4. Probuzení v chlapecké ložnici 1/2

22. dubna 2008 v 21:49 |  Navždy...
Abogarth zase zapracovala... Tahle kapitola sama o sobě není tak dlouhá, aby musela být na dvě části, ale Abogarth si nechtěla počkat těch několik hodin do úplného dokončení... A tak tady máte první část... Hezky se bavte! Vaše NarcissaB.
P.S. Doufám, že napíšete taky nějakej komentíček, abych měla radost...

4. Probuzení v chlapecké ložnici
"Teda, Sero! To se ti vážně povedlo!" chechtal se Sirius, když se všech pět Pobertů vydalo ke kočárům, které je měly odvést do školy. Posledních několik minut všichni chlapci pěli ódy na dívčino vystoupení se Snapeem.
"Někdo ho musel nějak usadit," usmála se. "Teď hlavně doufejte, že najdeme volný kočár,"
"Tenhle je volnej," vypískl Petr a ukázal na poslední kočár, do kterého se evidentně nikdo nehrnul.
"Skvělý, Péťo," pochválil ho samolibě Sirius a při nastupování do kočáru nezapomněl pohodit černými vlasy, až několik kolem procházejících dívek obdivně vypísklo.
"Nepředváděj se, Siriusi. Ještě nám tu omdlí půlka školy," zasmála se Sera. Sirius ji obdařil shovívavým pohledem, ale nijak jinak nereagoval.
Když se konečně naskládali do kočáru, což se neobešlo bez nejapných poznámek a jedné drobné "hádky" mezi Jamesem a Serou, když jí nebelvírský chytač nabídl, ať si mu sedne na klín, aby nezabírala tolik prostoru, Sera položila Siriusovi otázku, která ji pálila na jazyku celý den.
"Co jsi dělal o prázdninách, Siriusi?" Nemohla si nevšimnout, jak se nervózně ošil a neuniklo to ani Remusovu ostřížímu zraku.
"Nic zvláštního," odpověděl vyhýbavě, ale James se nenechal odradit. I on si všiml, že je jeho kamarád celý nesvůj.
"Tak proč jsi nepřijel k nám? Několikrát jsem tě v dopisech zval,"
Sirius jen něco zamumlal a jeho přátelé z toho zachytili jen slovo matka. Nepiplali se v tom, jen Sera si v duchu umínila, že to ze Siriuse jednou dostane. Viděla na něm, že ho to trápí a to nechtěla dopustit. Moc jí na jejích přátelích záleželo a nikdy na ně nenechala dopustit.
"A co dělal o prázdninách tady náš vlkodláček?" popíchl kamaráda se smíchem James a hbitě uhnul před Remisovou rukou, když se po něm vlkodlak ohnal.
"To víš, trhal jsem na kusy lidi ze vsi a snažil se sbalit krásnou sousedku," ušklíbl se Remus ironicky. "Co jiného bych asi mohl dělat?"
"Já nevím, třeba to, co děláš obvykle," protáhla Sera a na jejich nechápavý pohled dodala: "Číst, číst a číst,"
"Jak řekl James: Jsi pořád stejně drzá, drzá a drzá," oplatil jí stejnou mincí se smíchem Remus.
"Pche," Sera se pokusila zatvářit uraženě a dokonce si i založila ruce na prsou jako malé děcko, ale vyprskla potlačovaným smíchem, když ji Sirius polechtal na boku.
"Ne, Siriusi, ne!" vřískala Sera a chechtala se, zatímco Sirius ji zjevně vůbec neposlouchal. "Prosím, nech toho!" prosila a do očí jí vhrkly slzy smíchu.
"Nech ji, Tichošlápku. Provokuj ji, prosím tě, někde kde je víc místa," zastal se jí James, ale až ve chvíli, kdy ho Sera bouchla do lokte.
"Rozkaz, šéfe," pousmál se Sirius a vážně dívku nechal.
"Za tohle tě pomsta nemine, ty vypelichanej pse," probodla ho zuřivým pohledem.
"Co jsi to řekla?"
"Pomsta tě nemine," zopakovala s šibalským výrazem.
"Ne, já myslím to oslovení,"
"Ty myslíš?"
"Samozřejmě, už odmalička,"
"A že se to ještě nikdy neprojevilo," smála se Sera a nic si neděla z výrazu, kterým ji počastoval.
"Co tím chceš říct?" přimhouřil nepřívětivě oči.
"To bys nepochopil," zachichotala se. Vypadal v tu chvíli jako malé roztomilé lvíče, které dráždí velkého a nebezpečného lva a zjevně nemůže pochopit, že si s ní nechce hrát. Ostatní je jen pobaveně pozorovali. Až se nakonec ozval Remus.
"Nechcete toho nechat? Hádáte se jako staří manželé,"
"Nezáviď," odsekli mu úplně unisono, ale jen ho tím rozesmáli. Sera si se Siriusem vyměnila překvapený pohled. Moc často se jim nestávalo, že se takhle shodli.
"A co mám závidět?" usmál se Remus. Sera se na něj zaksichtila a Siriusovi to ještě víc zvedlo náladu, která během prázdnin klesla na bod mrazu.
"Vítejte, studenti, zpět v Bradavicích," začal Brumbál svůj proslov, když byli všichni prvňáčci pečlivě zařazeni a seděli na svých místech u kolejních stolů. Pobertové si užívali své pozice nejstaršího ročníku a tak si pochvalovali místo hned na kraji stolu, co nejdál od učitelů. "Doufám, že se vám všechno loňské učivo pečlivě vykouřilo z hlavy, že jste zapomněli na všechny položky školního řádu a také na zákaz vstupovat do Zapovězeného lesa," usmál se Brumbál široce a spiklenecky mrknul směrem k Pobertům. "Takže máte první týden na to, abyste si všechno zopakovali a hlavně všechno dodržovali!" dodal důrazně. " A teď vám všem přeji dobrou chuť,"
"Vždycky má stejnej proslov, ale vždycky mě jím dojme," pousmála se Sera. "Ale je mi líto, že ho letos slyšíme naposledy,"
"To je fakt. Bude mi to tu chybět," přikývl souhlasně Petr.
"Máte pravdu," řekl Remus, ale v tu chvíli se na vyleštěných talířích, mísách a tácech objevily spousty jídla, a tak se všech pět vrhlo na nepřekonatelně dobré jídlo, které měli na svědomí bradavičtí skřítci.
"Hele a víte, co to znamená, že jsme tu poslední rok?" otočil se na své přátele Sirius s plnou pusou. "Že si to tu musíme pořádně užít," dodal a široce se usmál.
"Čteš mi myšlenky," zazubil se James. "v hlavě už se i rýsuje drobný plán, jak pořádně přivítat nový školní rok,"
"Svěř se," pobídl ho nadšeně Remus, až se po něm ostatní překvapeně podívali, protože Remus e je vždy snažil spíš klidnit než podporovat.
"Až na pokoji," usmál se tajemně James. Večeře probíhala za klidu a neustálého smíchu, jak u nebelvírského, tak u ostatních kolejních stolů. Kromě Zmijozelu, Tam se nesmáli, od nich vyzařoval jen chlad a led.
"Siriusi Blacku! Okamžitě sem vrať ty sirupové košíčky!" osopila se Sera na Siriuse, když si přitáhl k sobě tác s milovaným cukrovím, což se nelíbilo Seře protože na ně zrovna dostala chuť.
"Ani mě nehne! Dojdi si pro jiné," ušklíbl se na ni její přítel.
"Pche," odsekla a než se nadál, vytrhla mu z rukou sirupové košíčky tak rychle, že mu pak nezbylo nic jiného než se s porážkou smířit.
"Dobře ti tak," pousmál se Remus a pobaveně sledoval, jak Sera dělá na Siriuse dlouhej nos a vyplazuje na školního Casanovu jazyk.
"Tse," odfrkl si a vstal od stolu. Sledován Sereniným pronikavým pohledem došel až ke skupince dívek sedících kousek od nich a naklonil se k nim.
"Dovolíte, dámy?" zeptal se a připojil k žádosti zářivý úsměv. Skoro všechny ho zaraženě sledovaly, jen Lily Evansová vztekle vyprskla.
"Zdekuj se, Blacku,"
"Ale no tak, Evansová, nebuď hned nepříjemná. Nic jsem ti neproved," usmál se na ni smířlivě, ale dívka se zářivě rudými vlasy se neměla k tomu, aby úsměv opětovala. Jen svým pichlavým pohledem sledovala, jak si od nich bere misku se sirupovými košíčky a odchází zpět na své místo.
"Teda, Jamesi, já nechápu, jak se ti může líbit," ucedil Sirius skrze sevřené zuby a posadil se. "Je nepříjemná až to bolí,"
"Naprostý souhlas," přikývla Sera na Siriovu poznámku a dál věnovala veškerou pozornost jídlu, které měla naložené na vrchovatém talíři. James se nevyjadřoval, protože jeho v hloubi duše bolelo, že je Lily tak strašně zahořklá vůči němu a jeho přátelům, ale všímavý pozorovatel, jako například Remus, by si všiml, že famfrpálový kapitán pod stolem pevně zaťal ruce v pěst.
"Ještě ne!" vyjekl zděšeně Peter, když mu pod rukou zmizela mísa plná smažených kuřecích stehýnek. Už se lekl, že večeře skončila a nebyl sám. Nakonec si spokojeným pohledem přeměřil znovu se naplňující mísy. Tentokrát se v nich objevili jen a pouze zákusky všech možných druhů a chutí.
"Super! Další várka sirupových košíčků!" zajásal nehraně Sirius. Zbylí Poberti se jeho dětskému nadšení rozesmáli.
"Hamoune jeden," zamumlala koutkem úst Sera, když viděla, jak si její nejlepší kamarád k sobě už podruhé toho večera přitáhl mísu plnou vynikajících cukrovinek. Slyšel ji jen Remus sedící vedle ní a málem se udusil kouskem jablečného koláče, když se rozesmál jejímu výrazu.
"Proboha, Reme! Co nám to děláš?" vyhrkl James a rychle se jal bušit svého pomalu modrajícího kámoše do zad.
"Jo, od koho bychom opisovali domácí úkoly?" přidala se naoko zděšeně Sera, když už se jim podařilo na Remusův obličej dostat trochu normální barvu. Ten teď ležel čelem na stole a třásl se potlačovaným smíchem a lapáním po dechu.
"A kdo by za mě napsal OVCE?" zatvářil se skoro vyděšeně Sirius.
"A kdo by nás trhal na kusy při měsíčku?" připojil se se svou poznámkou Peter.
"A koho bych otravovala?" vydechla zklamaně a smutně Sera, ale moc dloho jí to nevydrželo, protože o vteřinu později vyprskli smíchy tak nahlas, že se po nich spousta studentů ohlédla. Jen Lily a její kamarádky po nich hodily znechucený pohled a raději se dál věnovaly předchozí činnosti.
"Jste děsný. I ze ztráty života si uděláte legraci," vytkl jim naoko káravě Remus, ale poté se znovu rozchechtal.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Abogarth Abogarth | Web | 22. dubna 2008 v 22:08 | Reagovat

Pěkný.Zajímalo by mě o c pude v tý´druhý části...když to má takovej hezkej název...:))ani se nedivim Siriusovi s tema kosickama...mam je taky nejradsi.....z toho co si jmenovala.....

2 Tereza Tereza | Web | 23. dubna 2008 v 15:13 | Reagovat

když chceš koment tak tady ho máš.                                                                                                                                                                                                                              teď ale vážně:hezké to bylo ale tahle část nesedí k tomu názvu

3 Atea Atea | Web | 23. dubna 2008 v 15:27 | Reagovat

Čauky, tady Jenn :o) Nechtěla by jsi zase spřátelit? :o)

4 Atea Atea | Web | 23. dubna 2008 v 15:28 | Reagovat

Jinak, kapitola se moc povedla, je krásná... nevím co říct. Jsem napnutá na další. :o)

5 barbora barbora | 23. dubna 2008 v 15:50 | Reagovat

skveleeeeeee:D uplne super kapca:D

6 wisty wisty | E-mail | Web | 23. dubna 2008 v 16:07 | Reagovat

suuuupa, fakt:) tak ať už je tady další!!! :) a to co nejdřív:)

7 Kayla Kayla | 23. dubna 2008 v 16:25 | Reagovat

mazane!!!!!!!!!!!

8 Tagryjka Tagryjka | Web | 23. dubna 2008 v 17:21 | Reagovat

Pro Terezu: Ten název patří k druhé části!

Pro Ateu: Spřátelím se moc ráda...

9 tessa tessa | 23. dubna 2008 v 19:36 | Reagovat

A kdy bude ta druhá část???

Jinak ta první je super, zasmála jsem se... :-)

10 maka maka | E-mail | 25. dubna 2008 v 18:08 | Reagovat

To bylo úžasně vtipné:):):):):):)

11 Ivi Ivi | E-mail | Web | 27. dubna 2008 v 15:04 | Reagovat

no supeeer!!kdypak bude dalsi??? :DDDD

12 Kattie Kattie | Web | 19. června 2008 v 8:58 | Reagovat

Suphér!

13 Nikol Nikol | E-mail | Web | 21. března 2009 v 15:09 | Reagovat

greaťácký, mám z tebe radost (to zní, jako bych byla tvoje matka XD) a fakt, máš před sebou kariéru XD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama