3.Tak co ta sázka?

19. dubna 2008 v 23:34 | Tagryjka |  Boj s láskou
Překvapilo mě, že jsem tuhle kapitolku napsala, ale je tu! Je taková oddechová a trochu blíž se v ní seznámíme s rodinou Malfoyových. Poděkujte za ni Abogarth, která otravovala, otravovala až mě uotravovala k (smrti) další kapitole... Doufám, že se bude líbit... Vaše Tagryjka...

3. Tak co ta sázka?
Osmičlenná skupinka prošla pevně vypadající přepážkou do světa mudlů a neustále se všichni smáli. Měli dobrou náladu ze setkání, přece jen se neviděli půl roku. Draco držel svou jedinou dceru kolem ramen a Ebony něžně svíral kolem pasu. Harry si z něj kvůli tomu utahoval na téma mnohoženství, ale sám svou ženu držel stejně. Sirius a James šli každý z jedné strany vedle Hermiony a zaujatě jí o něčem vykládali. Jak tak stáli vedle sebe, mohli si všichni všimnout podobnosti mezi Siriusem a jeho matkou.
"Tak myslím, že je čas vyrazit domů," ozval se Draco najednou. "Ale určitě dorazíte k nám na večeři, že?" podíval se tázavě na Harryho a Hermionu a ti jen mlčky přikývli.
"Takže se uvidíme," usmála se Ebony a společně se svým manželem a dcerou se přemístila.
Hermiona mávla přemisťujícímu se Harrymu a nakonec tam zůstala jen ona se Siriusem.
"Ani nevíš, jak jsem se těšil domů, mami," usmál se na ni její syn. Hermiona se potěšeně usmála.
"To je to v Bradavicích tak hrozné?" popíchla ho pobaveně a napřáhla k němu ruku, aby ho mohla přemístit. Musel se ještě pořád přemisťovat s ní, jelikož mu ještě nebylo sedmnáct.
"Je, všichni mě tam týrají, bijí a jsou na mě zlí," zaskuhral šišlavě jako malé dítě, ale poté se spolu s matkou uvolněně rozesmál.
"Nesnáším přemisťování," vydechl, když se vzpamatoval z nepříjemného zážitku.
"To jsme dva," ušklíbla se Hermiona. "Takže, vítej zpátky doma, Siriusi," rozpřáhla ruce ve vřelém gestu a Sirius se kolem nadšeně rozhlédl. Vůbec nic se tu nezměnilo. Byl doma.
"Tak jsem doma," usmála se Liz a s naprosto nadšeným výrazem se kolem sebe rozhlédla a všechno v místnosti prolustrovala pohledem. Nevšimla si žádných změn. "Konečně," vydechla a unaveně se svalila na pohovku v obývacím pokoji.
"Jak to vlastně bylo s těma vlasama?" vyzvídal Draco a prásknul sebou vedle své dcery.
"Jak to myslíš?" nechápala Ebony.
"Ale," rozesmál se Malfoy. "Naše dceruška mi prozradila, že to byla ona, kdo chlapcům vyčaroval na hlavách tu netradiční ozdobu," Ebony se na ně překvapeně podívala, ale když si znovu vybavila ty dva, tak se vesele uchechtla.
"Co ti provedli?" nedal se Draco odradit.
"Nalili mi do ohnivé whisky gin a předtím mi ještě obarvili všechno oblečení na růžovo!" vysvětlila rozhořčeně. "Za to oblečení jsem je sice vytrestala, ale ten gin si museli nějak odskákat," pokrčila nevině rameny. Draco vyprsknul smíchy a Ebony také cukaly koutky.
"To se musíte pořád něčím provokovat?" zeptala se svojí dcery a pokusila se na ni podívat přísně, ale vůbec se jí to při pobaveném výrazu nedařilo.
"Oni si začali!" pokusila se bránit Elizabeth, ale docílila tím jen toho, že se její otec začal smát ještě víc.
"Myslím, že už ani vy nevíte, kdo přesně si začal, ale pravda je taková, že bez té provokace byste to ani nebyli vy," pousmál se Draco a znovu objal svou dceru kolem ramen. Měl ji moc rád, stejně jako její matku. Byly pro něj vším.
"V podstatě máš pravdu, tati," usmála se Liz. "Tak já se půjdu vybalit," řekla a vstala z gauče.
Se spokojeným úsměvem vystoupala po schodech do prvního patra malého domku na okraji Londýna, ve kterém žila s rodiči od narození. Hlavou se jí míhali veselé vzpomínky z dětství. S Jamesem vyrůstali jako sourozenci a skoro stejně i vyváděli. Jejich žertíky a projevení kouzelnického umění se nevyhnulo nikomu v okolí a nejvíc to vždy odnesli jejich rodiče.
Oba dva v sobě měli přirozenou zmijozelskou vynalézavost, Liz po Dracovi a James po Claire a když se k tomu přidala pobertovská krev, stali se pro rodiče pobavením i starostmi.
Vesele se zasmála, když si vzpomněla, jak Ebony a Draco jednou nevěděli jestli se mají smát nebo začít zuřit, když Liz a James ukradli jejich hůlky a skončilo to naprosto zdemolovaným pokojem.
"Domov, sladký domov," vydechla šťastně ve chvíli co vešla do svého prostorného, světlého pokoje. Nikdy nezapomenou, usmála se v duchu, když uviděla na nočním stolku stát vázu plnou jejích oblíbených růží a na polštáři položenou tabulku oblíbené čokolády. Byl to takový malý rituál. Vždy když přijela z Bradavic Draco se postaral o růže pro milovanou dceru a Ebony o čokoládu. Bylo to jako tiché přivítání. Nikdy nezapomněli.
"Tak jak jste se tu beze mě měli?" usmál se James na své rodiče, když už byl konečně po dlouhých měsících doma.
"Bez tebe? Skvěle," popíchl ho škádlivě Harry a rozcuchal mu už tak moc rozcuchané vlasy, tolik podobné jeho.
Claire jen protočila oči. Co jiného od nich taky mohla čekat.
"Neuvařila jsi něco dobrého na přivítanou, maminko?" otočil se na ní James s hladovým výrazem ve tváři.
"Děláš jako bys bůhví jak dlouho nejedl," zasmála se.
"A ne snad? Naposledy jsme měl snídani," ohradil se James a Harry se rozesmál,
"Čemu se směješ?" obrátila se na něj Claire provokativně. "Vždyť jste úplně stejní," dodala vítězně a sledovala jak si vyměnili naoko zděšené pohledy.
"To teda ne," vyhrkl James, aby popíchl svého otce. "Já s ním nemám nic společného. Já jsem celej po mamince," řekl a Claire se pobaveně zasmála.
"Bohužel, už dávno jsem ztratila naději, že jsi po mně zdědil nějaké dobré geny,"
"Tím chceš jako říct co?" zamračil se na ni naoko Harry.
"Nic," usmála se nevině jeho manželka.
"Co?"
"Nic,"
"Potterová, neštvi mě," napomenul ji pobaveně.
"Pottere, já tě štvu?" opáčila vesele. James ještě chvíli pozoroval pošťuchování svých rodičů. S úsměvem si povzdychl. Občas to byla vážně zábava, když se všichni hádali kvůli pitomostem. Měli to v rodině. Dělal to on, jeho rodiče, Liz, ale zářným příkladem byli teta Ebony a Draco.
"Domov, sladký domov," přivítal se se svým pokojem stejnou větou jako Elizabeth.
"Už nemůžu," zasmála se Liz a odložila příbor. Byla už totiž úplně plná. Měla pocit, že pokud by snědla jen jedno sousto tak praskne. Se spokojeným úsměvem se zapřela na židli a rozhlédla se kolem sebe. Byli s rodiči na jejich chatě a tentokrát tam s nimi byli na týden i Potterovi a s nimi samozřejmě přijel i Sirius. Liz to vůbec nevadilo. Byla s nima ráda a takhle na osamělé chatě hned vedle nádherného jezera si užili zábavy skoro víc než v Bradavickém hradě. A navíc to byl už poslední týden prázdnin takže mohla nerušeně sledovat průběh jejich sázky. Zrovna dnešním dnem začínala.
"Áááá, už končím," oddechl si Draco. Harry se vítězně zazubil. Zrovna totiž soupeřili v tom, kdo trhne rekord v počtu snězených palačinek. Draco evidentně prohrál, ale vůbec mu to nevadilo. "Je to vynikající." Usmál se na Ebony. "Trochu mi to připomíná staré dobré bradavické hostiny." Dodal škádlivě.
"Jenom trochu?" ozvala se jeho žena naoko pobouřeně.
"Miláčku, přiznej si, že na skřítky nemáš." Zasmál se Draco provokativně.
"Chceš říct, že neumím vařit?" přimhouřila výhružně oči. Svého manžela tím však nevyděsila. Na to ji znal moc dobře.
"Lektvary ti jdou rozhodně líp." Ebony se naoko uraženě postavila a začala sbírat použité nádobí ze stolu. Nevydržela se dlouho přetvařovat, obzvlášť na potom, když ji Draco objal a vášnivě políbil. Věděl, že to zabere, jako vždy.
Liz se rozesmála. Její rodiče se nikdy nedokázali pořádně, ani naoko, pohádat. Divila se, že je to pořád ještě baví.
"Čemu se směješ, ty nezdárné dítě?" ozval se pobaveně Draco.
"Jsem tvoje dítě tatínku a směju se vám. Vždyť vy se stejně nikdy nepohádáte. Neumíte to." Odpověděla drze s nádechem malfoyovské samolibosti. Teď se zase rozesmál Harry.
"To by ses divila, Liz," mrknul na svou neteř. "Ti dva se vždycky uměli hádat velmi dobře. Někdy se to ani nedalo poslouchat,"
"Ty máš co říkat," ohradila se pobaveně Ebony. "Hádal jsi se s Dracem taky na každym rohu a pak mi vykládej, kdo se nedal poslouchat. To bylo pořád: Ten Malfoy už mi leze krkem a Snape je taky idiot a blablabla…"
"Ale Snape byl idiot," bránil se Harry.
"Teda, Pottere, zrovna od tebe bych nečekal, že budeš nadávat na oblíbeného profesora lektvarů," pronesl Draco ironicky a těžko potlačoval pobavený úšklebek.
"Ty bys nečekal věcí, Malfoyi," zašklebil se na něj Harry ve stejném duchu.
"Přesně o tomhle jsem mluvila," ozvala se Ebony. Harry i Draco na ní hodili naoko ublížený pohled, který byl u obou tak totožný, že se jejich výrazu prostě musela začít smát.
Za smíchu Claire a Liz pomohly Ebony sklidit nádobí ze stolu a odnosily je do chatky. Zatímco si povídaly v kuchyni, Draco přivolal ke stolu láhev červeného vína a sedm skleniček.
"Sedm?" podivila se právě přicházející Claire.
"Nebo snad našim dětičkám nenalejeme?" usmál se Harry a užuž otvíral láhev. Kdyby pohledy zabíjely asi by se už skácel k zemi, protože oslovení dětičky se ani jednomu, z těch které myslel, nelíbilo.
"Komu říkáš dětičky?" osopila se na něj naoko Liz.
"No?" zatvářil se přemýšlivě Harry. "Vám?"
"Jsi drzej, strýčku, víš to?" usmála se na něj mladá Malfoyová. "Já stejně nebudu," dodala a odsunula svojí skleničku. Harry jen pokrčil rameny a víno rozlil jen do šesti skleniček. Všichni zvedli číše k přípitku.
"Tak na co?" usmála se Ebony a dívala se přitom na svého manžela.
"Na prázdniny," poradila jim Ebony a sama zvedla svou skleničku s dýňovým džusem. Její návrh je ujal a tak si tedy všichni přiťukli na prázdniny. Elizabeth jen s přimhouřenýma očima vypočítavě sledovala, jak James a Sirius přibližují skleničky ke rtům. Zjevně zapomněli na sázku a Liz se vůbec neměla k tomu, aby jim jí připomněla.
Sirius si najednou všiml Lizina upřeného pohledu a v tom mu to došlo. Uměl dobře počítat a tak si uvědomil, že sázka začala dnešním dnem. Drkl do Jamese div mu nevyrazil víno z ruky a zuřivě mu do ucha pošeptl jedno slovo.
"Sázka," a potom hodil významným pohledem po Elizabeth, která se jen nevině usmívala.
"My nebudeme," řekl James a položil svou skleničku na stůl, následován Siriusem. Dospěli na ně vytřeštili oči. To, že nepila Liz bylo docela normální, ale tihle dva si nikdy nenechali ujít příležitost něčeho se napít.
"Copak, copak? Přešla vás chuť?" provokovala je Liz. James se podíval po Siriusovi a domluvil se s ním pohledem. Napadlo je v tu chvíli úplně to samé. Liz jen na sucho polkla, když uviděla ty jejich pohledy. Zaujatě sledováni svými rodiči, přešli Sirius a James na druhou stranu stolu a vítězně se tyčili nad Elizabeth.
"Co máte v plánu?" zeptala se trochu přiškrceně.
"Máš strach, Malfoyová?" zeptal se jí James poťouchle a naprosto mu nevadil rozzuřený pohled, kterým ho probodla.
"Samozřejmě, že ne," odsekla.
"Ale budeš," pošeptal jí do ucha Sirius a zničehožnic ji popadl v podpaží a zvedl ji do vzduchu. James ji chytil za kotníky a spolu se svým nejlepším kamarádem ji zvedl ze židle.
"Co to děláte?" prskala vztekle Elizabeth a házela sebou, aby se vykroutila z jejich sevření.
"Menší večerní osvěžení," napověděl jí James a ona v tu chvíli pochopila o co jim jde.
"Opovažte se!" vřískla naštvaně, ale nebylo jí to nic platné. Chlapci ji naprosto nevzrušeně donesli až k jezeru a chystali se ji hodit do studené vody.
"To zkusíš jen jednou!" prskal Liz na Siriuse a než se nadál už mu křečovitě omotala ruce kolem krku. "Budeš muset se mnou," ušklíbla se vítězně, ale úsměv jí za okamžik zmrzl na tváři. Sirius kývl na James a ten pustil její nohy. Než se stačila vzpamatovat k útěku, už ji Sirius svíral v náruči.
"Mě to nevadí. Plavání před spaním je prý zdravé," usmál se na ni.
"Siriusi Grangere, opovaž se!" vřískla naštvaně. Jejich zápolení pobaveně sledovali rodiče od stolu před chatou a James, který stál kousek vedle.
"Jen ji tam hoď, Siriusi," povzbudil ho se smíchem Draco.
"No, tati!" vykřikla Liz pobouřeně.
Sirius se rozesmál a vkročil do jezera. Liz sebou házela, mrkala, ale nebylo jí to nic platné. Asi metr od břehu Sirius pustil Elizabeth ze své náruče a ona s výkřikem zahučela přímo do vody, která vypadala studeně a také pořádně studená byla. Liz ale splnila svou výhružku a ve chvíli, kdy ji Sirius pustil, tak ho chytla kolem krku ještě pevněji, takže ho do jezera v podstatě stáhla.
"Siriusi Grangere, já tě asi zabiju!" prskala Liz vodu a nadávky, když se vynořila nad hladinu. První co uviděla, byli její rodiče a Potterovi, kteří se lámali smíchy při pohledu na mokrou a klející Liz. Pracně se vyškrábala na břeh a rozčileně na své rodiče vyplázla jazyk. To je rozesmálo ještě víc. Trochu ji uklidnilo, že Sirius je úplně stejně mokrý jako ona, ale vůbec mu to nevadilo. Naopak, široce se na ni usmíval.
"No počkej! Pomsta tě nemine," zavrčela naštvaně.
"Neslibuj, zlato," ušklíbl se na ni pobaveně. Liz mu ještě něco odsekla a on ji zase se smíchem odpověděl. Během jejich hádky se Draco naklonil k uchu své ženy a provokativně zašeptal.
"Ta večerní koupel není až tak špatný nápad, co myslíš, lásko?" Než stačil Ebony dojít smysl jeho slov, už ji popadl do náruče a po Siriusově vzoru ji donesl až k jezeru. Nepomáhaly Ebonyiny prosby ani výhružky a její manžel ji nemilosrdně hodil do ledově studené vody. Ebony nebyla tak duchaplná jako její dcera, aby svého manžela stáhla za sebou.
S prskáním se vynořila a zdařile tak napodobila Liz. Draco si všiml jak jsou si hrozně podobné, přestože Elizabeth zdědila neklamné znaky rodu Malfoyů.
-Draco Malfoyi! Tohle si vypiješ!- vyslala mu Ebony myšlenku skrze jejich pouto a spolu s ní mohl Draco vnímat i vztek a rozhořčení nad jeho činem. To ho pobavilo a když ho Ebony probodla vražedným pohledem, neudržel se a vyprskl smíchy.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Abogarth Abogarth | Web | 20. dubna 2008 v 13:53 | Reagovat

Pěkný...:D:D...

2 Mariana Mariana | Web | 21. dubna 2008 v 12:28 | Reagovat

Vodička musela být studená :-D

3 moja moja | 21. dubna 2008 v 22:55 | Reagovat

Už se moc těšim na další!!!

4 sara sara | 22. dubna 2008 v 16:14 | Reagovat

je to zajímaví

5 Janicza Janicza | Web | 22. dubna 2008 v 18:33 | Reagovat

:-) konečně! opravdu oddechová kapitola, ale pěkná! doufám, že na další nebudu muset čekat tak dlouho :-)

6 maka maka | E-mail | 25. dubna 2008 v 19:38 | Reagovat

Studenou vodičku...tu já nerada...:):):) Moc se těšim na další část!!!!!!!!:)

7 Ivi Ivi | E-mail | Web | 27. dubna 2008 v 14:59 | Reagovat

Njn..už vím po kom to mají x)))

Super!!!!!!nejni tu limitek xD....

Takze pisej dalsi....

8 lily lily | 2. května 2008 v 21:09 | Reagovat

hezký honem pokračování

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama