14. To snad není pravda!

20. března 2008 v 22:32 | Tagryjka |  Nikdy neříkej nikdy
To docela dlouhé době další kapitola... Vím, že jsem ji slibovala už dřív, ale tak nějak mi to nevyšlo :)). Doufám, že další kapitola přibude už zítra. Snad ;)).
Kapitola je věnovaná hlavně Máce, která je mojí věčnou inspirací a pomocníkem v nouzi. Pak i všem, co poctivě komentují.
Přeji hezké počtení a komentujte (tahle fráze je už docela otřepaná, asi si vymyslím jinou :))).

14. To snad není pravda!
"Ale, ale… Co to vidí oči mé?" ozval se Bellin jízlivý hlas. "Ewelin Roseová a Sirius Black dva metry od sebe a normálně se baví?" Tak tomu skutečně bylo. Skupinka odměněných studentů se po týdnu vrátila do školy a na Lily, Jamese, Ewelin a Siriuse se zaměřily všechny pohledy. Do Vstupní síně totiž vkráčel James a objímal Lily a za nimi skoro nadpřirozený úkaz.
Sirius s Ewelin šli normálně vedle sebe a v klidu se bavili. Pobyt v Paříži je docela změnil, ale ani jeden si to nebyl ochoten přiznat.
"Vidíš dobře, sestřenko." Odsekl jí stroze Sirius. Ewelin se usmála a Bellu pevně objala.
"Ráda tě vidím, ale to přivítání mohlo být lepší,"
"Ty aby sis na něco hned nestěžovala," zaškaredila se naoko Bella. "Stalo se něco o čem nevím?" Pohodila hlavou směrem k usmívajícímu se Siriusovi u skupinky nebelvírských.
"Usmířili jsme se," odpověděla jednoduše.
"Takže teď jste šťastný snoubenecký páreček? Velmi zajímavé,"
"Bellatrix Blacková!" zahřměla Ewelin, "Nic z toho, co jsi řekla není pravda! Jsme pouze přátelé!"
"Jo přátelé…" uchichtla se Bella a nic si nedělala z Ewelin pohledu, kterým jí doslova provrtávala.
Remus měl v tu chvíli s Bellatrix výjimečně něco společného. A to zvědavost.
"Už se spolu zase normálně bavíte?"
"Hmm," zavrčel Sirius.
"Konečně. A ani to nebolelo, viď?"
"Remusi, neprovokuj,"
"Já neprovokuju, jen říkám svůj názor," Remus pobaveně pozoroval svého přítele, kterého se mu povedlo vytočit v prvních pěti minutách.
"Prostě jsme se usmířili. Konec. Tečka." Sirius se pokusil téma jednou provždy uzavřít, ale remisová další poznámka ho donutila zoufale zaúpět.
"Takže šťastní snoubenci. Krása."
"Jsme přátelé. P-ř-á-t-e-l-é!"
"Vždyť já vím," zasmál se Remus a poplácal Siria po zádech.
"Co víš, ty náš chytrolíne?" zasmál se James, který slyšel až poslední větu jejich rozhovoru. Remus už otevřel ústa, aby mu odpověděl, ale Sirius ho pro jistotu zadržel.
"Ví, že bychom měli jít do společenky. Už se mi stýská, že jo Remusi?" otočil se na vlkodlaka a s úsměvem se na sebe šklebili.
"No to určitě," zamumlal si pro sebe Remus a vydal se za Jamesem a Lily.
Ve společenské místnosti jejich příchod vyvolal menší pozdvižení a měli, co dělat, aby se nadmíru zvědavým spolužákům, ubránili.
"Uf…" oddechl si James a svalil se do křesla. Lily se pokusila sednout na pohovku, ale ve chvíli, kdy ji (pohovku, ne Lily!) zavalil Sirius, se s rezignovaným povzdechnutím nechala stáhnout Jamesovi na klín.
"Už jsem myslel, že se jich nezbavíme," přikývl Remus. Jako by to zakřikl. U jejich sezení se objevila dlouhovlasá blondýnka a očima úplně hltala Siriuse rozvaleného v křesle. Bylo vidět, že mu chce něco říct, ale nějak se neměla k mluvení před jeho přáteli.
"Ahoj, Nicole," usmál se Sirius svůdně.
"Ahoj, Siriusi," stud z ní okamžitě opadl a mrkla na něj. Podle všech si myslela, že je to sexy. James se znechuceně zašklebil.
"Co děláš dnes odpoledne?" vybalil na ni Sirius bez okolků a pohodil svými černými vlasy.
"Já nic. A ty?"
"Také nic. Tak co s tím uděláme?"
"V šest ve Vstupní síni?" Remus jen zamračeně sledoval, jak se jeho kamarád nechá zvát na rande. Radši se nebudu vyjadřovat, pomyslel si.
"Jistě. Už se těším. A teď mě omluv, prosím. Jdu se vybalit. Tak v šest, Nicole." Mávl na ni a už běžel ke schodům k chlapeckým ložnicím. Nicole se vítězně usmála a odkráčela za svými kamarádkami.
***
"Ahoj, Siriusi," vítala ho nadšeně blondýnka hned jak sešel po schodech do Vstupní síně. Měl pět minut zpoždění, ale zjevně jí to nevadilo. Byla ráda, že vůbec přišel.
"Ahoj. Půjdeme?" optal se a suverénně ji uchopil za ruku. Ani nestačila odpovědět a už ho následovala na pozemky. Jelikož bylo už šest, bradavické pozemky se pomalu začaly halit do šera a sluneční svit slábnul.
Sirius nahodil téma a ona se ho okamžitě chytila. Její sáhodlouhý monolog šel Siriovi jedním uchem dovnitř a druhým ven.
Je tu krásně… pomyslel s při pohledu na pomalu zapadající slunce za bradavickým jezerem. Pak pohlédl na upovídanou dívku vedle sebe. Sakra, jak jsem ji mohl pozvat? Prolétlo mu hlavou. Hloupá blondýna, jednoduchá až to bolí, uvědomil si a sám sobě se divil.
Vždyť ti to dřív vyhovovalo, ne? Ozval se protivný vnitřní hlásek.
Dřív… pomyslel si s bolestným povzdechem. Co se tolik změnilo? Ptal se sám sebe. V hlavě se mu v tu chvíli objevil krásný dívčí obličej… To snad není pravda! Asi už jsem se zbláznil… S těmito myšlenkami Sirius vyhnal, zavrtěním hlavy, vlezlý obraz. Jeho chování však neuniklo Nicole.
"Děje se něco, Siriusku?" zeptala se zmateně. Sirius se jen v duchu znechuceně zašklebil nad tím oslovením a pak dívku objal kolem ramen a natočil si ji k sobě.
"Nic se neděje," A aby umlčel zvědavost jí vlastní, tak ji políbil. Netvářila se vůbec překvapeně, spíš nadšeně. Rukama jí zajel do vlasů a nepříliš něžně jí líbal. Snažil se tak dostat z hlavy všechny přebytečné myšlenky. Připadalo mu krásné probírat se jejími lesklými, černými vlasy a utápět se v hlubinách modrých očí… Černé vlasy? Modré oči? Sakra, Siriusi, vzpamatuj se! To snad není pravda… prolétlo mu hlavou zděšeně když si uvědomil na co myslel. Zbrkle ukončil polibek a odtáhl se od štěstím zářící blondýnky.
"Měli bychom jít. Už je skoro tma." Dalo mu hroznou práci udržet si normální trochu frajerský tón. Skočila mu na to. Mlčky došli až do společenské místnosti Nebelvíru. Sirius měl cestou o čem přemýšlet. Vůbec ho nezajímala Nicole, uražená tím, že se pak vůbec o nic nepokusil a ani si jí nevšímal. Hlavu měl plnou jisté tmavovlásky a svých myšlenek. Nemohl ani uvěřit tomu, na co myslel. Asi pomatení smyslů nebo co… pomyslel si zmateně ve společence.
"No tak čau," rozloučil se chladně a nechal stát šokovanou Nicole dole pod schody. Vůbec nic nechápala, ale došlo jí, že další rande zřejmě nebude.
"Tak co? Jaké bylo rande?" zeptal se ho trochu kysele Remus sedící na posteli s Jamesem. Podle všeho zkoumali Pobertův plánek. Sirius neodpověděl. Přešel úplně ponořen v myšlenkách k oknu a tam zůstal stát. James s Remusem si vyměnili zmatené pohledy.
"Jaké bylo rande, Siriusi?" zkusil to znovu James. Nic. Žádná odezva.
"Siriusi?" Remus mu zamával rukou před očima a to jeho přítele částečně probralo.
"Co?" protáhl Sirius a nechápavě hleděl na své přátele, kterým začaly úsměvy rozsvěcet tváře.
"Jaké bylo rande?" zeptal se pobaveně Remus potřetí.
"Rande? Jaké rande?" Oba vybuchli smíchy a Sirius se ani nestačil tvářit zmateně.
"On je úplně mimo!" chechtal se James.
"To tě Nicole tak omámila svým peroxidovým zjevem, co?" hádal (mylně) Remus.
"Jo, tak tohle myslíš. Ne, neomámila." Tímhle prohlášením vyvolal další vlnu smíchu.
"Co bychom asi tak měli myslet?" Sirius jen odvrátil pohled od smějících se kamarádů a před očima se snažil potlačit vtíravý obraz tmavovlasé dívky.
"Co podnikneme? Už jsme dlouho netrápili Norisovou. Docela se mi stýská." Řekl Sirius a James jen přikyvoval.
"To je pravda. Už skoro ani nevím, jak vypadá." Poznamenal James a začal se smát.
"Dvanácteráku, to nemyslíš vážně! To snad ani nejde zapomenout." Smál se Remus.
"No dobře, nejde, ale je pravda, že už jsme jí dlouho neviděli."
"Vyrážíme, pánové," uzavřel debatu Remus a v ruce stiskl Pobertův plánek. Sirius si v duchu oddychl, že se mu tak snadno podařilo odvést pozornost od nepovedeného rande a byl také rád, že má něco "na práci" a nedovolí tak myšlenkám volně se potulovat.
***
"Jsem hotová," vyřkla Cissa hned, jak vpadla do jejich společné ložnice. Bellatrix seděla na posteli zabraná do slaboduchého dívčího románu, které odsuzovala.
"Další rande s Luciusem?" uchichtla se její sestra. "Nepřeháníte to trochu? Před chvílí jste se vrátili z Benátek nebo kde jste to vůbec byli."
"Jak víš, že jsem byla na rande?" ušklíbla se Cissa a plácla sebou na perfektně ustlanou postel.
"Mám oči a vidím," opáčila Bella a zvedla zmiňovaný zrak od knihy. "Úplně nám záříš, Cissinko. Za chvíli si začnu myslet, že ten nápad s tím zasnoubením nebyl až tak špatný." Usmála se provokativně a Narcissa po téhle poznámce naštvaně vyskočila.
"Nech to-" Nestihla doříct, protože ji zarazilo Bellino gesto, přiložila si prst k ústům a pohodila hlavou k třetí posteli v pokoji.
"Ewelin spí. Tak nehulákej. Promiň, nemyslela jsem to tak." Cissa uklidněně kývla a zvědavě se zeptala: "Co to, že Ewelin spí?"
"Byla docela unavená, když přijela. Asi toho v Paříži moc nenaspala." Uchichtla se mnohoznačně Bellatrix. Její sestra se usmála a zalezla do koupelny. Ani jedna z nich si nevšimla, jak se Ewelin ve spánku mračí a zneklidněně se převaluje ze strany na stranu.
Už zase stála uprostřed louky. A už zase tam nebyla sama. Asi dva metry od ní stál velice hezký mladík. Delší černé vlasy mu létaly kolem obličeje, chladivý vítr mu je zacuchával ale i přesto dodával jeho vzezření nedbalou eleganci. Chlapec, skoro muž, byl na první pohled sportovec a krásnou postavu mu mohl závidět nejeden jeho vrstevník. Díval se na ni očima šedýma jako bouřková obloha a neposedné jiskřičky mu přidávaly na kráse. Sirius. Nevypadal jako při jejich dřívějších setkáních, kdy chrlil nadávky a tvář mu křivil nenávistný a bolestný škleb. Teď se na ni usmíval, skoro láskyplně.
"Siriusi…" nevěděla jestli jeho jméno zašeptala, vykřikla nebo řekla jen v duchu. Hlavní bylo, že tam stál.
"Ewelin," usmál se na ni tak zářivě, že v tu chvíli si myslela, že je tou nejdůležitější osobou ve vesmíru.
Pak ji políbil. Spojil jejich rty v tom něžném, neskutečně omamném dotyku až ji zamrazilo po celé délce páteře. Přitiskla se k němu ve snaze být mu co nejblíže. Drtil ji ve svém pevném náručí a cítila jak mu v hrudi divoce bije srdce.
Dotyk jeho sametově měkkých rtů působil jako to nejněžnější pohlazení a zároveň byl silný jako výbuch žhavé sopky.
"Mám tě rád, Ewelin." Zašeptal když se od ní odtrhl. Chtěla znovu spojit jejich rty, ale odtáhl se a chtěl odejít. Držela ho za ruku tak pevně jak to jen dokázala. Čím víc se od ní vzdaloval, tím pevněji ho svírala.
"Mám tě rád, Ewelin." Zopakoval a přesně v tu chvíli se vedle něj objevila postava v černém plášti. Namířila na Siriuse hůlku a mužský hlas vyslovil dvě slova, která se jí zaryla hluboko do srdce.
"Avada Kedavra!" Jasně zelený paprsek se jejímu snoubenci vpil do hrudi a Sirius s láskyplným úsměvem na rtech padl k zemi. Byl mrtvý.
"To neeee!" Přes Eweliny rty se vydral zoufalý výkřik a okamžik na to se vrhla na jeho chladné tělo. Z očí se jí vydraly slzy a osoba v černém plášti se chladně zasmála.
"Tvůj snoubenec je mrtvý." A s tím se ten někdo přemístil.
Ewelin se zděšeně posadila na posteli. Srdce jí zuřivě bušilo jako by mělo vyletět z hrudi a na tvářích se jí v měsíčním světle leskly slzy.
To snad není pravda! Ewelin Roseová ty jsi se zbláznila! Nadávala sama sobě v duchu a pak znovu dopadla na polštář. Máš šílený, nepochopitelný a hlavně nereálný sny… Tohle by se určitě nikdy nemohlo stát. A hlavně tohle by Sirius, totiž Black, nikdy neudělal… pomyslela si, něž s úsměvem na rtech znovu usnula.
***
"Tak tohle nemělo chybu!" vyjekl hlučně Sirius, když s Remusem a Jamesem celí udýchaní vpadli do ložnice sedmého ročníku. Jako na povel se všichni tři rozesmáli.
"Já si na to nikdy nezvyknu…" chechtal se James a Sirius se vedle něj lámal smíchy v pase. "To je naprosto jedinečný zážitek,"
"Asi si ho někdy vyfotím," spekuloval pobaveně Remus a vyvolal tak další smích.
"Tohle je nejúžasnější vzpomínka na Bradavice," přizvukoval mu Sirius.
"Běžící Filch…" doplnil je James a všichni se při té vzpomínce zase rozesmáli.
***
Ewelin nebyla jediná, kdo měl v Bradavickém hradě té noci bláznivé noční můry. I jistý nebelvírský mladík měl neklidnou noc. Rty měl ve spánku zkřivené v bolestný a znepokojený škleb a přes čelo se mu táhla nepříjemná vráska.
Kolem něj nebylo vůbec nic. Jen hlasy. Křičely jeden přes druhý jednu větu: Jsi jenom Black! Nedokázal jim to vyvrátit. Nedokázal bojovat. Nejvíc bolesti mu působil jemný, skoro smyslný, dívčí hlas, maličko pokřivený nenávistí.
Pak se tam objevila ona. Ta, které ten hlas patřil. Byla tak krásná. Znal její obličej do nejmenších detailů, protože se mu neustále zjevoval před očima. Její oblečení mu však vyrazilo dech. Stála před ním pouze v noční, velice sexy, košilce, která jí sahala s bídou do půlky stehen.
"Jsi jenom Black!" Věta, kterou měl naposlouchanou už stokrát mu, po sto první vyrazila dech.
"Nejsem Black," konečně se zmohl k protestu.
"Ale chováš se tak." Přistoupila k němu blíž a smyslně se mu dívala do očí. "Mám tě ráda, Siriusi, ale ne když se chováš jako tvoje rodina."
"Už nebudu, slibuji." S těmito slovy si ji přitáhl do své náruče a dychtivě políbil na plná, sladce červená ústa. Nebránila se a polibek mu vášnivě opětovala. Tiskl k sobě její skoro nahé tělo a začínaly ho pohlcovat dva naprosto nečekané pocity, které se vydraly z hloubi jeho duše. Láska a vášeň. Doteky jejích rtů mu rozpalovaly krev a po chvíli sklouzl polibky až na její sametově jemný krk.
V tu chvíli se Sirius zděšeně probudil.. Když si uvědomil, co se mu zdálo, nechápavě sám nad sebou zavrtěl hlavou. Siriusi Blacku, ty asi nejsi normální! Erotický sny o Ewelin Roseový, no nazdar. Tohle snad není pravda. Znovu se nad svými sny pobaveně ušklíbl a znovu se nechal vtáhnout do říše spánku. Tentokrát se mu nic nezdálo, ale první sen si ráno stále pamatoval a nikdo z jeho okolí ráno nechápal čemu se tak pobaveně šklebí.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Kdo tu byl, tak mi klikne pro radost :)

:)Klik(:

Komentáře

1 If If | E-mail | Web | 21. března 2008 v 8:28 | Reagovat

Jé, další senza kapitolka, jsem ráda, že už je tady, moc se mi líbila;-)

A chtěla jsem se tě zeptat, jestli by ses nechtěla se mnou spřátelit:P

2 barbora barbora | 21. března 2008 v 9:25 | Reagovat

perfektne:D

3 Tagryjka Tagryjka | Web | 21. března 2008 v 10:25 | Reagovat

Pro If: Spřátelím se moc ráda...

4 Kayla Kayla | 21. března 2008 v 10:35 | Reagovat

nadhera fakt uzasny

5 Ewilan Ewilan | Web | 21. března 2008 v 20:48 | Reagovat

Teda Narciss, ty jsi se nam krasne rozjela:-)) tahle kapitolka byl vazne bajecna..teda ja bych je vsechny uz davno zrasila za ty jejich popichlavy kecy:D :D pry, jenom pratele..i kdyz ja si myslim to samy..a to hned po tom polibku s tou silenou blonckou..jak ze se jmenuje? nicole?:-D strasny, krupka jedna..jak se na nej lepila...jinak muj verdikt: siriusek je v tom az po usi:-D a ewelin taky..jako ten sen me vazne odrovnal!!! doufam, ze to takhle neskonci..jezis jen to ne, ja chci happyend:-D ale je jasne videt, jak se maji radi jen se tomu brani...a siriho sen taky nemel chybu..teda ten ma ale myslenky:-D da se v tom vycist, ze ho trapi ty hadky...

zboznuju tuhle povidku..je pekne zavislotvorna, to ti povim:-D

a libi se mi tam remus a ty jeho hlasky..napr tahle: "To tě Nicole tak omámila svým peroxidovým zjevem, co?"

6 Tagryjka Tagryjka | Web | 21. března 2008 v 21:08 | Reagovat

Pro Ewilan: Končit rozhodně nehodlám... Tahle povídka bude trvat ještě hooodně dlouho... Tak dlouho až všem poleze krkem. A moc děkuji za chválu, hrozně potěší...

7 Jenny Jenny | Web | 22. března 2008 v 0:02 | Reagovat

Boží boží boží!!! Nádhera..Ten Siriusův sen byl dost povedej=D Skvělý...Perfektně napsaná kapitola...Promiň, já už nepřemýšlím, takže si domysli všechna superlativa co znáš a tím tak vyjádříš, jaká tahle kapitola byla. Prostě dokonalá, stejně, jako celá povídka.

8 Jenn Jenn | Web | 22. března 2008 v 11:48 | Reagovat

Perfektní! :o) Ten sen a tak... :o) Moc hézkýý

9 Lili Lili | Web | 22. března 2008 v 17:35 | Reagovat

suuuuper!!tesim sa na pokracko!!!

sry za tento ,,duchaplny koment" ale tato kapca mi vyrazila dych tak nedokazem nic poriadne vymysliet:) len tak dalej

10 poli poli | 22. března 2008 v 20:19 | Reagovat

nenacházím slov....je to moc pěkné..pěkné je i málo...:)

11 Sawarin (Treia) Sawarin (Treia) | Web | 22. března 2008 v 22:49 | Reagovat

Pání.. To je úžasný.. Dneska jsem poprvé narazila na tuhle povídku a celou jsem si si přečetla. A musím říct.. Nádhera. Skvělí povídka.. Už se moc moc těším na pokřačování..:)

12 Lia Lia | 22. března 2008 v 23:14 | Reagovat

noo pekne..mne sa to paci..som zvedava na dalsiu kapcu:))

13 maka maka | E-mail | 23. března 2008 v 12:04 | Reagovat

Láska dělá se Siriusem prostě divy:) Kdy a jak asi Ewelin pochopí, jak moc její nastávající nechce být  Black? Asi moc nezná paní Blackovou:)

Moc se těšim na další super nádherný úžasný skvostný nenahraditelný perfektní efektní... pokračování!

14 Kikinaa Kikinaa | Web | 30. června 2008 v 18:40 | Reagovat

teda ty sny byli naprosto perfektni.. vsecko je to perfektni.. a doufam ze se ewelin a sirius daj konecne dohormady.. a ne jen jako "pratele".. proste spolu budou a hotovo :o)

15 Alex Alex | Web | 28. února 2009 v 18:59 | Reagovat

Hustě :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama