2. Kapitola 1/2

2. března 2008 v 20:22 | Electra |  Báseň mého života
Verš druhý: Let me take back my life


Byla téměř půlnoc, ale Draco nemohl spát. Stávalo se mu to často. Pronásledovala ho spousta nočních můr, děsivých okamžiků, které prožil za války.

Instinktivně se natáhl vedle sebe. Ginny. Vždycky byla vedle něj, aby uklidňovala jeho spánek. Vždycky mu pomohla zahnat noční můry už jen svou přítomností. Stačilo její hřejivé láskyplné objetí a Draco usínal klidný.
Chladná přikrývka mu připomněla, že je sám. Tohle nebyla postel, kterou sdílel se svou, teď už bývalou snoubenkou. Tady nebyla Ginny. Sám se musel vypořádat se všemi démony minulosti.
Natáhl se na noční stolek pro hůlku a rozsvítil její konec tichým Lumos. Zaváhal. Bylo to dlouho, co naposledy psal. Dlouho …
Nakonec se zamračil a vytáhl ze zásuvky brk, pergamen a lahvičku inkoustu. Bez přemýšlení se brk rozběhl po pergamenu, aby jeho bolestné myšlenky svěřil alespoň bezpečnému a němému papíru.
Věděl, jak by se jeho známí - jistě včetně Ebony Potterové - smáli, kdyby věděli, že Draco Malfoy píše poezii. Nevěděla to ani Ginny. Jediný, kdo měl tuhle informaci, byl jeho nakladatel. U toho však nehrozilo, že by prozradil pravou totožnost svého nejprodávanějšího autora. Nechtěl o něj za žádnou cenu přijít.
Ano bylo to tak. Draco Malfoy už pod pseudonymem Abraxas vydal tři veleúspěšné sbírky.

- > When I pretend everything is what I want it to be
- > I look exactly like what you always wanted to see
- > When I pretend, I can't forget about the criminal I am
- > Stealing second after second just cause I know I can but
- > I can't pretend this is the way it'll stay I'm just
- > trying to bend the truth
- > I can't pretend I'm who you want me to be, so I'm
- > Lying my way from you
- > No no turning back now
- > I wanna be pushed aside so let me go
- > No no turning back now
- > Let me take back my life, I'd rather be all alone
- > No turning back now
- > Anywhere on my own ´cuz I can see
- > No no turning back now
- > The very worst part of you is me

Když se Draco ráno vypotácel nevyspalý a rozlámaný z postele, už na chodbě ho uvítal známý hlas. Přicházel z kuchyně. A nebyl tam sám. Snape a Potterová. Zajímavá kombinace. Zastavil se přede dveřmi a zaposlouchal se.
"Kdy se vracíte do práce?" ptal se Snape a k Dracovu překvapení v jeho hlase opravdu zazníval zájem.
"Už dnes."
"Myslíte, že je to moudré? Vím, že se to dobře hojí, ale jsou to teprve tři dny."
"Jsem si tím jistá. Ještě jeden den nudného nic nedělání a provedu něco strašného," ušklíbla se Potterová.
Snape se téměř zasmál. "Jiní lidé tomu říkají dovolená a odpočinek."
"Odpočívala jsem dost. Chci zase pracovat. Mám rozdělanou práci."
"Mohl bych ji za vás dokončit."
"A získat všechno uznání?" Potterová zněla rozzlobeně.
"Občas jste stejně nesnesitelný spratek jako váš bratr," neodpustil si Snape.
"Jen občas?"
"Většinou jste totiž mnohem horší," vysvětlil.
"Díky za poklonu, Seve."
Snape jen zavrčel po tom oslovení, Draco šokovaně vydechl. Potterová už měla dávno ležet mrtvá na podlaze za tu drzost.
"Mimochodem, Lucius říkal něco o Blokovací kletbě. Už jste pokročili?"
Zmínka o otci znamenala pro Draca další šok. Až v té chvíli si uvědomil, že Potterová zjevně pracuje ve Snapeově laboratoři … s jeho otcem.
"Pokročili? Dobrý vtip. Jaký výsledek čekáte od spolupráce Potter - Malfoy? Ten chlap je prostě-"
"Pozor, Potterová, mluvíte o mém příteli," vskočil jí Snape do řeči varovným tónem.
"Vždycky jsem říkala, že máte příšerný vkus na přátele," odtušila nevzrušeně.
"Myslel jsem, že po tom, co zachránil život vašemu bratrovi, přestanete Luciuse posuzovat jen podle jeho minulosti ve službách Voldemorta."
"Mně je úplně jedno, že je to bývalý Smrtijed, ale je to Malfoy."
Draco se zamračil, když i jeho příjmení vyslovila s takovým opovržením.
"Je ještě tisíckrát horší než jeho podařený synáček a to už je co říct. Vážně ho nedokážu snést."
"Myslím, že on si to samé myslí o vás," mračil se Snape. "A nedivím se mu."
"Ani já ne." Draco s nasupeným výrazem vstoupil do místnosti. "Spolupráce Malfoy - Potter" - dal si záležet, aby bylo příjemní Potter vysloveno se stejným opovržením jako předtím jeho - "opravdu může těžko někdy fungovat."
Snape se k němu okamžitě otočil. "Draco. Dlouho jsme se neviděli," poznamenal a napřáhl k němu ruku.
Draco ji vřele stiskl.
Ebony se ušklíbla. "Pro mě to bohužel nebylo dost dlouho. Jen si ho užijte, Seve. Půjdu se připravit a vrátím se s vámi."
S tím opustila kuchyň a Draco slyšel bouchnout dveře od její ložnice.
"Slyšel jsem, že máš potíže, Draco," začal okamžitě Severus a zkoumavě se na něj zahleděl.
"Nic, co bych nedokázal vyřešit," odbyl ho Draco. "Mnohem víc než tohle mě teď trápí jeden můj dobrý přítel. Mám obavy o jeho duševní zdraví. Něco se muselo stát, jinak by určitě nenechal tu mrňavou otravnou Potterovku naživu poté, co mu několikrát řekla SEVE."
Severus jen s kyselým výrazem pokrčil rameny. "Hodně se toho změnilo, zatímco jsi byl pryč."
"Pryč! Byl jsem pořád tady. Jen jsem-"
"Měl jiné zájmy," dokončil za Draca Snape.
"Co přesně se změnilo - zjistil jsi, že Potterovi možná nejsou až tak špatní?" zajímal se Draco.
"Čirá nutnost, Draco. Těžko bych našel lepšího odborníka na lektvary než je Potterová, který by se alespoň trochu vyrovnal mým vlastní kvalitám a už vůbec nemluvím o ochotě spolupracovat s naším Institutem. Většina lidí se na naši práci dívá přes prsty, ale sestra Chlapce, který přežil, aby konečně zabil toho bastarda s hadím ksichtem, nám zvedla prestiž." Snapeův pohled ho teď doslova probodával. "Když mluvíme o Institutu, zvážil jsi mou nabídku?"
"I proto jsem tady, i když ve chvíli, kdy jsem se rozhodoval jsem netušil, že-"
"To bude zahrnovat i spolupráci Potter - Malfoy?" doplnil za něj zase Snape. "Tvůj otec se tvářil zaujatě, když zjistil, že má s Potterovou spolupracovat při výzkumu některých nových kleteb, ale jen do chvíle, než zjistil, že je umí používat stejně dobře jako on."
"Testujete ty kletby sami na sobě?" pozvedl Draco obočí.
"Jen pokud přímo neohrožují náš život, nebo nemají trvalé následky," uklidnil ho jeho bývalý profesor.
"A tímhle mě chceš přesvědčit?" zavrtěl světlovlasý mladík hlavou.
"Nehodlám tě přesvědčovat. Předložil jsem ti nabídku. Znáš podmínky a víš, o jakou jde práci. Vím, že nemá cenu tě přemlouvat. Pokud chceš, uděláš to, pokud nechceš, nikdo tě nezlomí."
Draco se poprvé za dobu rozhovoru mírně pousmál. "Některé věci se nemění."
"Jsem rád, že to říkáš právě ty, Draco. A jsem opravdu rád, že jsi zpátky. I Luciuse to potěší."
"Vážně? Posledně jsem měl jiný dojem." Draco si vybavil otcův chladný mrazivý vztek a jeho mírně zvýšený hlas, kterým mu vyhrožoval že ho vydědí, pokud zůstane s Ginny.
Hm, tak mám pro tebe dobrou zprávu, otče, pomyslel si.
Znovu ho bodlo při vzpomínce na Ginny. Bylo osm hodin ráno. Právě v téhle době spolu obvykle snídali. Uvědomil si, jak ho bolí představa, že už nikdy neuvidí její roztomilý ranní výraz ve tváři, mírně pocuchané vlasy a rozespalé, ale zářící oči. Pocítil téměř nesnesitelnou touhou rozběhnout se za ní, do jejich bytu, obejmout ji a líbat ji, jako by se nic nestalo, jako by všechno mělo být v pořádku.
Ale nebylo. A Draco věděl, že nikdy nebude.
"Draco, posloucháš mě?" pokusil se Snape přilákat jeho pozornost zpět. Zase na něj hleděl vážně. "Co se stalo, že jsi tady u Claire?"
"To má být výslech? Nebo ses ještě úplně nevzdal své role špeha?" naježil se Draco.
"Nemusím se starat. Máš pravdu. Je to tvůj život, Draco." Snape rozhodil rukama. "Tak jak ses rozhodl?"
"Myslím, že to není nejlepší nápad."
Právě v té chvíli se vrátila Ebony. "Taky si myslím," pronesla jízlivě. "Co kdyby chudáček Drakoušek náhodou přišel k úhoně."
"Nejsem takové nemehlo jako ty, Potterová," odsekl Draco s pohledem upřeným na její zjizvenou tvář.
"Nevíš, o čem mluvíš," utrhla se na něj.
"Možná proto, že se nikdo neobtěžoval mi říct, co se slavné Ebony Potterové stalo." Draco se otočil na Snapea, který se zamračil.
"Slečna Potterová opět předvedla, že má přece jen nějaké společné geny se svým bratrem a způsobila si tohle vylepšení obličeje."
"Opět?!" naježila se Ebony. "Připomeňte mi, kdy naposledy jsem způsobila nějakou nehodu?"
Snape uvažoval jen okamžik. "Zkažený urychlovací lektvar předminulý týden?" vybavil si.
Ebonyiny oči zaplály. "Nebýt toho idiota Ma -" Zarazila se.
Oba muži měli v očí varovný a nebezpečný pohled. S jedním by si jistě dokázala poradit, ale s oběma?
No, bude lepší je moc nedráždit, už tak mám s nimi potíží nad hlavu, pomyslela si.
"Nebyla to moje vina," ohradila se nahlas.
"Čekal bych, že budete připravená na všechno. A že se nenecháte rozhodit drobným vyrušením," namítl Snape.
"Ten i -" další drobná pauza. "Půl hodiny na mě ječel! To rozhodně nebylo DROBNÉ vyrušení."
"Předpokládám, že měl závažný důvod. Malfoy neječí jen tak," přisadil si Draco.
Střelila po něm svým nejvražednějším pohledem. "Byl jsi dlouho pryč, Malfoyi, možná jsi tak nějak … přehlédl … že se z tvého otce mezitím stala poněkud hysterická a nesnesitelná osoba. Myslím nesnesitelná i na Malfoye."
"Myslím, že to by stačilo, Potterová. Nebudeš se tady otírat o moji rodinu! Zrovna ty," zvýšil Draco hlas.
"To stačí," rozhodl se Snape zabránit nejhoršímu. "Musím souhlasit s tím, že slečna Potterová to se svou kritikou občas přehání, ale teď není čas se dohadovat." Obrátil se na Ebony. "Musíme se vrátit, Potterová. Pokud se k nám chceš připojit, Draco-"
"Tedy pokud náhodou nemáš strach, že bys tak náročnou práci nezvládl," dodala Ebony se svým typickým křivým úsměvem na tváři.
"Buď si jistá, že cokoliv zvládneš ty, zvládnu já stokrát lépe," ujistil ji Draco.
"Když to říkáš…"
"Však uvidíš, Potterová"
"Uvidíme …" souhlasila.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama