II.Kapitolka

16. března 2008 v 15:18 | Tagryjka |  Boj s láskou
Slíbila jsem další kapitolu, tak je tady... Snažila jsem se, aby byla zábavná a doufám, že se mi to povedlo... Poznáte trošku, co je Elizabeth Malfoyová zač... Přeji pěkné počtení. Tagryjka
P.S.Napište do komentářů, k čemu chcete další kapitolu (nebo jednorázovku)...

2. Kapitola-Večírek a poté…
"Ááá. Tady je naše nejlepší střelkyně." Zahulákal James hned, jak se Liz se zafačovanou rukou objevila v Nebelvírské společenské místnosti.
"Můžeme začít oslavovat." Přidal se Sirius a Liz byla okamžitě pohlcena vlnou famfrpálových fanoušků. Na stolech se objevily spousty lahví a kouzelnickým i mudlovským alkoholem.
Liz se mezi všemi lahvemi snažila najít jakékoli pití s nulovým obsahem alkoholu. Ne, že by nerada pila, ale při takovýchhle akcích, radši zůstávala střízlivá a bavila se tím, co vyváděli její spolužáci.
"Jamesi! Proč tu není normální pití?" Zakřičela na svého kamaráda.
"A hele, naše abstinentka se ozvala." Ušklíbl se James na Siriuse.
"No tak, Liz. Napij se s náma. Na vítězství." Než se nadála už měla v ruce skleničku nějakého pochybného alkoholu a radši nezjišťovala, co to je.
"Jamesi, nenuť mi to."
"Alespoň jednou, Elizabeth." Přemlouval ji Sirius.
"Tak dobře, ale pak mi dáte pokoj a přivoláte pár flašek normálního pití." James se potutelně usmíval a neváhal souhlasit. Liz se ten jeho úšklebek nelíbil.
"Na zdraví!" popřála svým přátelům.
"Na vítězství." Připojil se Sirius.
"Na Bradavice." Dodal James. Napili se a Liz v pálivé tekutině poznala ohnivou whisky. Zakašlala, jak jí žhavá tekutina vklouzla do hrdla.
"Co jste do toho přidali?" Osopila se na své přátele.
"Jak jsi to poznala?" Divil se James.
"Jamesi, zapomínáš na to, že moji nejlepší přátelé jsou alkoholoví maniaci a opijou sebe i mě při každé příležitosti. Poznám, když je v ohnivé whisky něco přidané."
"Děláš z nás alkoholiky." Zamrmlal Sirius a Liz se jen rozesmála.
"Nedělám, vy jimi jste."
"Tak to přeháníš."
"Nepřeháním. Nedokázali byste bez alkoholu vydržet ani týden." James se pohledem domluvil se Siriusem a ten vyhrkl.
"Vsadíme se."
"Tak jo. Když poslední týden prázdnin vydržíte bez alkoholu, tak-" Sirius ji přerušil.
"Proč zrovna poslední týden prázdnin?"
"Protože to má James narozeniny a to chlastáte nejvíc." Chlapci si jen útrpně povzdechli.
"Když to nevydržíte, tak mi na dva týdny půjčíte Pobertův plánek."
"A když to vydržíme-"
"O čemž pochybuju." Skočila Jamesovi pobaveně do řeči.
"Tak půjdeš na rande s prvním, kdo tě v sedmém ročníku požádá." Liz na ně vytřeštila oči.
"Tak to teda ne! Šest let odmítám všechna rande a teď bych měla přijmout? Nikdy!"
"Bojíš se, že prohraješ?" Provokoval ji James, protože moc dobře věděl, co na jeho sestřenici platí.
"S váma nemám šanci prohrát." Prskla naštvaně.
"Tak platí?" Otázal se Sirius s úsměvem a napřáhl k ní ruku.
"Platí." Liz mu ji pevně stiskla a James pouto pomyslně přesekl.
"A teď se jde slavit!" Zakřičel Sirius na společenku. James už zmizel v hloučku holek u okna, ale Liz si ještě zachytila Siriuse.
"Ještě jste mi neřekli, co bylo v té whisky." Sirius se šibalsky zasmál.
"Gin."
"Fuj!" Prskala Elizabeth, protože gin vysloveně nesnášela. "No počkejte." Zamumlala si mstivě.
Oslava na ukončení školního roku a na vítězství Nebelvíru nad Zmijozelem probíhal velice bouřlivě. Liz to však nepřekvapovalo. Po šesti letech už byla zvyklá. Na jednom stolku se na její požádáni objevilo nealkoholické pití, a tak mohla z křesla u krbu sledovat dění v místnosti a přitom nerušeně usrkávat její oblíbený banánový džus. Věděla, že ve výběru nápojů má prsty Sirius a byla mu vděčná.
I když byla prefektka nezasahovala do toho, co probíhalo. Kolem půlnoci byla už asi jediná střízlivá, kromě mladších studentů, kteří byli vyhnáni už dřív. Docela pobaveně pozorovala, jak James sedí na pohovce z každé strany objímá jednu dívku a něčemu se hodně hlasitě smáli. Ewelin nepochybovala, že James vypráví přisprostlé vtipy, kterých znal v podnapilém stavu velmi mnoho.
Sirius se oproti tomu vášnivě líbal s nějakou blonďatou dívkou, kterou Liz ani neznala, a ruce dával tam, kam by je ve střízlivém stavu rozhodně nedal. Dívka mu seděla na klíně a ovíjela se kolem něj jako svlačec. Ten bolehlav a to okno jim nezávidím… pomyslela si.
O dvě hodiny později se situace v Nebelvírské společenské místnosti uklidnila, protože skoro všichni, zmoženi alkoholem, usnuli. Málo z nich se dokázalo odpravit až do svých postelí a evidentně jim to bylo v tu chvíli jedno.
"Čeká vás úžasné probuzení, miláčkové," usmála se Liz škodolibě, když dokončila svojí pomstu. Obezřetně se rozhlédla po společence jestli jí někdo náhodou neviděl a pak už zmizela za dveřmi svojí ložnice.
Au, au… moje hlava… zasténal v duchu Sirius a chytil ze hlavu, která ho v tu chvíli bolela jako když v třetím ročníku dostal potloukem přímo do spánku. Takhle moc se ještě neopil.
Rozhlédl se a začal se strašně smát i přes nesnesitelnou bolest. Pohled na jeho spolužáky byl k nezaplacení.
"Sklapni," zahučel Jamesův hlas za ním. Hned jak svého kamaráda Sirius spatřil začal se chechtat ještě víc. James měl totiž jasně zelené vlasy, které úplně zářily do dáli.
"Umlčte ho někdo," zaskučela bolestně Kristin a přidržela si hlavu ve stejném gestu jako předtím Sirius. To už se probouzeli i ostatní jeho spolužáci.
James se podíval na svého smějícího se přítele a měl, co dělat, aby se nezačal také smát.
"Ty- ty-" koktal a Sirius na něj zmateně pohlédl. "Tvoje vlasy-" Sirius popadl pramínek svých vlasů a přiblížil si ho k očím. S hrůzou zpozoroval oranžovou barvu. Pak se ušklíbl.
"Tvoje vlasy nevypadaj o nic líp." James už si také všiml změny vzhledu. Lidé kolem nich vždycky vyprskli smíchy, ale při bolesti hlavy je to rychle přešlo. Celá společenka byla plná mátožně se pohybujících lidí, kteří se s bolestnými výrazy drželi za hlavu a pomaličku se protahovali z nepohodlných posedů.
Najednou se ozvalo hlasité prásknutí dveřmi, až všichni sborově zasténali. Po schodech sešla dolů Liz a při tom pohledu vyprskla. Pak zaměřila svůj zrak na své přátele a vybuchla smíchy znovu.
"Vy vypadáte." Nebelvířané se na ni nepěkně šklebili, protože mluvila na ně příliš hlasitě. "Tak já si pro něco dojdu." Vyběhla schody a v zádech cítila podezíravé pohledy Jamese a Siriuse. Do společenské místnosti se vrátila s malou lahvičkou modrého lektvaru, který ti chytřejší identifikovali jako lektvar proti kocovině.
"Tohle je něco, co vám pomůže." Slova adresovala celé místnosti a mávla hůlkou. Lahvičky se rozmnožily tak, aby jich bylo dost pro všechny. Vzala dvě a přešla ke svým přátelům.
"Tady máte," Ochotně lektvar vypili a okamžitě ucítili, že bolest v hlavě mizí.
"Asi tě miluju, Liz." Ozval se James.
"A já tě budu milovat ještě víc, když mi řekneš jak jsme k tomuhle přišli." Dodal Sirius a zaujatě si prohlížel svůj účes.
"To nikdo neví," zašklebila se pobaveně Elizabeth. "pojďte na snídani,"
"To myslíš vážně?" zděsil se Sirius. Kocovina už sice částečně zmizela, ale pořád měl pocit, že když něco sní, tak se…
"Já mám hlad," udělala na něj smutný oči Liz.
"Ale já jíst nebudu," zašklebil se znechuceně James.
Velká síň nebyla ani z poloviny plná, přestože už bylo deset hodin. Podle výrazů studentů i z jiných kolejí Liz došlo, že bouřlivě se neslavilo jen u nich.
"Jak se toho zbavíme?" zasténal James, když po jejich příchodu všichni, včetně profesorů, vybuchli smíchy.
"Přebarvovaní kouzla už jsme se učili, tak to zkus odstranit." Napověděla mu Liz škodolibě a přitáhla si mísu se slaninou a topinkami.
"Ale Liz, vždyť si přece musíš pamatovat, jak to minule dopadlo,"
"No právě," uchichtla se do hrnku s čajem tak, aby ji neslyšeli.
***
Pětičlenná skupina dospělých čekala na nástupišti na bradavický expres. Už se nemohli dočkat svých dětí, které neviděli od vánočních prázdnin.
Lokomotiva zastavila a z dveří se začaly hrnout nadšené děti a hledaly svoje rodiče. Oni však ne, protože s nimi byli domluveni na určitém místě. Ta skupinka přitahovala pozornost dospělých i dětí na nástupišti. Byl to totiž slavný Harry Potter se svou manželkou Claire, jeho stejně slavná sestra Ebony Malfoyová, Draco Malfoy a Hermiona Grangerová.
Najednou uviděli své ratolesti a začali se strašně smát. Přes perón k nim kráčela Elizabeth Malfoyová, dcera Ebony a Draca, vítězně se usmívala a vedle ní kráčeli evidentně zoufalí Sirius, syn Hermiony, a James. Oba měli své zářivé účesy, které byly důvodem smíchu jejich rodičů.
"Ahoj, mládeži," usmál se Draco a stěží přemáhal další výbuch smíchu, "Máte pěkné účesy, kluci. Takové… barevné." Harry se zase začal lámat smíchy v pase, Sirius s Jamesem se na Draca podívali takovým způsobem, že ani on nevydržel a rozchechtal se.
"Ahoj, mami!" vyjekla radostně Liz a vrhla se Ebony kolem krku. Sirius s Jamesem se také nechali obejmout od svých rozveselených matek.
"Kde jste k tomu přišli?" vyzvídala Claire a prohlížela si účes svého syna.
"To by nás taky zajímalo," zahučel James a Sirius ho nevesele doplnil.
"A nemůžeme se toho zbavit."
"A kdyby ještě věděli, že to mají ode mě…" zašeptala Liz do ucha svému otci, když se od něj nechala láskyplně obejmout. To samé pak pošeptala Harrymu a všichni tři se sklátili smíchy pod nechápajícími pohledy ostatních.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Mariana Mariana | Web | 16. března 2008 v 15:45 | Reagovat

Paráda! Zajímalo by mě, kdo vyhraje tu sázku. Na tuhle rychlost přidávání kapitolek bych si zvykla hodně rychle!

2 Hilda Hilda | 16. března 2008 v 17:18 | Reagovat

Ahojky, na tvou povídku jsem narazila náhodou a musím říct, že toto bude moje oblíbená stránka. Jen tak dál.

3 Jenny Jenny | Web | 20. března 2008 v 20:32 | Reagovat

Ou jééé!!!!!!!!!!!! Nádherná kapitola!! Liz je číslo=D Super super, chci další!!

4 maka maka | E-mail | 23. března 2008 v 12:58 | Reagovat

Chudáčci James a Sirius.....Všichni si z nich dělaj srandu:):):):):):):):)

5 Janicza Janicza | Web | 24. března 2008 v 9:53 | Reagovat

hahahah.... bomba!!! :D tahle povíka je vážně povedená!!!!! :D už se těším na další, strašně ráda si ji přečtu!!!!!!!!!

6 Ivi Ivi | E-mail | Web | 7. dubna 2008 v 21:06 | Reagovat

ja chcu dalsu!!!!!!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama