16. To je vtip? 2/2

29. března 2008 v 20:15 | Tagryjka |  Nikdy neříkej nikdy
Áááá! Slíbená a očekávaná kapitola k NNN je tady... Tedy spíš její druhá část. Doufám, že se vám bude ta kratičká kapitolka líbit. Hezké počteníčko... Tagryjka

"Dneska jsem byl na schůzi Smrtijedů a Pána zla." Po této větě se v místnosti rozhostilo šokované ticho. Pak James vyletěl z křesla a stoupl si těsně před Siriuse.
"To je vtip?" Sirius jen zdrceně zavrtěl hlavou. Tohohle se bál. Myslel si, že bude James takhle reagovat. "Ty jsi Smrtijed?"
"Ne!" vyjekl Sirius zděšeně. "Nejsem Smrtijed. Mám jím být, ale to se nikdy nestane." Poslední slova si zašeptal skoro pro sebe.
"Proč jsi nám to neřekl?" James teď vypadal zklamaně, stejně jako Remus.
"Já… bál jsem… myslel jsem, že…" koktal Sirius neschopen říct cokoli souvislého. Překvapili ho.
"Myslel sis, že tě zavrhneme. Copak nás vůbec neznáš?" zeptal se Remus a Lily stáhla Jamese zpět do křesla.
"Nikdy bych neuvěřil, že bys byl Smrtijed dobrovolně. To tvoje matka, že?" Zatvářil se James chápavě a Siriusovi jeho jemný úsměv vlil odvahu do žil. Teď si uvědomil jakou udělal hloupost, když svým přátelům nevěřil.
"Jo, máš pravdu. Je to další "úžasný" nápad mojí matky." Zašklebil se znechuceně. Brumbál se konečně vložil do debaty.
"Kdy se máte stát Smrtijedy?" Než mohl Sirius neochotně odpovědět, skočil mu do řeči zase James.
"Vy? Koho tím myslíte pane profesore?" Remus s Lily se také zatvářili tázavě, Sirius neochotně.
"No přece ostatní studenty. Nemyslím si, že Sirius je jediný koho rodiče nutí do Smrtijedství. Zmijozel může podle mě vyprávět, že ano?" Podíval se vyzývavě na Siria a vybízel jej k mluvení. "Kdo všechno?"
"Skoro celý sedmý ročník," zahučel Sirius. "Bellatrix, Narcissa, Malfoy, Snape, Lestrange a… Ewelin," poslední jméno se mu nechtělo přes rty a nikdo to radši nekomentoval.
"A všichni jsou na tom jako ty? Nebo chtěj…" Remus už svou myšlenku nedokončil.
"Nevím, vážně nevím." Zavrtěl hlavou Sirius. O Ewelin nemluvil, protože si po dnešku nebyl jistý jestli nezměnila názor. Doufal, že ne.
"Kdy se tedy má konat zasvěcování?" zopakoval svou otázku netrpělivě Brumbál.
"Až po škole."
"Co chceš dělat, Siriusi?" zeptala se Lily tiše.
"Netuším, Lily. Ale jedno vím jistě. Smrtijed nebudu, takovou radost matce neudělám." Zakřenil se mladý Black.
"Měl bych pro vás jeden návrh, pane Blacku," Sirius byl nejen zaskočen tím, že mu Brumbál začal nejednou vykat a pak mu nebyl zrovna příjemný jeho pronikavý pohled.
"Sem s ním," pobídl ho trochu nesvůj. Ředitel ještě chvíli mlčel a poté vyslovil svůj návrh. Studenti na něj zůstali jen němě zírat. Byli absolutně v šoku. První se vzpamatoval Remus.
"To nemůžete myslet vážně!" vykřikl na Brumbála a nevěřícně vyletěl z křesla. Pak si uvědomil svou nezdvořilost, trochu se začervenal, ale nepřestal Brumbála probodávat pohledem.
"Posaď se Remusi," klidnila jej Lily a spolu s ostatními vstala. Sirius mu stiskl paži a posadil ho zpět do křesla.
"Ale Siriusi…" zalapal do dechu Remus.
"Ve vší úctě, pane profesore," začal Black a pohlédl poměrně klidně a vyrovnaně na ředitele. "Vážím si vašeho návrhu, vím, že mi chcete pomoct, ale… Neudělám to." Řekl rozhodně a zkoumal Brumbálův obličej v očekávání, jak se bude tvářit. Nevšiml si ani záblesku emocí, a tak horlivě pokračoval. "Ne, že bych vám nechtěl pomoci, to ne… Já jen… Nikdy si nenechám na předloktí vyrýt znamení Zla. To neudělám. A proto nebudu váš špeh…" Doufal, že se na něj nebude zlobit, že odmítl. Proti všem očekáváním se Brumbálova tvář rozzářila úsměvem.
"Čekal jsem to. Jsem rád, že jsi se tak rozhodl Siriusi. Ale musím tě varovat," důrazně a vážně na něj pohlédl přes půlměsícové brýle. "Nedávej svůj názor příliš najevo. Prozatím." Dodal, když viděl, jak se Sirius chystá odporovat.
"Pokusím se, pane profesore, ale víte, že to nemá jednoduché. Nenávidím svoji matku a ona mě." Pokýval hlavou mladý Black a zachytil povzbudivý úsměv od svých přátel.
"Je už hodně pozdě. Měli byste jít spát." Ředitel jim rukou pokynul směrem ke dveřím a vlídně se usmíval. Než stačili odejít zarazila je Brumbálova poslední slova. "Děkuji vám za upřímnost, pane Blacku. Jsem rád, že jsme mi všechno řekl. A nezapomínejte na své přátele. Nikdo." Tato slova je skoro přikovala na místě. Snažili se přebrat si smysl těch dvou vět. Ze zamyšlení je vytrhlo velice nesmělé zaklepání na dveře.
"Dále," vyzval klepajícího Brumbál a do místnosti velice nejistě vklouzla Ewelin. Zasekla se však ve dveřích a zůstala zírat na osoby v místnosti, které tam nečekala. Nebo spíš na osobu. Propalovala nechápajícím pohledem Siriuse a on jí to intenzivně oplácel.
"Co tady děláš?" Stejná věta byla vyřčena, jak Siriusem, tak Ewelin. Nevnímali ostatní v místnosti dokud nepromluvil Brumbál.
"Slečna de la Rose je tu, pane Blacku, na mé pozvání. Ze stejného důvodu jako vy." Odpověděl na Siriusův dotaz a pohledem Nebelvírské studenty vybídl k odchodu. Remus kývl na Jamese a Lily a obešel Ewelin ve dveřích. Zůstali stát na chodbě a čekali na Siriuse, který stále ještě zíral do očí své snoubence. Pak najednou udělal dva kroky a popadl Ewelin za paži. Prohloubil ještě víc pohled z očí do očí. Připomnělo jim to podobnou situaci a přesto tolik jinou. Bylo v tom vše a hlavně měl v očích jednu jedinou otázku. Životně důležitý dotaz. Netušili, jak moc Ewelinina odpověď změní jejich osudy.
Ewelin si povzdechla, ztrápeně zavrtěla hlavou a přesunula se k Brumbálovu stolu.
"Dobrou noc, pane profesore," zvolal ještě Sirius vesele ve dveřích a zavřel za sebou pracovnu. Pak si radostí poskočil a nechápající, udivené pohledy svých kamarádů nevnímal.
"Co se děje, Tichošlápku?" otázal se James a musel i s ostatními trochu přidat, aby mu stačil.
"Nic," zasmál se mladý Black a široce se na ně zubil.
"No jistě a Severus Snape je bůh." Zašklebil se pobaveně Remus.
"Já ho teda uctívat nebudu." Zakřenil se Sirius. Nic z něj nevytáhli, přestože se o to snažili celou cestu.
***
"Milí studenti," Brumbál se při večeři postavil před svým majestátním křeslem a široce se na všechny usmíval. "Chtěl bych vám něco říct s předstihem. Vím, že na minulý ples jste neměli moc času a teď bych to chtěl napravit. A proto vám již dnes oznamuji, že 23. prosince se bude konat v osm hodin večer Vánoční ples. Účast samozřejmě dobrovolná. Detaily budou vyvěšeny v jednotlivých společenských místnostech. Děkuji a dobrou chuť." Tímto proslovem potěšil většinu školy a znechutil Siriuse.
"Už zase ples," zahučel do ruchu ve Velké místnosti. Pobertové se na něj překvapeně podívali.
"Já tě nepoznávám," uchichtl se Remus. "Vždycky jsi byl samá zábava, holky a teď nic. Nezamiloval ses náhodou?" popíchl ho pobaveně. Sirius líně zvedl hlavu ze stolu, kde simuloval spánek a ještě líněji otevřel jedno oko.
"Nehrabe ti náhodou, Náměsíčníku? Prosím tě, ty už nečti. Leze ti to na mozek." Protáhl ledabyle a zase složil hlavu na ruce. Remus jen pokrčil rameny a zase se hbitě věnoval své večeři.
"Necpi se tak, Remíku. Snad nemáš hlad vlčku?" popíchl ho Sirius a pootočil hlavu tak, aby na něj viděl. Remus se šokovaně zakuckal a pobavil tím své přátele i Lily, která si právě sedala.
"Čau kluci," pozdravila je a zářivě se na ně zasmála.
"Ahoj Lily," pozdravil ji Sirius se smíchem a bušil Remuse do zad, aby se mu kamarád neudusil. James Lily okamžitě na uvítanou přidusil polibkem. Když se od ní odtáhl, musel čelit Siriovu pobavenému pohledu.
"Víte, co je nového?" zeptala se jich Lily ještě s trochu uzarděnými tvářemi. "Bude ples!"
"To už víme," zamručel nepřívětivě Sirius a Lily se po něm překvapeně podívala. Vysvětlil jí to až James.
"Říkal nám to Brumbál. A Siri je tak nepříjemnej, protože se tam tak nějak netěší. Asi špatně snáší popularitu," zasmál se Dvanácterák a nic si nedělal ze Siriova vražedného pohledu.
"Tak v tom případě pro tebe mám dobrou zprávu," pousmála se Lily. "právě jsem četla na nástěnce ve společenské místnosti, že podmínkou pro ples je maska na tvář. Prostě inkognito. A mám hlad." Dodala a před překvapenými pohledy Pobertů si na talíř naložila jídlo. Myslela to v žertu, netušila, jakou radost tím sdělením Siriovi udělala.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ewilan Ewilan | Web | 29. března 2008 v 20:47 | Reagovat

tyyyyjo!!! ty nas pekne napinas a hlavne me, koukej vybalit ten navrh:D ja to chci vedet...i kdyz tak trosku tusim,ale nejsem si jista..a ta ewelin..je takova..plna tejamstvi? je divna.nemyslim toz le, moc jsem si ji oblibila,ale netusim, na jake strane vubec je...a ten ples s maskama...jeheeee, ja se tesim, to bude bombaa:-D

a zase veticka, co me dostala: "Necpi se tak, Remíku. Snad nemáš hlad vlčku?"

:-Ddalsiiiiiiiiii

2 maka maka | E-mail | 29. března 2008 v 21:19 | Reagovat

Úžasný děj:):):) Těšim se, až bude Sirius protestovat před matinkou...Ten ples, jestli bude s maskami, tak bude nepochybně úchvatný:):):)Už aby měli prosinec! Co  myslíš tim Náměsíčníkem, čtením, a lezením na mozek? Nemá to nááááhodou hlubší význam?:):):)

Už aby bylo pokračování! Jen tak dál a dál,...:):):):)

3 barbora barbora | 29. března 2008 v 22:08 | Reagovat

perfektne:DD

4 Tagryjka Tagryjka | Web | 29. března 2008 v 22:13 | Reagovat

Pro Máku: Samozřejmě, že to nemá hlubší význam:))) Co si to o mě myslíš?:)))

5 Jenny Jenny | Web | 29. března 2008 v 22:15 | Reagovat

"No jistě a Severus Snape je bůh." Zašklebil se pobaveně Remus.

"Já ho teda uctívat nebudu."  Božský=D Skvělá kapitola...na ten ples jsem moooc zvědavá...

6 Francesca Francesca | 29. března 2008 v 22:17 | Reagovat

Stačí jedno slovo? Musí! Nádherááááááááááááá!:)

7 Kayla Kayla | 30. března 2008 v 11:15 | Reagovat

bezvadna kapitola kdy bude dalsi?

8 wisty wisty | E-mail | Web | 30. března 2008 v 11:55 | Reagovat

zase úžasný! mno, a tak už by tady mohla přibyt další kapča - k čemukoliv:)

9 If If | E-mail | Web | 30. března 2008 v 11:57 | Reagovat

Opět krásna kapitolka, těším se na pokračování;-)

10 Sawarin (Treia) Sawarin (Treia) | Web | 30. března 2008 v 15:50 | Reagovat

Skvělí.. Moc povedená kapča.. Jsem teda moc moc zvědavá, jak to bude pokračovat.. Už se těším na další..:)

11 Lili Lili | Web | 30. března 2008 v 16:29 | Reagovat

super kapca....ale chuda Siri takto ho trapit:D

12 Prongs Prongs | E-mail | Web | 30. března 2008 v 18:06 | Reagovat

Kapitolku jsem zatím nečetla, ale doženu to :)

Píšu ti, protože....prostě: rády se spřátelíme! :)

13 KiVi KiVi | Web | 2. dubna 2008 v 15:24 | Reagovat

hh hustý já to přečetla ža teď xD mno nic :) super kapča a co nakecala Brumloj? a ta anketa....mno nevim nevim u týhle povídky vážně nevim :)

14 Leena Leena | Web | 4. dubna 2008 v 18:57 | Reagovat

Skvělé....

tak a teď si to jdu přečíst.... :-P

Dělala jsem si legraci... ;-)

Píšeš opravdu moc pěkně a do téhle povídky jsem se pořádně začetla, tak doufám, že nebudu muset čekat na pokráčko stejně dlouho jako musí čtenáři čekat u mě :-D

15 Básnířka S. Básnířka S. | Web | 6. dubna 2008 v 12:58 | Reagovat

Dočetla jsem, ha!

Předem se chci omluvit, že jsem nenapsala víc komentářů od první kapitoly až sem, ale nějak jsem se pak začetla a raději jsem šla dál. Takže to shrnu v jednom "veledlouhém" komentáři teď;o)

Musím říct, že ta povídka má svoje kouzlo. Umíš hezky popsat pocity postav, je s tebou sranda (tím myslím jako s tvými postavami=D) a je to takové neokoukané téma.

Ovšem občas mají postavy zvláštní reakce a to s Brumbálem v téhle kapitole se mi moc nezdálo... otázka, zda bude Sirius jeho špehem je přímo proti jeho charakteru;o)

Ovšem nemění to mé rozhodnutí, že budu číst určitě dál;o)

16 Kikinaa Kikinaa | Web | 30. června 2008 v 19:15 | Reagovat

mno mooc hezke.. hrozne se tesim na ten ples.. to bue upa super.. a to s tema maskama? no skveli  ;))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama