Temný nářek

25. dubna 2008 v 22:57 |  *Jednorázovky*
Happy Birthday! Happy Birthday! Narozeniny jsou tady! Náhodou neslaví blog, ale já! Mám dnes nádherné narozeninky. Takových dárků se na mě nahrnulo, to ani neni možný! A tohle je jeden z nich! Moje milovaná kamarádka Abogarth mi napsala takovou malou Variaci na Nikdy neříkej nikdy. Moc se jí to povedlo. Takže si to tady přečtěte.
Varování: Neberu žádné negativní hodnocení k téhle povídce, protože mě se moc a moc líbí. ;))
Varování dvě: Tahle povídka má s NNN společné jen postavy a začátek zápletky. Konec je zcela individuální.
P.S. Kolik mi je vám neřeknu, ještě bych klesla ve vašem mínění a to nechci :))). A navíc bych nemohla dávat věkové limity :))). A ještě ke všemu je většina autorů a autorek na fanfiction mnohem starších než já.
P.P.S. To na tý fotce jsem já. To jen, abyste viděli, kdo píše ty šílenosti :))).

Temný nářek
Sirius seděl v chladné cele Azkabanu a vzpomínal na to, jak všechno zkazil.
Začalo to tím, že ho jeho nenáviděná matka zasnoubila s Ewelin de la Rose bez jeho svolení. Byly to strašné chvíle, které s ní musel strávit. Tehdy si přál nežít. Když si k ní pomalinku hledal cestu, snažil se utajit sám před sebou, že je do ní zamilovaný. Nadával si, když na ní myslel. Radši se s ní hádal.
Siriusovi stekla po tváři osamocená horká slza. Bolelo ho vzpomínat na chvíle, kterými jen mrhal. Přesto se tomu neubránil.
Byla tak krásná. I když před ní vždy nasadil masku ledu, ale když se bála, plakala nebo byla na dně, nevydržel to a roztál. Třeba když se dozvěděl to o Pánu zla.
Myslí se mu opět mihla jeho hádka s Ewelin. Asi ta největší, a tak ho to bolelo. Tehdy si řekli opravdu ošklivá slova... Navíc to byla poslední hádka.
Po Vánočním plese se usmířili. Dlouho kolem sebe jen tak chodili. Oba dva se moc milovali a oba dva to věděli. Ale i přes to k sobě nemohli najít cestu. Když pak nadešel datum svatby, dělo se tolik věcí. Byli s Ewelin pouze jako přátelé, ale před rodinou předstírali, že je všechno v pořádku. Svatba proběhla hladce, ale ve chvíli kdy nastala svatební noc, oba dva byli nervózní, ale nakonec se překonali. A to byla zároveň ta nejlepší a nejhorší věc, co se mohla stát. Ta noc byla výjimečná, plná vášně, něhy a lásky. Cítili se spolu jako v ráji. Když pak nastalo ráno, byli jako znovuzrození. Ale po chvíli společného života se Ewelin začala zničehožnic odtahovat a Sirius nevěděl, čím to je. Ona mu pak řekla, že ho nemiluje a to byla největší rána jakou, kdy dostal. Odstěhoval se, protože ji už nemohl vidět. Způsobovala mu šílenou bolest.
Sirius praštil hlavou do podlahy a nadával si. Jak jsem mohl být tak slepý? Nevšimnout si těch náznaků?
Jeho matka s tím vůbec nesouhlasila, ale bylo Siriusovi jedno. Když však za ním jednou přišla a vyčítala mu to... Zpočátku to vypadalo jako normální kázání, ale pak to Siriusovi změnilo život od základů.
"Jsi otec, Siriusi Blacku. Už dva roky," Okamžitě se zvedl a utíkal k jejímu domu. Když otevřela dveře a viděla v nich Siriuse, zarazila se. Chytil ji za ramena a řval na ni: "Proč js mi neřekla, že jsem otec? Proč jsi mi to zatajila?" Následovala dlouhá bolestivá hádka při níž ani jedno oko nezůstalo suché. Nakonec Sirius řekl: "Víš, Ewelin, stále tě miluji, ale tohle ti asi nedokážu odpustit. Nikdy. Celé dva roky žiju v představě, že ta, která mě v noci straší ve snech, ta jejíž jméno křičím každou noc ze spaní, mě nemiluje, a pak zjistím, že opak je pravdou a že mám dvouroční holčičku... Sbohem, žij dobře. Miluji tě a zároveň tě nenávidím, Ewelin," Otočil se a odcházel. Když přešel na druhou stranu ulice, uslyšel své jméno. Uviděl za sebou, jak Ewelin celá uplakaná běží za ním s dítětem v náručí. Stihl si jen všimnout velkého náklaďáku řítícího se šílenou rychlostí k jeho ženě.
"Ewelin, ne!!!!!!" Ale už bylo pozdě. Náklaďák byl pryč a nebohá Ewelin ležela na zemi a měla jen pár vteřin. Sirius k ní přiklekl, chytil ji za ruku a rozplakal se.
"Hlídej ji a nedopusť, aby se jí někdy něco stalo," řekla a zalapala po dechu. Podala mu jejich dceru, kterou měla skrytou v náručí.
Přes celu se ozýval srdcervoucí výkřik Siriuse. Rozvlykal se a vzduchem se ještě dlouho nesl jeho nářek.
"Ewelin... ne..."
"Vždyť ty mě nenávidíš, zatajila jsem... nenávidíš mě..." vydechla Ewelin poslední slova a hlava ji spadla dozadu.
"Neeee, Ewelin, já tě miluju, neeee!" Sirius křičel a spolu s ním se ozýval brek malého dítěte, postrádajícího matku. Naposled si k sobě Ewelin přitiskl a políbil ji na chladnoucí rty. Pak se zvedl a odešel...
A teď jsem tady, v Azkabanu a moje dcera je někde... Ani nevím kde. nesplnil jsem Ewelinino poslední přání... Nepostaral jsem se o naši dceru... Jediné, co Siriusovi dodávalo energii k životu, byla touha splnit to přání...
THE END
Mě se tahle povídka mooooc líbila a doufám, že vám taky. Ještě jednou za ni Abogarth hrozně děkuju! A i já mám pro vás malý dárek. Ten, kdo bude mít první komentík si může zvolit k čemu chce další kapitolu. :)))
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Denisa Denisa | 25. dubna 2008 v 23:37 | Reagovat

úžasná kapitolka jestli bys byla tak hodná mohla bys brzo přidat kapitolku k do vyhraje??

2 Appy Appy | Web | 25. dubna 2008 v 23:49 | Reagovat

jak moc je to smutné tak moc je to krásné, málem mi ukápla slza

3 Abogarth Abogarth | Web | 26. dubna 2008 v 9:39 | Reagovat

Mně to přujde jako strašná blbost..:D..ale sem rada že se ti libi...

4 Abogarth Abogarth | Web | 26. dubna 2008 v 9:39 | Reagovat

Mně to přujde jako strašná blbost..:D..ale sem rada že se ti libi...

5 wisty wisty | E-mail | Web | 26. dubna 2008 v 10:21 | Reagovat

týýý jo, ty seš taky 25.? to je super, konečně někdo kdo má narozky ve stejnej den jako já:)

6 Tagryjka Tagryjka | Web | 26. dubna 2008 v 11:40 | Reagovat

Pro wisty: To je skvěěělý! Ale ty jsi taky starší než já :DDD!

7 Kayla Kayla | 26. dubna 2008 v 12:24 | Reagovat

smutny..............

8 wisty wisty | E-mail | Web | 26. dubna 2008 v 12:30 | Reagovat

tak to neva, ne? :)

9 Tagryjka Tagryjka | Web | 26. dubna 2008 v 12:36 | Reagovat

Ani ne... Těší mě být skoro nejmladší autorkou FF :D.

10 barbora barbora | 26. dubna 2008 v 12:49 | Reagovat

kraaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaasne:D a vsetko naj k narodkam:P

11 Básnířka S. Básnířka S. | Web | 26. dubna 2008 v 14:26 | Reagovat

Gratuluju k narozeninám, doufám, že sis je pořádně užila;-)

Kolik ti vlastně je?:-[

A povídka byla pěkná;-) Jen doufám, že to takhle neukončíš taky:D

12 Leena Leena | Web | 26. dubna 2008 v 15:02 | Reagovat

Přeji vše nejlepší k narozeninám :-)) Povídka je moc pěkná, máš pravdu :-)))))) Uplně mám z ní takovej podivnej pocit....

13 tabby tabby | Web | 26. dubna 2008 v 18:09 | Reagovat

Cissy jak uz sem ti psala na icq vse nejlepsi k narozeninam(sice je to ted uz opozdile prani a ja se ospravedlnuju jen tim ze porad nestiham:0(( no a myslim ze Abogarth ti dala velice originalni darek:0)))kterej se ji velmi povedl:0))))

14 maka maka | E-mail | 29. dubna 2008 v 17:50 | Reagovat

Teda Abagarth, to je naprosto žúžasné! Truchlení v povídkách, to je moje gusto!

PS: Kde jsi přišla na tu přezdívku, Abagarth?

15 Abogarth Abogarth | Web | 30. dubna 2008 v 16:47 | Reagovat

z jedny knizky....mimochodem mako nevim jestli to vis,ale sem stepa z tvoji tridy..:D

16 Amy leeeee Amy leeeee | Web | 24. května 2008 v 9:52 | Reagovat

nádhera krásný......

17 Izabela1996 Izabela1996 | Web | 28. července 2008 v 15:10 | Reagovat

Krása

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama