezná od ponožek až po vlasy." James se poškrábal na hlavě.
"Asi máš pravdu, ale jak mám mluvit s Ewelin?"
"Říkej jí, co si myslíš a snaž se jí pomoct." Pak se naklonila k jeho uchu a zasvětila ho do svého plánu.
"To je skvělý!" zasmál se James a políbil ji na tvář. "Jsi úžasná! Tak já už letím, jo?"
Otočil se a zamířil k zasmušilé dívce opírající se o zábradlí.
Lily následovala jeho příkladu.
"Ahoj, Siriusi," pozdravila ho a opřela se vedle něj. Překvapeně na ni pohlédl.
"Ahoj, Lily. Kde máš Jamese?"
"Někde se poflakuje," pokrčila rameny rudovláska. "Co tu, ale děláš ty?"
"Jen tak tady přemýšlím. Nemám, co dělat."
"A o čem přemýšlíš?" vyzvídala Lily a snažila se Siriuse dostat tam, kam potřebovala.
"O Ewelin." Zamumlal tak, že ho skoro nezaslechla.
"Proč si s ní nepromluvíš?" vybafla na něj.
"Nemám o čem mluvit."
"Ale no tak Siriusi, copak si myslíš, že není vidět, jak se trápíš?"
"Já se netrápím," odsekl. Snažil se tvářit naštvaně, ale Lily si všimla záblesku smutku v jeho očích.
"Přesvědčuješ mě nebo sebe?"
"Tahle debata nemá smysl, Lily," zamumlal Sirius.
"Proč ne?"
"Sama vidíš, že mě Ewelin nenávidí,"
"Třeba si to jen namlouváš." Zašeptala a Sirius na ni zmateně pohlédl.
"Co tím myslíš?"
"Copak to není jasné, Siriusi?" zamračila se na něj. "Co když se Ewelin trápí stejně jako ty?"
"Pitomost," zahuhlal a přitáhl si bundu blíž k tělu. Stál tady už dlouho a musel si přiznat, že mu byla zima.
"Co kdyby jste si promluvili?"
"A zase se pohádáme," zašklebil se hořce.
"Nesmíte se pořád urážet. To vám k vztahu nepomůže."
"Vztahu?" zalapal do dechu Sirius a Lily přelétl po tváři jemný úsměv.
"Vadí ti, že se nesnášíte?" zaútočila přímo.
"Moc," vydechl Sirius a sklopil poraženecky hlavu. Zato Lily se vítězně usmála. Přece jen mají naději… Jen musí něco dělat, pomyslela si
"Tak si promluvte. Za to nic nedáš. Pokud ji máš rád-"
"Nemám ji rád," přerušil ji rozzlobeně Sirius. "Jen se nechci pořád hádat."
"No dobře. Ale řešení nepřijde samo, Siriusi. Skus něco udělat. Ta promluva je to nejmenší."
"Tak dobře," souhlasil váhavě Sirius. Lily se usmála.
"Nechceš jít omrknout ty obrazy tady na mostě?" navrhl a Lily nadšeně souhlasila. Objal ji přátelsky kolem ramen a vydali se pomalým krokem po mostě. Sirius k Lily cítil vděčnost. Věděl, že mu tímhle rozhovorem Lily moc pomohla a hodlal se řídit její radou.
***
Čím víc se James blížil k Ewelin, tím rychleji se mu nacvičené věty vypařovaly z hlavy.
Nakonec úplně zapomněl, co jí chtěl říct, a tak se jen postavil vedle ní a také se zadíval do hloubky pod sebou.
"Ahoj, Jamesi. Co ty tady tak sám?" otočila se na něj smutně černovláska.
"Na to bych se mohl také zeptat," usmál se na ni z boku.
"Tak kde máš Lily?"
"Někde si prohlíží obrazy," James se zatvářil naoko znechuceně, aby mu uvěřila. To se mu povedlo.
"Ty nemáš rád obrázky?" zasmála se škádlivě.
"Hezké obrázky mám rád, ale nemusím si je prohlížet půl hodiny."
"Tak to já taky ne."
"Co tady vlastně děláš ty?" Ewelin pokrčila rameny v mnohoznačném gestu.
"Ani nic. Jen tak koukám do vody a přemýšlím."
"A o čem přemýšlíš?"
"To by tě nezajímalo," odvětila vyhýbavě a zase stočila zrak k hladině vody.
"Kdyby mě to nezajímalo, tak se neptám."
"To je taky pravda," usmála se váhavě." O Si…" Zbytek slova zamumlala tak, že neměl šanci ji slyšet, ale James si dokázal domyslet, co řekla.
"O Siriusovi?"
"Jo," přikývla, ale pak se zatvářila vyděšeně. "Hlavně mu to prosím neříkej."
"Proč bych mu to měl říkat? Máš mě za drbnu?" Ewelin se nevesele zasmála a zavrtěla hlavou.
"To ne, ale přece jen jste nejlepší kámoši."
"I kdybych mu to řekl, spíš by ti to pomohlo ne?"
"Jak to myslíš?"
"Konečně byste si mohli promluvit."
"Nemáme spolu o čem mluvit." Odsekla nepřívětivě.
"Ne?" zatvářil se James pochybovačně.
"Ne."
"Co třeba o tom, jak se oba trápíte?"
"Ale já se netrápím,"
"To vidím," povzdychl si James a než stihla něco říct, pokračoval. "Možná se netrápíš, ale společný rozhovor by vám oběma rozhodně prospěl. Věř mi. Vím, co říkám." Ewelin si povzdychla.
"To je právě to," James se zatvářil nechápavě, "Nevím komu můžu věřit." Vysvětlila ztrápeně.
"Mě můžeš věřit, Ewelin." Řekl James a ztrápenou dívku bratrsky objal.
"Já vím. A budu ti věřit." Usmála se, když ji objal kolem ramen, "Víš, že mě takhle ještě nikdo neobjal?"
"Teď už to vím. Ty nemáš sourozence, viď?" Ewelin jen mlčky zavrtěla hlavou.
"Tak od teď mě považuj za svého brášku," zasmál se James a ona se k němu ráda přidala.
"No to jsem dopadla." Popíchla ho "sestersky".
"Nebuď drzá," zakabonil se naoko James. Se smíchem mířili přes most a najednou James uviděl Lily, jak jde se Siriusem proti nim a vesele se směje.
Takže to vyšlo, pomyslel si šťastně.
"Jamesi! Hledala jsem tě!" vyhrkla Lily přesně podle jejich domluvy. Mrkla na něj ve znamení, že všechno jde podle plánu a on jí to oplatil.
"Tak dlouho hledala Jamese, až našla Siriuse," zarecitoval Sirius a pustil Lily.
"To toho našla," popíchl kamaráda v přátelském rozmaru.
"Neprovokuj, Pottere" zašklebil se naoko Sirius.
"Já? Nikdy," zatvářil se svatouškovsky James.
"Ty vždycky, Dvanácteráku,"
"Však ty taky, Tichošlápku," Do jejich rozhovoru se vložila Lily.
"Kde jste vlastně vzali ty přezdívky?" zatvářila se zvědavě.
"To… To vymyslel Remus." Vyhrkl James a Sirius ho v duchu chválil. "Jen takový nápady,"
"Víte, vy dva, že je Remus nějaký divný?" podívala se Lily na zmateného Siriuse a Jamese. Ewelin se vymanila z Jamesova sevření a tiše poslouchala. Tušila kam, tím Lily míří, ale netušila jak dalekosáhlý plán Lily má.
"Jak to myslíš divný?" vykoktal nakonec Sirius.
"No, pořád někam mizí,"
"Jezdí za nemocnou matkou." Přerušil ji James a doufal, že tím uzavře debatu.
"No jo, ale proč je potom celý den na ošetřovně?"
"No… To…" Na tohle už Sirius ani James neměl odpověď.
"A navíc, proč jezdí vždycky o úplňku?"
"To bude asi tím, že… že mu Brumbál vymezil vždycky jeden den v měsíci. Tohle je jen náhoda." Vymlouval se James a Lily i Ewelin se v duchu dobře bavily.
"A proč se vrací tak podrápaný?"
"To se ti jen zdá," vyhrkl Sirius a nebylo mu pod jejím drobnohledem zrovna příjemně.
"Možná, ale proč s ním mizíte i vy? A proč se vracíte tak hrozně unavení a zbídačení?" Lily se svými dotazy tlačila do kouta a moc dobře to věděla.
"No… víš…"
"Ano?" dorážela na nervózního Jamese.
"No… to je tajemství…" zamumlal Sirius a Lily ho probodla přísným pohledem.
"A to si jako myslíte, že to nevím?" zamračila se a Ewelin vyprskla smíchy. Oba dva na dívky zírali jak spadlí z višně.
"No tak kluci, to, že Remus mizí o úplňku, vrací se podrápaný, unavený, ošetřuje ho Pomfreyová a pořád hltá knížky o vlkodlactví, jsou úplně jasný ukazatele."
"Takže… Takže to víš?" zeptal se přiškrceně James.
"Vím, ale chtěla jsem, abyste mi to řekli sami. Ale musela jsem vás trošku popostrčit." Dodala a začala se smát jako Ewelin.
"Ty to taky víš, Ewelin?" ozval se překvapeně James.
"Vím," přikývla černovláska.
"Odkud?"
"Mám chytrou kamarádku," usmála se Ewelin. "Bellatrix si taky dala dvě a dvě dohromady." Dodala, když se tvářili nechápavě.
"Takže, kdo všechno to ví? Ze Zmijozelu?"
"Já, Bellatrix, Cissa, Severus a možná Lucius pokud mu to Cissa řekla." Sirius se zatvářil při Snapeově jméně znechuceně a James nejinak.
"Ale pořád jste mi neodpověděli na mou otázku." Nechápavě na Lily pohlédli.
"Proč mizíte s Remusem a proč se vracíte tak zbídačení?" položila otázku znovu. Sirius vybídl svého kamaráda, aby řekl pravdu.
"Protože jsme o úplňku s ním." Odpověděl James a Lily vylétla jak čertík na pérku.
"Cože?"
"Zvěromágové, že ano?" Ewelin si je zkoumavě prohlížela a přitom Siriusovi pohlédla do očí. Ten jen skoro paralyzovaně přikývl.
"V co se měníte?" vyzvídala Lily dál a tím přetrhla pouto mezi dvěma snoubenci.
"Já ve velkého černého psa, proto Tichošlápek, a James v jelena, proto Dvanácterák."
***
"Ewelin?" zvolal Sirius tiše, sotva vyšel z koupelny. Myslel si, že už bude spát, ale v posteli ji neviděl. Našel ji na balkónku, který patřil k jejich ložnici. Stála tam v měsíčním světle pouze v noční košili.
"Je to nádhera, co?" zašeptala do ticha a očima ukázala k osvětlené Paříži. Musel s ní chtě nechtě souhlasit.
"Chtěl bych si promluvit," vypadlo ze Siriuse dřív, než se stačil zarazit. Vážně na něj pohlédla a sama začala mluvit.
"Já taky, Siriusi. A hlavně bych se ti chtěla omluvit-"
"Ne, to já bych-"
"Nech mě prosím domluvit, Siriusi," požádala ho tiše a Sirius se při pohledu na její prosící krásnou tvář nezmohl k protestu. "Chci se ti omluvit za to, že jsem tě urážela, za to všechno, co jsem ti řekla. Nechtěla jsem. Ale v té hádce…" zlomil se jí hlas a Sirius měl dojem, že vidí v jejích očích slzy.
"Vím o čem mluvíš. To samé bych ti chtěl říct já. Moc se omlouvám za všechno co jsem řekl. A… nechci se dál hádat, Ewelin. Nemohli bychom spolu normálně vycházet?" usmál se na ni a doufal, že neodmítne.
"Mohli. Moc bych si to přála." Tichem se nesla její slova, která byla hodně důležitá pro ně oba.
"Přátelé?" Napřáhl k ní váhavě ruku a ona stejně váhavě stiskla. Siriusem projel zvláštní pocit při tom doteku a ucítil mrazení kolem páteře.
"Přátele." Přikývla pevně.
"A teď pojď spát. Je tu zima." Ewelin se uslzeně usmála, ale poslechla a lehla si do manželské postele. Sirius ji následoval na druhou polovinu.
"Dobrou noc," uslyšela zašeptání, a pak šťastně upadla do říše snů.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kayla Kayla | 16. března 2008 v 19:42 | Reagovat

je prvni koment tak to jsem rada, no tahle kapitolka je..............................uzasna jako ty predchozi takze doufam ze se tu brzy objevi pokracko!

2 barbora barbora | 17. března 2008 v 16:48 | Reagovat

jej, to je krasna kapca:D

3 madeleine madeleine | 18. března 2008 v 15:29 | Reagovat

James a Lily jsou ale vypočítaví! Takhle je zmanipulovat!

4 terri14™ terri14™ | Web | 18. března 2008 v 16:03 | Reagovat

hehe... já bych se občas ráda dala takhle zmanipulovat...

5 Jenny Jenny | Web | 18. března 2008 v 17:37 | Reagovat

Bomba...konečně se usmířili=) Lily a James jsou koumáci=D Skvostná kapitola...další pls a co nejdřív!! Jsem strááášně zvědavá, jestli jim ten jejich smír vydrží=D

6 Lia Lia | 19. března 2008 v 19:01 | Reagovat

nooo pekne..mne sa to paci..uz sa tesim na dalsiu kapcu:))

7 kassandra kassandra | 20. března 2008 v 12:52 | Reagovat

Super jen task dal:D jejich hadky me vzdycky skvele pobavi

8 Ewilan Ewilan | Web | 20. března 2008 v 14:37 | Reagovat

to bylo prekraaaasny...uplne jsem to zhltla jednim dechem.miluju tuhle povidku. je origilani a jina nez ostatni. a pekne james a lily kujou pikle na siriho a ewelin. a taky jsem si vsimla, ze jsou oba stejni. i v tech nazorech.jen kdyby se porad neurazeli...

a docela jsem koukala...tyjo, Lily a Ewelin vi jejich ,,male chlupate tajemstvi" :-)) jak se z toho nejdriv vykrucovali a pka to vzdali:-D

nadherna kapitolka a prosim te, nedepkuj...ja vim, ze je to tezky, sama jim casto propadam...zkus se jit treba projit a vycistit si hlavu. jestli mas nejaky problemy, pormluv si o nich s nekym...hlavne se usmej, mas totiz velky dar..psani:-))

9 maka maka | E-mail | 23. března 2008 v 11:34 | Reagovat

To bych ctěla vědět, jak se budou Ewelin a Sirius hádat a

usmiřovat najednou:)

Dát si dvě a dvě dohromady asi neni tak složité, co? Co tomu asi řekne Remus?

A ta Ewilanina (snad to mám dobře napsaný...) rada je k nezaplacení, hlavně tři kroky k úsměvu:):):)

10 Leena Leena | Web | 3. dubna 2008 v 20:19 | Reagovat

jééé.... to je skvělá povídka :-)))) jakmile si zase najdu čas, tak jí dočtu nebo alespoň to co už je napsané :-)

11 Kikinaa Kikinaa | Web | 30. června 2008 v 18:20 | Reagovat

fíííha to je vazne super ;).. konecne se usmirili.. ae ja uz nebudu moc cist haaadky.. fnuk :(:'(.. neee je to skvely ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama