7. Stará (ne)dobrá ošetřovna 2/2

3. června 2008 v 22:12 | Tagryjka |  Navždy...
A helemese, ono je to na dvě části :DDD.

"Dobrou noc," poznamenala Sera trochu sarkasticky, když se oběma chlapcům začala klížit víčka a o pár minut později jim hlava padla na nadýchaný nemocniční polštář.
"Půjdeme?" položil Petr Sereně dlaň na rameno. Seděla na Siriusově posteli a dívala se mu do jeho nepřirozeně bledého obličeje. Přes všechno co řekl Brumbál i Pomfreyová měli oba hrozný strach.
"Nedokázala bych teď usnout. A navíc tu chci být," zašeptala Sera a rozhodně zavrtěla hlavou.
"Pojď si lehnout. Sirius se stejně neprobere dřív jak ráno. Můžeme se tady zastavit před vyučováním," navrhl.
"Pan Pettigrew má pravdu, slečno. A hlavně si nemyslím, že by vás tu madame Pomfreyová nechala jen tak sedět celou noc," připojil se zničehožnic Brumbál až oba nadskočili, protože úplně zapomněli na to, že tam s nimi je.
Sera se jen velice neochotně zvedla a nechala se Petrem obejmout kolem ramen.
"A ještě něco," zarazil je při odchodu z ošetřovny Brumbálův hlas. "Byl bych rád kdybyste se za mnou zítra zastavili. Každý sám, protože myslím, že mi máte co vysvětlovat," přísně se zamračil a prosmýkl se kolem nich ve dveřích u nemocniční části školy.
"Ano, pane," přikývli poraženecky a zmizeli v temných chodbách hradu vedoucích k jejich společenské místnosti. Kráčeli mlčky, ale Petr pořád svíral Serenu kolem ramen a tiskl ji k sobě. Měli strach. Oba. Tenhle úplněk je zastihl nepřipravené, každý měl hlavu plnou vlastních uspěchaných myšlenek a do toho Pomfreyová zapomněla dát Remusovi lektvar, který ho každý měsíc uklidňoval. A kvůli tomu všemu skončili tři z nich na ošetřovně a Sirius se dokonce pořád neprobral.
"Je to moje vina," promluvila konečně Serena. "Kdybych… kdybych byla silnější, tak by se nemuselo nic stát… mohla jsem Remuse zastavit…" pak se jí dlouho potlačované slzy rozkutálely po tváři.
"Povídáš hlouposti," otočil si ji k sobě čelem a snažil se ji donutit, aby se mu dívala do očí. "Nemohla si tomu zabránit. Nikdo z nás. Udělala jsi, co si mohla a nebýt tebe, bylo by to mnohem horší," uklidňoval ji, ale v duchu obviňoval sám sebe.
"Jenže… jenže… to já jsem zranila… Remuse… Nevěděla jsem, co mám dělat, a tak jsem ho sekla drápem…" rozvzlykala se a zabořila mokrou tvář do Petrovy košile.
"Ale no tak, Sero. Udělala jsi, cos musela. Každý by na tvém místě udělal to samé. Víš moc dobře, že nebýt toho zranění, Remus by nepřestal útočit. Mohl ublížit i tobě…" Pak už přestal mluvit. Řekl vše, co chtěl a už jen mlčky svou kamarádku objímal. Dokázal si představit co se jí asi honí hlavou. Drahnou chvíli tam jen stáli jako němé sousoší.
"Asi… asi máš pravdu," přiznala po chvíli Sera a se slzami v očích vzhlédla.
"To víš, že mám pravdu! Já jí mám přece vždycky," zašklebil se a naoko hrdě vypjal hruď. Poté něžně setřel kamarádce zbylé slzy z tváří a znovu se vydali do společenské místnosti. Buclatá dáma sice reptala jako vždy, když ji vzbudili takhle dlouho, ale nakonec je vpustila do známé červeno-zlaté místnosti Nebelvíru. Působila na ně uklidňujícím dojmem, ale zároveň i hrozně opuštěně. Nebylo to jen tím, že bylo ráno a všichni spali. To ne. Jim tam chyběl někdo jiný.
"Dobrou noc. Půjdu se ještě na hodinku vyspat, a pak spolu půjdeme na ošetřovnu, ano?" usmál se na ni Petr a Serena mu musela úsměv oplatit, když viděla, jak se marně pokusil zakrýt mohutné zívnutí, za které by se nemusel stydět ani lev.
"Dobrou noc," popřála mu a vydala se do své vlastní postele, pospat si na tu hodinku, jak řekl Petr. Hned jak uviděla velkou majestátní postel s nebesy a nečechranými polštáři, přepadla ji původní únava a ona se s povděkem zabořila do měkounkých podušek.
***
"Williamsová, Williamsová! Vstávej!" někdo s ní nevybíravě třásl a Sera po chvíli poznala, pro ni neoblíbený, hlas školní premiantky Lily Evansové.
"Co chceš, Evansová?" zamručela do polštáře trochu otráveně.
"Za půl hodiny začíná vyučování, takže si myslím, že bys měla vstávat. A navíc dole pod schody přešlapuje Pettigrew a tohle ti posílá," A pak jí rudovláska podala složený kus pergamenu. Sera svraštila nechápavě čelo. Netušila proč na ni čeká pouze Petr a proč jí, proboha, posílá vzkaz? Pak si však v duchu rychlostí blesku přehrála scénu s názvem včerejší noc a hned jí všechno došlo. Vyletěla z postele tak rychle, že málem srazila Evansovou, která se nad ní skláněla.
"Sorry!" křikla, zatímco bleskově vběhla do koupelny, kde si jen opláchla obličej a za rekordní čas vyčistila zuby. Lily na to jen nevěřícně zírala. Takhle její spolužačka nevstávala, ani když měla do začátku vyučování pouhých pět minut.
"Tak zatím," pozdravila konsternovanou Evansovou ve dveřích, když se oblékla a už pádila dolů ze schodů. Tam však nikdo nečekal. Nechápavě se rozhlížela, ale Petra pořád nikde neviděla. Pak jí teprve napadlo přečíst si ten Petrův vzkaz.
Sero, musím za Brumbálem. Když se bude ptát, řeknu pravdu. Ráno jsem tě nechtěl budit, ale na ošetřovně už jsem byl. Sirius se už probral a Rem s Jamesem taky. Když to stihneš zajdi za nima. Jo a omluv mě, prosím, u Křika, asi nestihnu lektvary.
Petr
Na nic nečekala a rozběhla se k ošetřovně. Doufala, že ještě stihne navštívit ty tři a hlavně Siriuse. Celou noc (teda tu chvilku co spala) ji pronásledovaly noční můry a to jí moc nepřidalo.
"Slečno Williamsová! Nehlučte tady! Tohle je ošetřovna!" obořila se na ni madame Pomfreyová, protože vlétla dovnitř s hlasitým prásknutím dveří a její kroky se místností rozléhaly ostošest. Remus a James se na svých postelích hlasitě rozesmáli. Ošetřovatelka je obdařila zničujícím pohledem a raději odkráčela do své pracovny, jelikož věděla, že zrovna s těmito studenty nemá cenu se hádat nebo je nějak poučovat.
"Hurá! Konečně si se na nás přišla mrknout! Už jsem myslel, že tu zplesnivíme," vítal ji nadšeně James.
"Ne, že by to na vás bylo potom poznat," ušklíbla se pobaveně Sera.
"No dovol," urazil se James a Založil si ruce na prsou, jako malé dítě.
"To, že vypadáš plesnivě? To ti mile ráda dovolím,"
"Tss, jsi drzá," zabrblal James.
"To mám po tobě, zlato," usmála se provokativně, ale když už nic neříkal, otočila se na Remuse. "Jak je na tom Sirius? Petr říkal, že už se probral," Pak znovu sklouzla pohledem na černovlasého chlapce, který klidně oddechoval ve svém nemocničním lůžku, ale v obličeji měl mnohem zdravější barvu než v noci. To Serenu zahřálo u srdce. Byla ráda, že je v pořádku.
"Jo, probral se, ale hned zase usnul. Ne sice dobrovolně, ale usnul," zasmál se Remus. "Uspávající odvar," dodali unisono oba na její tázavý pohled, a pak se všichni rozesmáli.
"Takže Brumbál už o nás nejspíš ví, co?" změnila Sera téma a přisedla si na Jamesovu postel.
"Jo. Dohodli jsme se, že nejlepší bude, když mu řekneme pravdu," pokýval hlavou James.
"Hele, Sero, ne, že bych tě chtěl vyhánět, to vůbec ne," prohodil naoko ironicky Remus a poklepal nehtem na ciferník svých hodinek. "Ale měla bys už běžet. Někdo z nás na těch lektvarech přece musí být," dodal pobaveně.
"A krucifix," vylítlo Seře z pusy a ve spěchu popadla svojí brašnu a už doslova letěla z ošetřovny. "Zatím pa!" mávla na kluky a ve dveřích jejich směrem vyslala vzdušný polibek, div se u toho nezabila. Ještě chvíli byla doprovázena jejich srdečným smíchem. Sakra, proč musí být lektvary ve sklepení? Kterej debil to vymyslel? Nadávala v duchu cestou ze schodů.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 barbora barbora | 4. června 2008 v 7:03 | Reagovat

jeee, konecne:D som strasne rada, ze je tu uz dalsia:Da sa mi veeelmi paci:P no a teraz radsej prenechavam niekomu inemu zelanie na poviedku:P

2 Casey Casey | 4. června 2008 v 15:06 | Reagovat

jůůů to je bezva další kapča... moc se těšim na další a tahle se tě hóóóóódně povedla :-)))

3 Abogarth Abogarth | Web | 4. června 2008 v 15:37 | Reagovat

úplně boží....honem další  ne že to bude zas jak minule..:D:D

4 Kayla Kayla | 4. června 2008 v 16:20 | Reagovat

parada je uplne pekne napsane!!!!!!!!!!

5 Amy leeeee Amy leeeee | Web | 4. června 2008 v 16:32 | Reagovat

jééééééé konečně další kapitolka:-)))

je mooooooc hezunká ale rychle,rychle dalšů,ju....

6 maka maka | E-mail | 4. června 2008 v 18:56 | Reagovat

Úplně skvělé! Moc a moc se těšim na další:)

Je tam všechno, co má v povídce být...

Mohla bych, prosím, poprosit o kapitolku ke KV?

7 Tereza Tereza | Web | 4. června 2008 v 18:56 | Reagovat

hezký

8 Tagryjka Tagryjka | Web | 4. června 2008 v 19:45 | Reagovat

Pro máku: Jistěže můžeš poprosit. Tvé přání je mi rozkazem (jako vždycky :))))!

9 Mariana Mariana | Web | 4. června 2008 v 20:00 | Reagovat

Super! Bylo to napínavé, až sjem se bála, že se mu vážně něco stalo. A ten konec-ten její vzdušný polibek :-D

10 Appy Appy | Web | 4. června 2008 v 21:07 | Reagovat

jééééé konečně, ale upřímě se ti nedivím že ti to tak trvalo, ... nakonec na mě nemáš, já mam teprv poolovvinu nové kapči a psala sem ji asi 3 týdny... prostě děs:-( Jinak nefim co se ti na tom nelíbí:-D

11 Sawarin Sawarin | E-mail | Web | 4. června 2008 v 22:26 | Reagovat

Úžasná kapča.. Moc se ti povedla. Už se nemůžu dočkat pokračování.. Doufám, že bude brzo..:)

12 Lia Lia | 4. června 2008 v 22:46 | Reagovat

pekneeeeeee...

13 wisty wisty | E-mail | Web | 5. června 2008 v 19:23 | Reagovat

ááá, to je naprosto úžasný!!! :) moc se ti to povedlo:) a doufám, že další kapča tady bude dřív, než tahleta:D

14 Jenny Jenny | Web | 8. června 2008 v 22:34 | Reagovat

Wooow...ndhera....jsem ráda, že jsou v pořádku:) Nádherná kapitola...nádherná povídka. Strašně se těším na další kapitolku, jsem fakt zvědavá, co s nimi vymyslíš dál. Určitě to víš, ale já ti to klidně připomenu:) Píšeš úžasně

15 Kattie Kattie | Web | 19. června 2008 v 11:30 | Reagovat

Dalšííî plosím xD

16 Nikol Nikol | E-mail | Web | 21. března 2009 v 15:49 | Reagovat

Ach ano, máme rádi happy endy. :-) doufám že vedeš i pravý opak "hepáčů" XD ty jsou někdy lepší...někdy. moc pěkné, fakt :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama