2. Příjezd Weasleyových

5. března 2008 v 20:31 | Tagryjka |  Kdo vyhraje?
Vím, že jste si v anketě odhlasovali kapitolu k NNN, ale KV? se psalo úplně samo, a proto je tu tahle kapitola. Doufám, že alespoň někoho potěší. Další kapitola (k čemukoli) bude až v pátek, protože se musím učit. Tagryjka
P.S. Pokuste se alespoň o šest komentářů. Dík.

2. Příjezd Weasleyových
"Tak jsme tady, Siriusi." Zahlásila paní Weasleyová, hned jak vešla do kuchyně. Výjev, který se jí naskytl, ji absolutně šokoval. U sporáku tam stál Sirius, celý zamazaný od těsta a vedle něj mladá dívka v zástěře, kterou měla skoro až na zem, taktéž celá umatlaná. Nad něčím zuřivě diskutovali a nevnímali pozornost dalších lidí. Bylo vidět, že Tes je hodně naštvaná a o něčem Siria zuřivě přesvědčovala.
"Co to tu vyvádíte?" ozval se překvapený Remus ode dveří. Tes se na něj nasupeně koukla, ale když zjistila, o koho se jedná, po tváři se jí rozlil úsměv.
"Remusi, vysvětli, tady svému kamarádovi, že k vaření se nemá používat hůlku."
"Proč bych jí neměl používat? Jsem kouzelník? Jsem." Bránil se Sirius a na důkaz svých slov mával hůlkou.
"Ale mizernej." Zamumlala Tes jeho směrem.
"Cos to řekla?" Rozlítil se, zatímco Remus se rozesmál. Sirius se vrhnul za prchající Tes, Weasleyovi je jen nevěřícně sledovali.
"Copak jste to vařili?" Vyzvídal Remus, když se za ním Tes schovávala.
"Chtěli jsme upéct jablkový koláč na přivítanou, ale tady ten "kouzelník" to zkazil." Zamračila se na něj přes Remova ramena.
"Kdo jste?" Otázala se jí paní Weasleyová, v tu chvíli, co se kolem ní Tes prohnala v závěsu se Siriusem.
"Tes Melodyová. Těší mě paní Weasleyová. Pokud tedy jste paní Weasleyová." Usmála se na ni Tes přes stůl.
"Také mě těší, a říkej mi Moly, drahoušku. A ty jí nech Siriusi."
Sirius se zatvářil dotčeně.
"To není fér."
"Život není fér, Siriusku." Zašklebil se na něj posměšně Remus.
"Proč jste všichni na její straně?" Zazoufal si naoko.
"Protože jsem roztomilá, krásná, chytrá, laskavá a… pomoooc." Zatímco se lidi v kuchyni lámali smíchy, Tes prchla do předsíně, aby si ochránila holý život.
Tam, ale narazila do skupiny zrzků, kteří zvědavě nakukovali kuchyňskými dveřmi. Skácela se po nárazu k zemi a její pronásledovatel se se smíchem vrátil za Remusem a paní Wesleyovou.
"Jejda. Vy jste Weasleyovi a… Hermiona Grangerová, předpokládám." Usmála se na hnědovlasou dívku na konci skupinky. "Nechtěli byste se mi představit?" Pohlédla na zrzky. Jeden z nich se hned ujal představování.
"Já jsem Fred. Tohle je moje dvojče George." Ukázal na chlapce po svém boku, Tes hned hledala nějaké poznávací znamení, ale žádné nenašla.
"Tenhle trouba vedle nás je mladší bratr Ron a sestra Ginny." Ron se při tom označení zaškaredil. Pak už tam zbýval jen vysoký mladý muž se spáleninami na rukou, kterého Fred představil jako Charlieho.
"Asi byste chtěli ukázat vaše pokoje, že jo?" Odpovědí jí bylo pokývání hlavou.
"Tak pojďte, ale varuju vás. Ty pokoje jsou šílený, stejně jako tenhle pitomej dům." Zaškaredila se na závěsy na stěně a ty se jako na povel roztáhly.
"Vy zrádci vlastní krve! Vyvrhelové! Nečisté zrůdy! Špiníte dům mých předků!"
Žena na obraze by jistě pokračovala, kdyby nebyla přerušena Tes.
"Drž zobák, ty čarodějnice!" Pak popadla závěs a vší silou ho zatáhla. Už zase nastalo ticho.
"Co to bylo?" vytřeštil oči Charlie.
"Siriusova maminka." Ušklíbla se Tes. "Mrcha jedna hnusná. Pořád nám tu jen nadává. Začínám jí nesnášet."
"Jaký je vlastně ten Sirius Black?" Zeptal se rozpačitě George.
"Je to normální člověk jako vy. A je pro každou srandu." Zasmála se na něj, ale vzápětí se zamračila. "Ale…"
"Ale?" ozval se dychtivě Ron, když dlouho mlčela.
"Ale ten hnusnej Azkaban a to obvinění se na něm hodně podepsalo. Pokud teda můžu za tak krátkou dobu soudit."
"aha." Pokývala hlavou chápavě Hermiona. "Jak se vlastně jmenuješ? Nějak mi to uniklo."
"Jééé!" Plácla se Tes do čela. "Já se ještě nepředstavila. Já jsem Tes Melodyová."
"A co to, že bydlíš tady? Proč nejsi doma?"
"Takové soukromé důvody." Odvětila vyhýbavě. Během rozhovoru došli až do druhého patra.
"Tak tady budou vaše pokoje. Je tu pět obyvatelných ložnic, ale pouze jedna použitelná koupelna. Chudáčkové." Ušklíbla se naoko lítostivě. Chlapci na ni vrhli naštvaný pohled.
"Myslím, že bude nejlepší když v jednom pokoji bude Ron a později Harry." Ukázala na dveře hned u schodiště. "Pokud tedy dorazí," zamumlala si pro sebe, ale Hermiona ji zaslechla. "Vedle nich by mohli být holky?" Tázavě na obě dívky pohlédla a ty nadšeně přikývly. Nechtěly být samy v pokoji v tak strašidelném domě.
"Další z pokojů obsadíme my dva." Zasmál se George a myslel tím samozřejmě sebe a Freda.
"No a Charlie bude v klidu a v pohodičce v tom posledním, ne?" Usmála se a on jí usměv oplatil s šibalským mrknutím.
"Co když se budu sám bát?" nasadil výraz opuštěného dítěte a Tes se jen zasmála.
"V tom případě, přijdeš za mnou. Mám pokoj na konci chodby v prvním patře."
"Tak fajn."
"My můžeme taky?" ozvala se jedním hlasem dvojčata.
"Jo můžete. Sice nevim jak se tam naskládáme čtyři, ale můžete. Pohádky na dobrou noc zvládám. Ale prosim vás," vyhrkla rychle. "Ten pokoj vpravo!"
"Co je v pokoji vlevo?" Tes se nepěkně zašklebila.
"Spíš kdo. Sirius. Vstup jen na vlastní nebezpečí." Všichni se rozesmáli.
"A proč?" Dychtila po vysvětlení Ginny.
"Protože to sám tvrdí. A když jsem mu tam vlezla bez dovolení prvně, tak mi na hlavu spadl kýbl s vodou." Weasleyovi a Hermiona se rozesmáli a Tes se naoko uraženě nafoukla.
"Jen se smějte. Počkejte až to potká vás."
"Tak už se nečerti." Usměvavý Charlie jí položil ruku kolem ramen. Tes se rozzářila.
"No tak, myslím, že máme organizační věci vyřízené a tak vás opustím, abyste si mohli vybalit a zabydlet se." Všichni popadli své kufry vyrazili ke dveřím do ložnic. Tes je ještě zarazila. "Doporučuji dát si na dveře nějakou jmenovku nebo tak něco. Kdybyste něco potřebovali, tak budu v kuchyni nebo u sebe. A nezapomeňte…"
"Vpravo!" Doplnili ji jednohlasně. Rozesmátá Tes se vydala do kuchyně, ale v hale svůj smích utlumila, protože se zase nechtěla hádat s tou příšernou ženskou na obraze.
"Á, tady je." Zvolal Remus hned, jak vešla do kuchyně, kde seděl se Siriusem a panem a paní Weasleyovými.
"Ubytovala jsem mládež v těch pokojích v druhém patře, co jsme včera uklidili, Siriusi." Obrátila se na majitele domu. Ten se znechuceně zašklebil, když si vzpomněl, co všechno z pokojů museli vyklidit.
"Moly a Arturovi jsem vysvětlil, kde jejich ložnice je, takže už máme vyřízeno."
"Jsi moc hodný, že nás tu necháš bydlet, Siriusi. Hned jak to bude možné, tak se přesuneme zpět do Doupěte." Ozvala se paní Weasleyová a Sirius jí hned odporoval.
"To není nutné, paní Weasleyová-"
"Moly." Opravila ho.
"To není nutné, Moly. Jsem rád, že jste tu. Čím víc lidí, tím líp. A alespoň nám bude mít, kdo vařit." Zasmál se mladý Black. Tes se na něj zaškaredila.
"Tobě snad nevyhovuje moje vaření?"
"Naprosto. Vajíčka na sto způsobů ovládáš skvěle."
"To není pravda! Umím i jiný věci."
"Jo. Špagety, špagety a… co ještě? Jo, už jsem si vzpomněl, špagety."
"Je takhle drzej pořád?" obrátila se na Remuse.
"Jo."
"Divím se, že jste ho ještě nepřizabili."
"My už jsi zvykli. Když s ním strávíš sedm let v jedné ložnici, tak si zvykneš."
"To bych nevydržela."
"Budeš muset." Tes se naoko vyděsila.
"Jak to?"
"Harry je úplně stejnej."
"Ale já s Harrym nebudu na pokoji." Opravila Remuse s úsměvem.
"A navíc Harry není drzej." Ozval se Sirius. "Harry je skvělej kluk."
"Neřekl jsem, že není skvělej. Jen je drzej." Ohradil se Remus.
"Ale-" Sirius se zase pokusil protestoval, ale Tes ho zarazila.
"Já si Harryho ohodnotím sama, co vy na to?"
Remus pokrčil rameny a Sirius taktéž. Kuchyní se najednou začala linout příjemná vůně. Během jejich debaty se paní Weasleyová přesunula ke kuchyňské lince a v hrncích hned začala něco vařit.
"Paní Weasleyová, my to s tím vařením nemysleli až tak doslovně." Vyhrkla Tes.
"Ale to je maličkost. Vařím ráda a myslím, že první den v tomhle domě si zaslouží pořádnou večeři." Tes rychle mrkla na hodiny.
"To už je tolik? A sakra. Slíbila jsem Albovi, že mu napíšu hned, jak dorazíte."
Tes se vyřítila z kuchyně rychlostí blesku a zanechala za sebou nechápající pohledy.
"Komu, že to napíše?" Ozval se překvapeně pan Weasley.
"Netuším." Zavrtěl hlavou Sirius a Remus také.
***
Milý Albusi,
Říkal jsi ať ti napíšu hned, jak přijedou Weasleyovi. Promiň, že píšu později, ale byly nějaké ubytovací akce.
Jak jsi pokročil s pátráním? Já zatím nijak, protože je tu dost práce, ale myslím, že by mi mohla hodně pomoct zdejší knihovna. Ale dělám si docela starosti o Siriuse. Snaží se to zamaskovat, ale to že nemůže ani na chviličku ven, ho užírá. Nedalo by se s tím něco udělat?
Srdečně zdraví
Tes
Tes dopsala svým ostrým elegantním rukopisem dopis a přivázala ho na nožku sově, která byla úplně celá černá. Její sova se jmenovala Night a Brumbál, který jméno vymyslel, říkal, že docela sedí.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 peggy.kaja peggy.kaja | 5. března 2008 v 20:49 | Reagovat

supeeeeer!!!!

ale stejne by mne zajimalo kdo to je.... ze by nekdo z budoucnosti(ci minulosti)? :-)

2 Katie Katie | 7. března 2008 v 20:21 | Reagovat

juuu !!! to je moooc krásná kapitolka. :o)..a taky mi vrtá hlavou kdo to může být...mno nevim nevim :o))

3 Mariana Mariana | Web | 8. března 2008 v 18:17 | Reagovat

Super! S ní se člověk nenudí:-) Vážně by mě zajímalo kdopak asi je a proč tam je.

4 Mariana Mariana | Web | 9. března 2008 v 15:43 | Reagovat

No, jak tak koukám...

5 Mariana Mariana | Web | 9. března 2008 v 15:43 | Reagovat

...6 komentářů nikde...

6 Mariana Mariana | Web | 9. března 2008 v 15:43 | Reagovat

..,tak je obstarám já :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama