5. Překvápko

6. dubna 2008 v 20:00 | Tagryjka |  Kdo vyhraje?
A je tu bonuuuuus! Nová kapitolka ke KV?. Trvalo to dlouho, ale přece jen... Doufám, že se vám bude líbit. Musela jsem tam něco vymyslet a tak jsem zvolila tohle. Snad mě za to neubijete (proto poctivě kryju svoji identitu). Takže si hezky čtěte a pak nechte nějakej ten komentář... Tagryjka
P.S.Máko, splnila jsem ten slib ohledně těch tří kapitol. Jsou tu všechny:))

5. Překvápko
"Tak vyprávěj, Siriusi," pobízel ho Harry, když se usadili u kuchyňského stolu s lahvemi máslového ležáku.
"Jen povídej," přidala se Tes. Hrozně moc toužila po vyprávění, aby konečně pochopila celou tu historii. Od Brumbála nevěděla skoro nic.
"A přeháněj," smál se Remus. Kolem stolu se shromáždili všichni Weasleyovi, kteří momentálně bydleli na Grimmauldově náměstí, Remus, Tonksová, Harry a Tes, kteří viseli na rtech Siriovi, který zjevně nevěděl, jak začít.
"Nejdřív bys podle mě měla, Tes, vědět, že ve škole jsme spolu s Remusem a našimi přáteli založili takovou malou partu. Dali jsme si jméno Poberti." Pak mu do řeči skočil Remus.
"Začalo to všechno tím, že jsem byl vlkodlak a oni na to přišli," Tes na něj překvapeně zírala.
"Ty jsi vlkodlak?" teď se zas zatvářil překvapeně Remus.
"Já myslel, že to víš."
"No a do té naší partičky patřil i Harryho otec, James Potter, a Peter Pettigrew." Při tom jméně Sirius zaskřípal zuby a Remus se zatvářil nebezpečně. "A kvůli tomu, že jsme Remusovi chtěli pomoct, jsme přišli na jediný způsob jak mu být při úplňku nablízku,"
"Zvěromágové," doplnila ho chápavě Tes.
"Správně. Ale ještě pořád jsme se nedostali k těm hádkám," usmál se Sirius. "Pokud James zrovna neběhal při úplňku po Zapovězeném lese v podobě jelena, snažil se pozvat na rande jednu velice hezkou holku. Lily Evansovou."
"A ty ses snažil sbalit půlku hradu," popíchl ho pobaveně Remus. Sirius jen se smíchem pohodil hlavou.
"Na tom není ani trochu pravdy."
"Ale je,"
"Není,"
"Ještě řekni, že jsi nechodil s každou holkou, co byla v dosahu,"
"Ne, s každou ne,"
"S kterou ne?"
"S Lily," převezl ho vítězně Sirius a Harry s Tes se rozesmáli.
"No, tak maličko jsme odbočili, ale pokud si dobře pamatuju, tak jsme skončili u toho, jak se James snažil Lily pozvat na rande."
"Přesně," přikývla Tes a nedočkavě čekala na zbytek povídání, ale už jí pomalu začal docházet smysl Siriovy původní poznámky o hádkách.
"No a James se snažil opravdu hodně, ale na Lily to vůbec nezabíralo. Pořád ho odmítala a ještě víc se s ním hádala." Ujal se vypravování Remus.
"Doteď nechápu proč," podrbal se zamyšleně Sirius ve vlasech a Remuse tím hrozně rozesmál.
"Vždyť se choval jako idiot," zasmál se vlkodlak.
"No dejme tomu, víš, že na tohle mám vyhraněný názor. Ale pokračujme o těch hádkách. Čím víc se snažil James Lily pozvat, tím víc se hádali,"
"Ale v sedmém ročníku se konečně dali dohromady. Pořád nechápu, co k tomu Lily vedlo," zavtěl hlavou Remus a Sirius ho sledoval pobaveným pohledem.
"Třeba proto, že nedokázala odolat Dvanácterákovu šarmu," zamrkal provokativně.
"To těžko," odsekl Remus. "Ale ikdyž spolu chodili a ikdyž se vzali pořád se spolu hádali. Byli tím vysloveně pověstní a to v celém Řádu," zasmál se vlkodlak.
Paní Weasleyová během jejich vyprávění začala nosit jídlo na stůl a teď, když už to vypadalo, že zbylí Pobertové skončili s vyprávění, si Tes a Harry pořádně naložili talíř.
"Já mám strašnej hlad," vydechl Harry a vrhnul se na plný talíř. Sirius se zasmál, ale jeho talíř vypadal nejinak.
"Se ti ani nedivím. Taková vyzáblina jako ty…" popíchla ho Tes a nacpala si plnou pusu pečených brambor.
"Co tím chceš říct?" naštval se naoko Harry. Siriusovi smíchy zaskočilo sousto a tak Tes předstírala, že má plno práce s bušením ho do zad, aby nemusela Harrymu odpovědět.
*o tři týdny později*
"Tes podala bys mi, prosím, to rajče?" zeptal se při večeři Sirius blondýnky vedle sebe. Tes, která byla zažraná do nějaká pochybně vypadající knihy z Blackovic knihovny, jen poslepu hmátla k míse s rajčaty. Jak však nedávala pozor, kam sahá, převrhla láhev s džusem. Než se stihla rozlít, Remus ji pomocí svých dobrých reflexů, které byly obzvlášť díky Tonksové v poslední době vycvičené, zachytil.
"Díky, Remusi," začervenala se Tes a zase zabořila zrak do knihy. Rajče hodila po Siriusovi, ale nevychytala rychlost ani směr hodu, takže se zelenina rozplácla na Harryho košili.
"Tohle si vypiješ, Melodyová," zasyčel naoko výhružně chlapec, který přežil. Zkusil po Tes na oplátku hodit namazaný chleba, ale netrefil se a schytal to Ron. Ten se také pokusil pomstít zeleninou, ale do rány se mu připletla Hermiona. A tak v podstatě vznikla největší bitva, kterou Blackovic kuchyně zažila.
"Jen počkej, Tes," křičel za blondýnkou Harry, když jí honil kolem stolu a snažil se vyhýbat většině jídla, která létala po místnosti.
"Na co? Snad ne na tebe? To bych se načekala," smála se Tes a prosmýkla se obratně mezi Fredem a Georgem.
"Co tím chceš říct?" přimhouřil oči Harry.
"Že jsi pomalej," uchichtla se Tes.
"To teda nejsem,"
"Jsi,"
"Nejsem,"
"Jsi,"
"Nejsem,"
"Tak to dokaž. Chyť si mě," zasmála se Tes a otočila se s úsměvem na svého pronásledovatele. To se jí vymstilo. Nevšimla si džusu rozlitého na zemi a uklouzla po něm. Před pádem jí však zachránil Harry, který ji popadl kolem pasu.
"A mám tě, ty malá mrško," zasmál se vítězně. Nepočítal však s Tesiinou obratností. Vykroutila se z jeho sevření a už byla na druhé straně místnosti.
"Malá mrško, jo?" provokovala ho přes stůl.
"Měním názor. Ty jsi velká mrcha," usmál se na ni Harry.
"Alespoň že to uznáš," zasmála se Tes.
"Nic jiného mi nezbývá,"
"Jako obvykle,"
"Co tím chceš říct?"
"Nic, to bys nepochopil,"
"Nepochybuj o mé inteligenci,"
"Jak můžu pochybovat o něčem, co neexistuje?"
"Jsi drzá,"
"Taková jsem já,"
"Bohužel,"
"A kdo-" Jejich veselé zápolení bylo přerušeno Snapeem, který ničehož nic rozrazil dveře a vběhl do kuchyně.
"Útok Smrtijedů! Příčná ulice!" zakřičel a všichni členové Řádu se začali zvedat. Včetně Siriuse.
"Ty tu zůstaneš, Siriusi," zastavil ho přísně Remus, ale Black už se hrnul ze dveří.
"Nikam, Blacku! Ty zůstaneš, kde seš," zarazil ho prudce Snape a už rychle mizel vstupními dveřmi na malém náměstíčku.
"Sakra," ulevil si Sirius a nakopl pohovku kolem, které právě procházel. Přecházel sem a tam, jako lev v kleci, po přijímací hale, kde seděla i Tes, Harry, Hermiona, Ron, Ginny, Fred a George, protože ti všichni měli zakázáno zúčastnit se boje. Sirius to snášel asi nejhůř.
Najednou se ozvalo zabušení na dveře. Sirius k nim opatrně přešel a koutkem oka si všiml, že všichni ostatní si stoupli a namířili na dveře hůlkou.
"Sakra, otevřete! Nemáme zrovna čas ani prázdné ruce!" zahulákal za dveřmi nenapodobitelný hlas mistra lektvarů.
Sirius spěšně otevřel dveře a za nimi ho čekal šok. Podivnější dvojici snad ještě nikdy neviděl, ale neměl čas nad tím přemýšlet. Stál tam totiž Snape se svým obvyklým zachmuřeným výrazem a v náruči držel Tonksovou, která byla zjevně v bezvědomí. Za ním byl Remus a podpíral paní Weasleyovou.
"Uhněte," vyštěkl Snape na své studenty, kteří stáli před pohovkou a následně na ní položil Tonksovou. Pak složitě mávnul hůlkou a na stolku vedle se objevily tři lahvičky. Dvě z nich okamžitě nalil do bezvládné Nymfadory a třetí podal Molly Weasleyové.
"Co se stalo?" vyhrkl zděšeně Fred. Snape ho obdařil mimořádně pohrdavým pohledem.
"Útok Smrtijedů, co jiného,"
"Kdo?" zeptal se Sirius a pohled měl upřený na bledou tvář své sestřenky. Dostal hrozný strach, že přijde i o tu poslední rodinu, kterou má. Odpověděl mu Právě příchozí Kingsley.
"Bellatrix Lestrangeová," Sirius se rozzuřil.
"Ta hnusná mrcha! Měli jste mi dovolit, abych tam šel." S tím probodl nevraživým pohledem Remuse a Snapea.
"Čemu by pomohla tvoje přítomnost, Blacku?" zeptal se ho posměšně Snape a pohledem kontroloval všechny příchozí, aby mohl kdykoli podat pomocný lektvar.
"Mohl bych vám pomoct a Tonksová by byla možná v pořádku," rozohnil se Sirius a postavil se přímo naproti svému odvěkému sokovi.
"Naprosto nepřichází v úvahu. Ty zůstaneš i příště tady a vy taky," dodal s pohledem upřeným na Tes a Harryho, kteří se tvářili bojovně a rozhodně měli taky, co říct k téhle debatě.
"Proč nemůžeme pomoct?" vyprskla Tes na učitele lektvarů otázku.
"Jste příliš mladí, nezkušení a neumíte se pořádně bránit,"
"Už několikrát jsem se ubránil Voldemortovi a vy mi řeknete, že se neumím bránit?" rozčílil se Harry.
"Sám moc dobře víš, že se umím bránit. A víc než dobře!" vyštěkla na něj drze Tes a ani se nepozastavila nad tím, že mu tyká. Všechny ostatní to však zarazilo a někteří se i divili, že ještě za svou drzost neleží mrtvá na zemi.
"Bránit se možná umíš, ale pořád ne dost!" odsekl jí Snape a díval se jí zpříma do očí.
"A kdy se to mám asi naučit? Jak jinak než v boji?"
"Osobně si tě vezmu na starost, když po vzdělání tolik toužíš, ale do žádného boje se ani na krok, je ti to jasné?" teď už začínal být opravdu rozčílený a nedokázal to skrývat.
"Nemůžeš po mě chtít, abych seděla na zadku, zatímco členové řádu budou někde nasazovat krk,"
"Přesně to uděláš!"
"Nemůžeš mi rozkazovat!"
"Můžu a taky to udělám!"
"Nikdy tě neposlechnu!" vřískla skoro nepříčetně Tes a probodávala jej pohledem rozpáleným doběla. Jejich nasupené oddechování a křik během hádky bylo to jediné, co bylo v místnosti slyšet.
"Takhle se mnou mluvit nebudeš!"
"Ne? A proč ne?" zeptala se provokativně, drzým hlasem Tes a z očí jí šlehaly blesky, stejně jako Snapeovi.
"Protože jsem tvůj otec!" zařval mistr lektvarů a všem v místnosti tím vyrazil dech. Tes, však ne. Tu tím jen ještě víc vytočil, až jí vstoupily slzy do očí.
"Mým otcem jsi přestal být, když jsi Voldemorta nechal, aby zavraždil matku!"
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 maka maka | E-mail | 6. dubna 2008 v 20:27 | Reagovat

Ouuuuuuuuuu-Překvápko...velmi trfné! Začíná se to pěkně zamotávat:)

   PS: S tím tipováním jsem se trochu sekla, no:):):):)

2 Kayla Kayla | 6. dubna 2008 v 20:47 | Reagovat

supeeeeeeeeeeeeeer

3 Mariana Mariana | Web | 6. dubna 2008 v 20:52 | Reagovat

Teda tak tomu se říká překvápko. Ona vtipná atd. Prostě naprostý protiklad k němu. Asi se dala hodně na mamku, když jí nepoznali ani dle podoby. Jeho nos naštěstí nemá :-)

4 tessa tessa | 6. dubna 2008 v 22:08 | Reagovat

Super, právě jsem to dočetla a musím uznat, že se mi tahle povídka dost líbí :-).

5 Ivi Ivi | E-mail | Web | 7. dubna 2008 v 16:51 | Reagovat

páááni...a teďka...Sevík mi začíná být sympatický (on už byl)

né v tom ohledu ale prostě...já nwm...

vynechme to, superr! čekala jsem že její otec bude sirík ale on sevík! taq tu po sobě zanechavam komentar a doufam, ze to newadi...tak ja koncim! papa xD

6 Jenn Jenn | Web | 7. dubna 2008 v 16:56 | Reagovat

čauky, tady Jenn, přesedlala jsem (na blogu je odkaz). Pokud by jsi chtěla znovu spřátelit, ozvi se na new blog. Předem děkuju. :o)

BTW. krásná kapitola :o)

7 peggy.kaja peggy.kaja | 7. dubna 2008 v 17:11 | Reagovat

wow.

co jinyho rict. uzasny....

8 wisty wisty | E-mail | Web | 7. dubna 2008 v 18:41 | Reagovat

no téééda, to sem fakt nečekala:) super:)

9 Lia Lia | 9. dubna 2008 v 18:42 | Reagovat

no teda..len nech matka nie je Lilly..a mam taky tusak ze je:((

10 Tagryjka Tagryjka | Web | 9. dubna 2008 v 19:28 | Reagovat

Pro Lia: Lily její matka určitě není, už jen ptoto, že Tes má blond vlasy...

11 tabby tabby | Web | 10. dubna 2008 v 8:40 | Reagovat

Jak ja toho Seva zeru...No neni to nenormalni...Sevik ...Ha Ivan....Jezis me uz zas hrabe a to jenom proto ze se mi ten rozhovor vic jak zamlouval:0))))))Krasna kapitolka:0))))

12 Ivi Ivi | E-mail | Web | 12. dubna 2008 v 17:08 | Reagovat

no teeda...

13 moja moja | 13. dubna 2008 v 11:39 | Reagovat

ty jo to je fakt suprový!!! moc moc se těššim na pokráčko a doufám že tu bude brzy!!!

14 Ríša Ríša | 14. dubna 2008 v 22:05 | Reagovat

super! rychle další!

15 Tereza Tereza | Web | 21. května 2008 v 12:53 | Reagovat

to je gól Snepe má dceru.... nemožný

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama