8. Kápnout božskou!

20. června 2008 v 21:11 | Tagryjka |  Navždy...
No nazdar! Já už jsem nic nepřidala ni nepamatujete, co? Já taky ne. To je hrůza! Ale já se lidi omlouvám, ale já mám v poslední době takovou depku, že větší měl snad jen Hamlet. ALe nebojte se, prospívá to mojí tvůrčí atmosféře, ale bohužel si všechno spisuju do sešitku a nemám náladu to přepsávat do kompu.
Tenhle víkend nebudu mít čas, takže snad něco přibude poslední týden školy. To bude klídek a pohodička, co?
Jo a za kapitolku poděkujte Kattie, která napsala poctivě komentáře a tím mě popohnala k psaní.
Tak si to užijte a papa
Vaše Tagryjka!
P.S. Vím, že v HP je, že Brumbál nevěděl o jejich zvěromágství, ale berte to prosím s nadhledem. Díky moc!

8. Kápnout božskou!
Sakra, ten Godric Nebelvír byl, ale debil! Rozčilovala se v duchu Serena a brala schody po třech. Občas měla pocit, že se v následující vteřině musí rozplácnout, jak široká, tak dlouhá na zemi, ale nakonec se bez úhony dostala až do sklepení.
"Promiňte, pane-," začala ze sebe chrlit Serena omluvy, ale v tom si uvědomila, že ve sklepní učebně Křiklan není. "Jo," vydechla s úlevou a sledována pohledy svých spolužáků se dobelhala až k poslední lavici. Petr tam ještě nebyl, což znamenalo, že výslech u Brumbála se trochu protáhl a Sera bude muset zvládnout lektvary sama. To ale neuniklo jejím spolužákům, především Lily Evansové.
"Kde máš své věrné nohsledy?" Sera nechápala, kde se v ní ta jízlivost bere, ale s klidem primusce odpověděla.
"To tě nemusí zajímat,"
"Vypadáš nějak přešle," pokračovala rusovláska. To je ale kráva! Pomyslela si unaveně Sera. "To jste se zase někde s kamarádíčkama courali do noci, co? A předpokládám, že zbytek si vykoledoval nějaký moc hezký trest," zkoušela to an ni Evansová, ale se Serou to nic nedělalo. Pořád lhostejně seděla a pouštěla spolužaččin monolog jedním uchem dovnitř druhým ven. "Docela jim to přeju. Zaslouží si to. Všichni čtyři. Ale divim se, že nejsi s nimi," Stále žádná odezva, jen Sera začala v duchu vyzývat Křiklana, aby už konečně přišel.
"Stejně vypadáš nějak pobledle, skoro bych řekla až nezdravě," tímhle už Lily Serenu opravdu naštvala. Co jí je sakra do toho, jak vypadám? Vztekala se v duchu.
"Bych chtěla vidět, jak bys vypadala ty, kdyby…" dál už se zarazila, protože nechtěla prozradit něco, co by ji později mrzelo.
"Kdyby co? Kdybych se celou noc bavila těmi vašimi trapnými vtípky," nikdo z lidí, co byli v místnosti nechápali, proč Lily tolik uráží Seru a její přátele. Jasně, byly tu hádky s Jamesem, ale nidky to snad nebylo vyhrocené až k jeho přátelům.
"Sakra, Evansová!" vyletěla nepříčetně hnědovláska. "Bych chtěla vidět tebe, kdyby tvoji dva přátelé byli celou noc zranění na ošetřovně a třetí v bezvědomí a se skoro smrtelnými zraněními!" ječela Serena, ale vzápětí se chytila za pusu. Tohle nechtěla říct. Ve sklepení se rozhostilo doslova hrobové ticho. Tihle větu nemohli přeslechnout ani ti, co neposlouchali hádku mezi děvčaty. Lily se v očích objevila lítost nad vyřčenými slovy. Uvědomila si, že urážela člověka, co jí nic neprovedl. Vždyť Williamsová nemůže za to, že Potter je idiot. Tohle jsem vážně přehnala, pomyslela si Lily s bodnutím svědomí. Než stačila otevřít pusu k omluvě, rozlétly se podruhé toho dne dveře a do nich vběhl student s omluvenkou na rtech.
"Promiňte, pane-," začal Petr s úplně stejnými slovy jako jeho kamarádka, ale stejně jako ona si uvědomil nepřítomnost profesora. Jako druhé ho uhodilo do tváře nepřirozené ticho a hlavně dvě dívky tyčící se nad ostatními.
"Co se tu děje?" otázku adresoval celé třídě. Nikdo mu však neodpověděl, protože na něj všichni zírali jako na zjevení boží. Už si to dali dohromady s tou Sereninou větou a došlo jim, které tři přátele myslela.
"Nic," pípla nakonec Evansová. Petr jen pokrčil rameny a věděl, že z nich už nic nedostane. Přešel až k Seře do poslední lavice.
"Byla si za Siriusem?" zeptal se jí tiše, ale v chladném sklepení se věta rozlétla vzduchem a všem poskytla předposlední dílek do skládanky. Posledním bylo dozvědět se, co se stalo pětici Pobertů.
"Jo, byla," stihla ještě přikývnout Sera, když do učebny dorazil tolik očekávaný profesor lektvarů.
"Omlouvám se za zpoždění, studenti," zahlaholil rozjařeně a přelétl je pohledem. Zastavils e však na Sereně, která se snažila v poslední lavici být co nejnenápadnější. "slečno Williamsová," oslovil ji. "Máte jít za panem ředitelem. Hned." Dodals e zamračením, protože se mu vůbec nelíbilo, že musí z hodiny pustit jednu ze svých nejlepších studentek. Sera vytřeštila překvapeně oči, přestože věděla, o co v jejich rozhovoru půjde. Vyhledala pohledem pomoc u Petra, ale ten jí pouze stiskl povzbudivě ruku.
"Všechno," zašeptal na její nevyslovenou otázku. Pochopila a o to se jí zdál její úděl složitější.
***
"Dobrý den, pane řediteli," pozdravila slušně Sera, když se konečně promotala složitým systémem, pokud tam vůbec nějaký byl, bradavických chodeb až k ředitelně. Byla příšerně nervózní, ale nedávala to na sobě znát, protože to by ji znejistělo ještě víc.
"Dobrý den, slečno Williamsová. Posaďte se," pokynul jí s úsměvem ředitel Bradavic. Brumbál byl stejně pro Serenu nejoblíbenější složkou profesorského sboru, protože jako jediný nevyletěl kvůli každé kravině a byl shovívavý vůči všem jejich vtípkům. Jen občas považoval za nutné poslat rodičům nějaký ten dopis, ale to nikomu nevadilo, protože rodiče té jejich pětice si na jeho dopisy už po druhém roce v Bradavicích zvykle a teď je považovali pouze za pobavení a zpestření roku bez svých dětí.
Sera se pomalu posadila naproti stále se usmívajícímu řediteli.
"Tak, slečno, určitě víte, o čem jsem s vámi chtěl mluvit," začal Brumbála a Sera ocenila to, že dlouho neobcházel kolem horké kaše, jako to měl většinou ve zvyku.
"Mám určité tušení," pokrčila naoko ledabyle rameny.
"Jistě," usmál se. "Chtěl jsem se vás zeptat na to, jak je možné, že jste s pány Blackem, Potterem a Pettigrewem byli celou noc se zuřivým vlkodlakem a vyvázli jste jen s pár zraněními, až na pana Blacka, samozřejmě," dodal spěšně, když viděl, že už otevírá ústa na protest.
"Nebylo to nic složitého," šla k odpovědi oklikou Sera, přestože věděla, že Petr mu určitě všechno řekl tak, jak se dohodli.
"To jistě ne, ale já bych rád věděl, jak je možné, že vám vlkodlak nic neprovedl," nenechal se odbýt ředitel a Sera nakonec kapitulovala.
"Neprovedl nám nic, protože vlkodlaci jsou nebezpeční pouze pro lidi."
***
"Tak jaký byl výslech u Brumbála?" vítal jí okamžitě ve dveřích ošetřovny Jamesův nedočkavý hlas. Ale nedočkal se odpovědi, protože hned jak Sereně padl do očí napůl se usmívající Sirius, vrhla se k němu.
"Siriusi! Ty už jsi vzhůru!" vyjekla spontánně, ještě než ho popadla kolem krku.
"Sero! Taky rád vidím tebe i to že jsi v pořádku, ale mohla bys mě prosím pustit," zahuhlal Sirius v jejím sevření. "Děláš jako, kdybych vstal z mrtvých,"
"Kdyby ses v noci viděl, věděl bys, že proto mám oprávněný důvod," ohladila se pobaveně a zářivě se na něj usmála. Byla šťastná, že ho konečně vidí jinak než v bezvědomí.
"dozvím se konečně odpověď na svou otázku?" ozval se z vedlejší postele James, napůl pobaveně, napůl podrážděně.
"Ehm, na co se ptal?" škádlila ho Serena a na rtech se jí usídlil veselý, upřímný, po celých Bradavicích pověstný úsměv.
"Řeknete mi někdo, proč se s ní vůbec bavím?" povzdychl si hraně James a své kamarády tím jenom rozesmál. "Že já se vůbec namáhám," zalomil dramaticky rukama, ale nikdo ho neposlouchal, protože v záchvatu smíchu se všichni tři popadali za břicho.
"Panebože," zazoufal s hereckým výkonem hodným Oskara.
"Hele, neber boží jméno nadarmo," napomenul ho pobaveně Remus.
"Jo, neber moje jméno nadarmo!" přidala se Sera a nenápadně nahmatala roh Siriusova polštáře, který jako jediný zaznamenal její počínání.
Prásk! Jamesova rozesmátá ústa zavřel přilétající polštář, protože Sera se na tu vzdálenost a díky praxi trefila přesně. Dvanácterákovo zaúpění, i přes smích ostatních pacientů, bylo slyšet až do pracovny ošetřovatelky, které samozřejmě neuniklo nic.
"Je vám něco, pane Pottere?" ptala se přísně, ale starostlivě, při pohledu na úpícího Jamese. "Potřebujete něco?"
"Já bych potřeboval normální kamarády a hlavně odpověď na svou už, asi před hodinou položenou, otázku," zabědoval ten herec, ale madame pomfreyová se jen pobaveně usmála, protože už na tuhle pětici a na jejich žerty byla zvyklá, a zase zašla do své pracovny. Ale ještě předtím stihla překontrolovat pohledem ležícího Siriuse.
"jééé, to už je hodin. Mám strašnej hlad! Jdu na večeři!" protáhla se Serena a vyskočila na nohy. Ještě než jí stačili říct ahoj, tak zmizela mezi dveřmi ošetřovny a slyšeli jen rychlé kroky po chodbě.
"No počkat!" zakřičel za ní James. "A co ta odpověď?"
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 wisty wisty | E-mail | Web | 20. června 2008 v 21:18 | Reagovat

juj, dobrý, fakt:) akorát máš tam větu, že vlkodlak je nebezpečnej jenom pro zvířata, ale on je právě nebezpečnej jen pro lidi...

2 Tagryjka Tagryjka | 20. června 2008 v 22:56 | Reagovat

Sorry, už by to mělo být opravené :DDDD. to je tim, že jsem to po sobě nečetla :DDDD.

3 Kayla Kayla | 21. června 2008 v 12:14 | Reagovat

strasne pekny!!!!!!

4 Ivi Ivi | Web | 21. června 2008 v 15:41 | Reagovat

Hehe....

Toto trvalo....

Nemám Wisty připomenout, že si neřekla o...?

x)

Jinak by se hodilo něco napsat k NNN

x)

Tak jinak se kapitola mooc povedla, a já držím palce abych se to příčtě dozvěděla dřív (kapitola) a aby si psala ještě dřív!

5 Mariana Mariana | Web | 21. června 2008 v 17:23 | Reagovat

Super kapitolka! V tom sklepení mi jí bylo až líto. Ale na té ošetřovně zase jela jako správný Poberta.

6 Abogarth Abogarth | Web | 21. června 2008 v 21:25 | Reagovat

Fakt pěkný,jako obvykle!nj, chudak Sera,...

7 Casey Casey | 22. června 2008 v 17:19 | Reagovat

Krása... konečně něco přibylo a kapča je povedená.... Moc se těšim na další

8 Amy leeeee Amy leeeee | Web | 22. června 2008 v 18:18 | Reagovat

upe sqeláááááá kapča

9 Máka Máka | E-mail | 22. června 2008 v 20:45 | Reagovat

Moc hezká kapitolka, doufám, že James dostane odpověď rychle:D

10 Kikinaa Kikinaa | Web | 27. června 2008 v 20:23 | Reagovat

mooooc krásna kapitolka ;)

11 Jenny Jenny | Web | 28. června 2008 v 12:56 | Reagovat

Nádherný!!! Lily se chová opravdu děsně...není to náhodou tím, že žárlí? :) Perfektní kapitolka...

12 Kattie Kattie | Web | 11. července 2008 v 23:18 | Reagovat

Oujé,díky mě,že je tu kapitolka? Tak to bych se měla pochválit,protože je mega povedená ..! xDxD Heh,né,samozřejmě chválím tebe a komentovat budu dál :)

13 Nikol Nikol | E-mail | Web | 21. března 2009 v 15:56 | Reagovat

jop, to je origoš, že to ví Brumla, páč by nemusel nikdo z nich zemřít XD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama