3. Seznamování

11. března 2008 v 10:42 | Nemocná Tagryjka |  Kdo vyhraje?
Tak moje nemocné já si pospíšilo s další kapitolou.

A kdo si jí zaslouží? Jenom Mariana, Máka, Barbora a If, které jako jediné napsaly komentář.
Tahle kapitolka je docela krátká a nudná, ale snad se bude líbit.
Mám už napsanou čtvrtou kapitolu k KV? a dvanáctou k NNN a rozepsané k dalším povídkám, ale nevim, kterou přidat. Tak si napište do komentářů. A čím víc těch komentářů bude, tím víc bude i těch kapitol.
P.S. Mohli byste konečně zdolat těch šest komentářů?
3. Seznamování
"Holky? Můžu dál?" ozvala se nesměle Tes ve dveřích.
"Jo jasně." zvolala Hermiona a Ginny Tes doslova vtáhla do pokoje.
"Nechci otravovat, ale já se strašně nudím. Siri řeší něco veledůležitého s Remusem a mě u toho zjevně nechtěj. Prý záležitost dospělých. Pche."
"To je normální. To mi říkají pořád. Mamka, bráchové…" zasmála se Ginny.
"Kolik těch bráchů vlastně máš?"
"No, ty čtyři, co viděla a pak ještě Bill, ten je z nás nejstarší, ale teď je v Egyptě, a Percy, ten je o něco mladší než Charlie."
"Aha. Chtěla bych mít taky sourozence."
"Já taky." Povzdechla si Hermiona. Když pohlédly na Ginny, která nevěřícně kulila oči, tak se jejímu výrazu rozesmály.
"Holky, já vám klidně nějakého bráchu přenechám. Třeba Charlieho," mrkla na Tes. "Nebo Rona," teď mrkla na Hermionu.
"Rona?" Zopakovala po ní Tes zvědavě. "No tak povídejte, chci slyšet nějaký bradavický drby."
Hermiona se začervenala a zpražila pohledem Ginny, která se chystala pustit do vyprávění.
"Večeře!" ozval se domem hlas paní Weasleyové, a ani nebyl zesílený kouzlem.
Dívky se vyhrnuly ven a na prahu pokoje se srazily s Ronem, který také rychle mířil na večeři. Hned jak ho spatřily, dostaly neovladatelný záchvat smíchu. Ron si zakroužil prsten u spánku na znamení toho, co si o nich myslí a vydal se do kuchyně, následován rozesmátou dívčí společností.
"Jsem rád, že se bavíš. S náma je tu nuda, viď?" usmál se Sirius na Tes a vzal ji kolem ramen.
"Ale ne. S váma, tedy tebou, Remusem a Tonks, je tu zábava, ale jste přece jen o něco starší a hlavně ty nejsi holka." Mrkla na něj spiklenecky a Sirius ji škádlivě cvrnknul do nosu.
Během těch několika dní, co tu Tes byla, se Sirius změnil. Remus ty změny, jejichž příčinou byla ta malá, rozpustilá blondýnka, pozoroval s nadšením. Spolu se svým přítelem se vracel znovu do školních let plných lumpáre a nepředstavitelných kanadských kousků. Tes dokázala Siriuse přimět, aby se zase smál a Remusovi ukázala, že ani on se nemá proč trápit.
"Áááá. Remusi! Netvař se takhle." V náruči mu nemotorně přistál předmět jeho
úvah, který se nepěkně šklebil na Siriuse, protože ten byl příčinou jejího příletu.
"Jak takhle?" zeptal se Remus nechápavě.
"Inteligentně a přemýšlivě," Teď už se Remus pořádně rozesmál a Sirius ho napodobil. Tes byla prostě nenapravitelný blázen.
"Brzo přijede Harry." Oznámil šťastně Remus, když se všichni usadili kolem stolu. Weasleyovi a Hermiona propukli v nadšený jásot. Tes zrovna pila, a tak se zakuckala. Sirius jí zaujatě sledoval.
"Harry?... Přijede?" vykuckala ze sebe překvapeně.
"Jo. Asi za týden. Děje se něco?" Nakrčil podezíravě obočí.
"Nic." Zamumlala ledabyle Tes a, aby Sirius neměl další šanci jí podezírat, podrazila jednu nohu židle na které se houpal. K pobavení všech Sirius skončil na zemi rozpláclý jako žába.
Tes rychle odběhla na opačnou stranu stolu, aby se tam mohla krýt.
"Tohle si odskáčeš." Zavrčel a zvedal se ze země.
"Sliby - chyby. A nemáš se houpat." Ušklíbla se na něj rozverně přes stůl. Začali se honit kolem dokola, motali se všem pod nohy, až jejich hádku zarazila Molly.
"Tak už dost. Oba si sedněte," Když ji zjevně nemínili uposlechnout, přidala další argument. "Podává se večeře."
Oba se váhavě usadili vedle sebe. Při jídle nemluvili, ale nakonec to Tes nevydržela a vyhrkla.
"Nezlobíš se na mě?" Upřela na něj psí pohled, který tak často používal i on.
"To víš, že nezlobím." Usmál se a pocuchal ji ve vlasech. Začínal ji mít hodně rád, asi jako Harryho. Jako vlastní. Nevěděl jak to dokázala, ale během těch čtrnácti dní, co tu byla, mu přirostla k srdci.
"To jsem ráda. A Siriusi?"
"Co potřebuješ?" zaculil se na ni vypočítavě.
"Jaks to poznal?"
"Vždycky když se takhle tváříš, něco chceš."
"No, máš pravdu." Připustila váhavě. "Můžu jít zítra odpoledne zase pryč?"
Obden Tes někam mizela z Grimmauldova náměstí a nikdo (kromě Brumbála) nevěděl kam. Vyhýbavě tvrdila, že zkoumá Londýn. Od Brumbála to měla povolené, ale přesto se, už od prvního dne, vždy ptala i Siriuse.
"Můžeš, ale jen na chvíli. Molly plánuje úklid." Zašklebil se znechuceně. Tes na něj nevěřícně zírala.
"Úklid? Vždyť jsme uklízeli celej tejden."
"Jenže to Molly neví."
"Ach jo." Povzdechla si útrpně a Sirius ji s totožným výrazem chlácholivě poplácal po zádech. "Nesnáším uklízení."
"Mládeži, spát!" zavelela paní Weasleyová. Nikdo se ani nehnul.
"Slyšíš? Mládež má jít spát." Dloubnul do Tes pobaveně Sirius, protože věděl, že nesnáší, když má chodit spát brzo.
"Tak proč nejdeš?" oplatila mu jízlivou poznámku.
"Protože nejsem mládež."
"To bych se hádala." Zabručela Tes, tak aby jí neslyšel.
"Ale no tak! Ginny, Ron, Hermiona, Tes, Fred a George okamžitě do postele." Popoháněla je Molly jmenovitě a ani jednomu se nechtělo. Charlie se nakonec taky zvednul se slovy, že je unavený, a šel si také lehnout.
Na dveře Tesiina pokoje někdo zaklepal. Tes se přetočila v posteli tak, aby viděla na dveře a zavolala pozvání.
Dovnitř vešel Charlie.
"To chceš vážně tu pohádku?" zašeptala pobaveně Tes.
"Ne. Chci si jen popovídat.
"A o čem?"
"Já nevim. Třeba o tobě. Vůbec tě neznám, ale to asi nikdo tady." Tes jen pokrčila rameny a posunula se na posteli, aby si mohl přisednout.
"Na mně není nic zajímavého. Od smrti mojí matky mě vychovával Albus, ale teď nemá moc času kvůli Voldemortovi, a tak jsem tady, abych nebyla doma sama.
Charlie na ni zůstal koukat s otevřenou pusou.
"Tebe vychovával sám Brumbál? A jak to, že se nebojíš vyslovit jméno Ty-víš-koho?"
"Je to jen jméno."
"To je pravda, ale nahání hrůzu."
Chvíli seděli jen tak mlčky, a pak Tes povolila uzdu svojí zvědavosti.
"Od čeho máš ty spáleniny na rukou?"
"Nejen na rukou. Od draků. Pracuji s nimi v Rumunsku."
"Vážně?" Tes i ve tmě zasvítily oči zvědavostí. A proto začal vyprávět o své práci, o dracích a o Rumunsku. Tes měla nikdy nekončící otázky. Nakonec se dostali i k tématu rodina, a tak se dozvěděla hodně i o jeho sourozencích a hodně se tomu společně zasmáli. Ale smích museli tlumit v saténových pokrývkách Tesiiny postele.
Charlie se do vlastní ložnice dostal až kolem třetí ráno, obohacen i o pár historek z velmi zajímavé minulosti Tes.
***
Ráno u snídaně byli Tes i Charlie nápadně pobledlí a nevyspalí, ale přesto rozesmátí. Ve chvíli, kdy Tes vkročila do kuchyně a uviděla Charlieho, oba se hrozně rozesmáli, protože si vzpomněli na společný vtip, který vymysleli v noci. Celou snídani bublali smíchy do hrnků s kávou, kdykoli někdo z rodiny Weasleyů přišel na snídani.
"Prosím tě, co jsi dělala v noci? Máš šílený kruhy pod očima." Zhrozil se Sirius a prohlížel si ji.
"Taky bys měl, kdybys šel spát v půl druhý."
"Třetí." Opravil ji Charlie a Sirius na ně jen poulil oči.
"Co jste proboha dělali až do půl třetí?" zeptal se Remus s pobaveným jiskřením v očích.
"Nooo… Tak jsme si povídali, povídali, povídali až jsme se zapovídali." Tesiina odpověď rozesmála celé osazenstvo stolu.
"A kde jste si povídali? Tady v kuchyni jste nebyli."
"Byli jsme u mě v pos-"
"Pokoji." Skočil Tes do řeči Charlie, protože se na něj matka káravě podívala. To ostatním neuniklo a tak se znovu rozesmáli.
Najednou se ozval třískot rozbitého nádobí, jak Tonksová rozbila hrnek s čajem. Ale tentokrát ne bezdůvodně. Hrozně se totiž lekla Brumbála, který ničehož nic vylezl z krbu následován Snapeem.
"Vidím, že je tu veselo." Poznamenal na adresu právě rozbitého hrnku a rozesmátých studentů.
"Potřebujete něco, pane řediteli?"
"Ne, děkuji, Molly. Přišel jsem se jen podívat na Tes. Jsem rád, že tenhle dům ještě stojí." Tes u stolu protestovala proti obviněním, ale další vlna smíchu ji přehlušila. Snape něco Brumbálovi pošeptal a zmizel v krbu.
"Teď mi Severus připomněl, že zítra večer bude další porada Řádu, tak to vyřiďte ostatním." Všichni přítomní členové pokývali hlavou a Brumbál zase blýskl očima po Tes.
"Tes mohla by ses, prosím tě, dnes večer stavit u mě v pracovně?"
"Samozřejmě. V sedm." Určila si podmínky malá blondýnka a Brumbál už se otáčel ke krbu, ale zastavil ho Siriusův hlas.
"Počkejte, Albusi. Chtěl bych vás o něco požádat."
Brumbál pozorně naslouchal, i když už tušil o co půjde.
"Chtěl bych vás požádat, abych mohl alespoň na dvě hodiny pryč."
"Nepřichází v úvahu." Zavrtěl hlavou odmítavě ředitel.
"Věděl jsem, že to řeknete. Ale já si vážně musím něco zařídit." Brumbálovo další zamítnutí zarazila Tes.
"Albusi, dvě hodiny nic neudělají. A já půjdu s ním."
"O co jde Siriusi?" Brumbál konečně projevil alespoň náznak souhlasu a Sirius začal horlivě vysvětlovat.
"O můj byt. O můj a… Prostě o ten byt, kde jsem bydlel než mě zavřeli. Musím tam zajít."
"Tak dobře." Sirius si oddechl. "Ale nezdá se mi vhodné, aby s tebou šla Tes." Ředitel se na ni přísně podíval, ale z výrazu její tváře vyčetl, že neustoupí.
"Půjdu taky." Zahlásila Tonksová a najednou změnila svůj vzhled. U stolu stála dospělá žena s dlouhými blond vlasy a rysy měla podobné jako Tes. "Kdo by podezříval opuštěnou ženu s pubertální dcerou a velkým psem, která hledá ubytování?" Usmála se na Brumbála se ten jí úsměv pochvalně oplatil.
"To je skvělý nápad. Díky Tonks." Sirius svoji sestřenku nadšeně objal.
"Dobře. Můžete tam zajít zítra, ale dávejte na sebe pozor. A ty nezapomeň Tes." S těmito slovy vkročil do krbu a odletaxoval se do Bradavic.
Siriusovu dobrou náladu, kterou přenesl na všechny obyvatele Grimmauldova náměstí 12, nemohl zničit ani vyčerpávající úklid, který pro ně paní Weasleyová přichystala.
Tes hned po obědě zmizela na své záhadné toulky a vrátila se asi ve čtyři. Se Siriusem pak vytvořili dvojku s nezničitelným úsměvem a rozdávali hodně dobrou náladu. Úsměv Tes však krutě zmizel na návštěvě u Brumbála. Z Bradavic vrátila se slzami v očích a Siriusovi, Remusovi i Tonksové, kteří chtěli vědět, co se stalo a chtěli jí nějak pomoci, práskla před nosem dveřmi od svého pokoje. Nikdo to nechápal.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Mariana Mariana | Web | 11. března 2008 v 16:14 | Reagovat

Kampak se asi ztrácí??? A proč ji Brumbál vychovává??? Teda, mám takovou spoustu otázek. Snad na ně brzo získám odpověď. Byla to super kapitolka a já doufám v další co nejdřív.

2 tabby tabby | Web | 11. března 2008 v 17:22 | Reagovat

Ou jeeeeeee ty tak napinaaaas to je sileny...uz se nemuzu dockat dalsi kapitolky...Tak Pohni jinak se ukousu zvedovosti:0))))

3 Máka Máka | E-mail | 11. března 2008 v 17:52 | Reagovat

Proč asi zesmutněla?

Zajímalo by mě, kdo je Tesiin táta....:)

4 Tagryjka Tagryjka | Web | 11. března 2008 v 18:19 | Reagovat

Pro Máku: To mě taky :)))

5 Shoshi Shoshi | 12. března 2008 v 15:12 | Reagovat

je tam dosť tajomstiev...

super poviedka... našla som ďalšiu výbornú spisovateľku xD

6 Mariana Mariana | Web | 13. března 2008 v 19:24 | Reagovat

No podívej, už jsem se nemusela  ani tolik snažit. Ještě chvíli a těch šest komentů zvládnem!  :-)

7 Tereza Tereza | Web | 21. května 2008 v 12:46 | Reagovat

co jí asi brumbál proved...

8 Kattie Kattie | Web | 12. července 2008 v 11:28 | Reagovat

Já vím ! Znásilnil ji ! XDxDxD NÉ to snad né xD Ale jako jsem do týhle povídky zažraná úplně moc ..je úžasná !

9 Shadow Shadow | 19. listopadu 2010 v 8:27 | Reagovat

Pukám smíchy!!! mimochodem Tonks je Siriusova neteř, její matka je Siriusova sestřenice

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama