4. Poplach

4. května 2008 v 19:45 | Tagryjka |  Boj s láskou
Snad se vám to bude líbit... je to krátký, mizerný, ale an víc se nezmůžu... Kapču věnuji Ivi a Máce...
Vaše NarcissaB.
P.S. Už jste asi zapomněli na pravidlo, že první komentář si může říct k čemu další kapitolu...

4. Poplach
Po pečlivě zastřihaném trávníku zahrady velkého, honosného sídla nedaleko malé vesničky se míhal černobílý míč. Kolem něj pobíhali tři asi sedmnáctiletí puberťáci. Jedna dívka a dva chlapci. Vesele na sebe pokřikovali a přihrávali si míč. Bystrému oku by neuniklo to, že všem třem z kapsy kalhot či trička kouká kouzelnická hůlka.
"Přihraj," křikl Sirius na Jamese, který se v tu chvíli snažil nějak obejít Liz. Hráli oni dva proti ní. Věděli, že je to nefér, ale přece jen to byla holka. Přestože fotbal byl mudlovský sport všichni ho brali jako úžasnou prázdninovou zábavu a nikdy si nenechali ujít příležitost trochu pocuchat dokonale upravený trávník Malfoyovic sídla.
"Aaaa!" vzduch proťal výkřik, hned následovaný pobaveným smíchem. Křičela to Liz, protože jí na trávě mokré rosou uklouzla noha a dívka tak vysloveně ukázkově spadla.
"Ale, ale, slečno Malfoyová? Proč ležíte na zemi?" poškleboval se jí Sirius, zatímco James měl, co dělat, aby nespadnul na zem vedle Liz. "Já se ani nemusím snažit faulovat," poznamenal hnědovlasý chlapec škodolibě. "Ty padáš sama," (Tohle prohlášení bych měla dát do dvojitých uvozovek, protože již bylo jednou řečeno. Mě.)
"Jen se smějte mému neštěstí," zaskuhrala blondýnka ublíženě a snažila se pomalu zvednout ze země. Sirius potlačil další výbuch smíchu a podal jí ruku. Nedůvěřivě se na něj podívala, ale nakonec přijala. S jeho pomocí se zvedla ze studené mokré země, ale o pár vteřin později už ležela zpět i se Siriusem. Nemohla za to ani jeden z nich, ale James. Zničehožnic se k nim vrhnul a srazil je oba k zemi. Liz si pomyslela, že je to nějaký další nejapný vtip, ale když uslyšela prudké zasvištění kouzla, pochopila.
"Co to bylo?" šeptla směrem k ležícímu Jamesovi.
"Nevím. Najednou se v okně domu objevila nějaká postava. Myslel jsem, že je to Ebony, ale najednou sem letělo nějaký kouzlo," poslední slova skoro nebyla slyšet a to je oba varovalo.
"Jaký kouzlo, Jamesi?" zeptal se důrazně Sirius a pomalu a obezřetně se zvedal do sedu.
"Avada," šeptnul James skoro vyděšeně. Vytřeštili oči. Tohle kouzlo nebylo zaznamenáno už skoro dvacet let a nejednou…
"Musel ses splést, Jamesi," řekla jistě Liz, ale ve vnitř se jí všechno svíralo úzkostí. "Nemohla to být smrtící kletba,"
"Věř mi, Liz," podíval se na ni prosebně James. Jeho sestřenice si jen povzdechla. Věřila mu, ale nechtěla. Všichni tři se postavili a upřeli svůj zrak na velký majestátní dům. Pak se stalo něco, z čeho jim všem ztuhla krev v žilách. Na obloze nad sídlem se objevil znak, který nebyl viděn po celé Anglii více než dvacet let, ale i přesto ho všichni dobře znali. Znamení zla. To přece vypalovali Smrtijedi, když… proboha!
"Mami!" vykřikla Liz zděšeně a okamžitě se rozběhla k domu, který pro ni znamenal celé dětství a kde se teď měla nacházet pouze jedna osoba. Chlapci ji následovali, jak nejrychleji mohli, ale dívku, kterou poháněla úzkost a strach o nejbližší dohnat nemohli.
***
Na oddělení bystrozorů byl i obvykle klid, ale tohle dopoledne tam nebyl vůbec nikdo.
"Harry! HARRY!" jako blesk tam vlétl světlovlasý muž se zděšeným výrazem ve tváři. "Sakra, Pottere!" vřísknul skoro nepříčetně. "Kde jsi, doprčic!" zaklel sprostě a kdo ho znal by se v tu chvíli, ale opravdu vyděsil. Draco Malfoy nadával hrozně málo, v postatě vůbec. Muselo jít o něco opravdu vážného.
Najednou se ozvalo prásknutí od přemístění, tak dobře známé pro všechny kouzelníky. U jednoho kancelářského stolu s objevil černovlasý muž s klikatou jizvou ve tvaru blesku na čele a vesele se smál něčemu, co mu říkal jeho společník, také známý bystrozor. Když však spatřil osobu, která na oddělení bystrozorů zavítala jen velmi zřídka, úsměv mu na rtech ztuhl a o vteřinu později zmizel úplně.
"Kde je, Ebony?" Draco svého švagra popadl za hábit na hrudi a přitáhl si ho výhružně k sobě. "Tak kde?"
"Jak- jak- to mám vědět," zasípal Harry, očividně vyděšený chováním blonďatého aristokrata, ale útroby se mu náhle sevřely strachem o svou sestru. Věděl, že Draco by takhle nevyváděl pro nic za nic.
"Promiň," omluvil se Malfoy a pustil jeho oblečení.
"Co se stalo, Draco?" zeptal se vyděšeně Harry.
"Ebony zmizela!" procedil zuřivě skrze sevřené zuby a užuž se obrátil k odchodu. Harry však teď pro změnu popadl jeho.
"Cože? Jak to, že nevíš, kde je? Přece to pouto…"
"No právě. Já- já jí necítím. Ani přes pouto," Teď se Dracovi ve tváři objevilo pravé zoufalství.
"Jak je to možné?" vydechl zděšeně Harry.
"Je v bezvědomí. Jiná možnost není. Musím ji najít," zazoufal si Malfoy a vyběhl z kanceláře. Ebonyin bratr ho následoval. Oba je v tu chvíli spojoval nevídaný strach, který už nepocítili přes dvacet let. Od té doby co padli všichni Smrtijedi spolu s Pánem zla. Tehdy si mysleli, že doba strachu už je dávno pryč, ale nyní tu ten pocit byl znovu.
"Tati!" zpoza rohu se zničehožnic objevila nejmladší z Malfoyových a narazila přímo do svého otce. Na tváři se jí leskly slzy a to Draca vyděsilo ještě víc.
"Kde je máma?" uhodil na ni, ne moc přísně, ale přesto důrazně. Místo odpovědi se mu Elizabeth zhroutila se vzlyky do náruče. Její otec ji velejemně objal a skoro zoufale se obrátil na dva chlapce, kteří jeho dceru následovali. "Co se stalo?"
"Zna- znamení zla!" vyhrkl zděšeně Sirius. Oba muži na něj vytřeštili oči tak shodně, že kdyby to nebyla tak vážná situace asi by se rozesmál. "U vás doma," dodal a významně pohlédl na Draca. Ten se vyděsil.
"Kde je máma? Kde je Ebony?" popadl svou dceru za ramena a nepříliš jemně s ní zatřásl.
"Já nevím. Doma není," vzlykla Liz naposledy, ale pak si odhodlaně otřela slzy z tváří. Pak jí to došlo. "Ty s ní nemáš spojení?" zeptala se vyděšeně. Draco jen mlčky zavrtěl hlavou.
"Ale, ale to znamená, že je…" zalapalo po dechu a v očích se jí objevily nové slzy.
"Ne!" vykřikl Draco a donutil Elizabeth, aby se mu podívala do očí. "Liz, ať se stane cokoli, Ebony žije, rozumíš?" Liz jen omámeně kývla. "Nikdy nedovolím, aby se jí něco stalo, jasné?"
"To bych být tebou neříkal tak jistě, synu," ozval se jim za zády hlas Malfoye staršího (chtěla jsem napsat seniora, ale tohle zní trochu líp, ikdyž je to totéž J). Zněl trochu udýchaně a nevypadalo to, že by sem došel nějak klidným tempem.
"Co tím myslíš? Ty víš, kde je Ebony?" osopil se na něj zprudka Draco. Lucius se ušklíbl.
"Vím kde je a vím i to, že by sis měl pospíšit, pokud ji chceš ještě někdy vidět živou," tahle věta se rozlétla prázdnou chodbou a pro ně zněla skoro jako rozsudek smrti.
"Tak kde je?" nevydržel to Harry a uhodil na starého (v obou smyslech slova) Smrtijeda netrpělivě.
"Potterové nikdy zrovna trpělivostí neoplývali," protočil oči v sloup Lucius.
"Tak kde?" rozčílil se Draco a Lucius nad tím jen pozvedl obočí, ale raději to nekomentoval, protože věděl, že v takovýchto situacích, kdy se Draco neovládá, by mohl snadno přijít k úrazu.
"Před chvílí mi soví poštou přišlo tohle," Lucius vytáhl z kapsy malý kousek pergamenu. Draco ho se sevřeným žaludkem uchopil do trochu třesoucích se prstů.
Vyřiď jim, že zaplatí! A jako první ona!
Tohle stálo na lístečku. Na místě podpisu byl obrázek černé růže a hvězdy. Draco měl jisté tušení ohledně autora vzkazu, ale nebyl si jistý. Zase naprosto jisté bylo, kdo jsou "oni" a "ona".
"Od koho…" začal se Sirius ptát. Lucius ho obdařil mimořádně pohrdavým pohledem a odpověděl na nedokončenou otázku.
"Od Bellatrix. Tohle je její podpis. Používala ho naposledy, když byla ještě u Pána zla," Bývalý Smrtijed ani nestihl domluvit a Draco už se chystal na přemístění. Harry ho však chytil za rukáv.
"Počkej, Draco. Vždyť nevíš, kde může být a navíc Belatrix je přece v Azkabanu," vychrlil rychle a zkoumavě se na blonďatého aristokrata podíval.
"Evidentně není. A tuším, kde je," Teď už ho nikdo nezastavil, s tak se bleskurychle přemístil. Zapomněl však úplně na to, že ho Harry drží za ruku a přemístil se i s ním. Studenti Bradavic zůstali bezradně stát na chodbě vedoucí k ústředí bystrozorů společně se starším aristokratem.
"Proč nikdy nepočká?" povzdechl si unaveně a napřáhl ruku. Liz a ostatní se na něj jen nechápavě podívali.
"No tak se chyťte pokud chcete jít taky. Předpokládám, že se neumíte přemisťovat a už vůbec ne někoho stopovat," vysvětlil trpělivě a oni se ho bez jakéhokoli meškání pevně chytili.
"Místo Poslední bitvy, chytré," poznamenal nezaujatým tónem po přemístění a hodně rychle se rozešel k mramorovému pomníku, vystavenému na památku padlých v druhé kouzelnické válce, kde uviděl svého syna a ostatní, které čekal.
"Ááá, Luciusi, tys mi tu chyběl," uslyšel nepříjemný chraplavý ženský hlas, který velice dobře znal, přestože ho již dvacet let neslyšel, doprovázený šíleným štěkavým smíchem.
"Zdravím, Bellatrix, ty mě jsi rozhodně nechyběla," odpověděl sarkasticky a bleskurychle vytaženou hůlku namířil na ženu, nechvalně proslulou po celém kouzelnickém světě, jež víc než hodně poznamenal dlouholetý pobyt v hrůzostrašném kouzelnickém vězení.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 barbora barbora | 4. května 2008 v 19:54 | Reagovat

wow:D super takze vyuzivam prvy koment a chcem tu poviedku so serou, uz neviem ako sa vola:)

2 Tagryjka Tagryjka | Web | 4. května 2008 v 19:57 | Reagovat

Jmenuje se Navždy... S radostí tvému přání vyhovím...

3 Ivi Ivi | Web | 4. května 2008 v 20:16 | Reagovat

Já vím že jsem praštěná ale...Lucius je good!!!vzdy zachova chladnou hlavu....

4 Denisa Denisa | 4. května 2008 v 20:46 | Reagovat

bezva kapitola

5 moja moja | 4. května 2008 v 21:46 | Reagovat

bezva moc se mi to líbilo!

6 wisty wisty | E-mail | Web | 5. května 2008 v 6:33 | Reagovat

hezký:)

7 Abogarth Abogarth | Web | 5. května 2008 v 17:42 | Reagovat

wow.to je napinavy....uzasny tagryjko! a ty mi to reknes!

8 maka maka | E-mail | 5. května 2008 v 19:26 | Reagovat

Ať žije akcička!!! Lucius je opravdu zajímavý, je hodný nebo zlý?:):):) Už nic, já vim...:):):):):) Moc se těšim na dálší...Jen tak dál!!!!!

9 Amy leeeee Amy leeeee | Web | 5. července 2008 v 18:27 | Reagovat

jéééééé teda jako z Belly si udělala úplnýho psychopata ale stejně je to supeeeerv =-)

10 Katie (JamesP) Katie (JamesP) | Web | 7. července 2008 v 17:58 | Reagovat

Super! A kdy bude další kapča??? :) Moc se tešim a doufám, že tu bude co nejrychleji ;)))

11 Goddy Goddy | E-mail | 20. srpna 2008 v 10:56 | Reagovat

Tagyno! Dělaj...piš piš piš! XD

12 Imala Imala | E-mail | Web | 18. října 2008 v 20:22 | Reagovat

Super kapča. Kdy napíšeš další?

13 Kattelin Kattelin | E-mail | Web | 3. května 2009 v 8:59 | Reagovat

BOMBA....sice sem ze zašátku měla bordel ve jménech...ale fakt pěkny....už se teším jak Bella dopadne

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama