10. Zpět do těch správných kolejí

1. července 2008 v 20:10 | NarcissaB. |  Navždy...
Zdárek, lidičkové tak už jsem tu zas! To je radosti, co?
A se mnou přichází i další kapitola k Navždy... hurá, sláva!
Je věnovaná mojí sestřičce Bellatrix Lestrangeové, která do mě hučí celej den! APk je i pro našeho známého Remuse Lupina a Severuse Snapea! Občas sem zajde i James Potter, ale ten nepíše komenty, viď?
Kdo tohle nepochopil, ať se netrápí. Tohle můžou pochopit jen členové našeho šíleného ústavu.
Tak papá a užijte si další kapitolu!
Vaše Narcissa Blacková

10. Zpět do těch správných kolejí
Jak týdny ubíhaly, všichni Pobertové se snažili Jamesovi, co nejvíce pomáhat. Ani jeden si však nedokázal představit, jak se jejich přítel může cítit. Jen Sirius ho dokázal částečně pochopit, protože jako jediný poznal rodinnou, hřejivou atmosféru jejich domu a celé rodiny a Potterovi bral jako za vlastní rodiče.
První týden od smrti jeho rodičů James chodil jako tělo bez duše. Všichni ostatní se mu klidili z cesty, protože věděli, co se mu stalo. Potterovi byli významný kouzelnický rod a to se samozřejmě nemohlo obejít bez pozornosti novinářů. Sirius, Serena, Remus a Petr se nesnažili Jamese rozesmát, ani rozveselit, neboť tušili, že by to stejně nepomohlo a že se nejdříve musí alespoň částečně srovnat s tou ztrátou, aby byl stejný jako dřív. Jediné, co Sirius splnil do slova a do písmene, bylo to, že Lily Evansovou k Jamesovi nepustil ani na pět metrů. Ona sama, vědoma toho, jak moc mu ublížila a svými poznámkami sypala ránu do otevřených ran, se chtěla omluvit. Nedovolili jí to. Sera i Sirius se proti ní postavili, a protože James o ní už od začátku roku nejevil sebemenší zájem, neměla šanci.
"Doufám, že jste to všichni pořádně pochopili a nebudu to muset pro nikoho opakovat víckrát. Tenhle zápas musíme vyhrát," zamračils e James na své spoluhráče ve famfrpálovém mužstvu Nebelvíru. Ano, další věcí, kromě přátel a jejich tiché opory a pomoci, dokázal na Jamesově tváři vyvolat špetku emocí i famfrpál, jeho nejoblíbenější sport. A protože se blížil i první famfrpálový zápas letošní sezóny a Nebelvíru šlo opravdu o hodně, nejen proto že hráli proti Zmijozelu, tak se Jamesovi, jako kapitánovi nebelvírského týmu, zvedla hladina povinností. "Pochopili to všichni? Žádné otázky k taktice? Nic?" ptal se pro jistotu na posledním tréninku těsně před sobotním zápasem. Většina týmu ho pozorovala se sebevědomým úsměvem na rtech a mlčky přikyvovali. Doufali, že tenhle zápas neprohrají a měli pro to i silné předpoklady.
"Všechno jasné, kapitáne," odpověděl za všechny s trochou pobavení v hlase Chris Wild, jeden ze střelců.
"To doufám," přikývl James a trochu se na ně usmál. Těšilo ho v jaké formě je celý tým a i jeho sebevědomí se nedalo zastrašit. "jinak bych neměl vůbec žádné problémy přerazit o vás koště, pokud něco zvořete," zavyhrožoval a mělo to přesně takový účinek, jaký čekal. Všichni se rozesmáli a atmosféra před zápasem se ještě více uvolnila. James po šestiletých zkušenostech, ale věděl, že konečná nervozita přijde až zítra ráno a na snídani dorazí všichni jeho spoluhráči úplně zelení. "Takže pokud jste to tedy opravdu pochopili, můžeme považovat za dnešní trénink za ukončený," prohlásil James a unaveně se opřel o své koště. Stejně jako zbytek kluků z jejich týmu se pomalu vydal k odděleným chlapeckým sprchám, protože jak tak koukal na celý jejich tým, horkou vodu potřebovali v tu chvíli opravdu všichni. Sychravé říjnové počasí nebylo žádnou slastí natož ve výšce, bůhví kolika, stop nad zemí.
"Sero?" otočil se ještě na hnědovlasou dívku, která v témž okamžiku obdařila zářivým úsměvem, pro který by byla většina mladíků v Bradavicích vyskočit z Astronomické věže. Ironií však bylo, že Sera nikdy neměla s žádným z kluků, kteří po ní veřejně nebo tajně šíleli, žádné rande. Buď se k ní neodvážili přiblížit přes pečlivou ochranku v podobě Pobertů, anebo je Sirius nebo James odehnali takovým způsobem, že je to strašilo ve snech ještě hodně dlouho.
"Ano, Jamesi?" přikývla vesele způsobem, jaký snad žádná z dívek v Bradavicích nikdy nedokázala pochopit.
James jí pohybem hlavy a nehlesnou větou naznačil, že má potom počkat venku a půjdou do hradu spolu. Jemně přikývla na znamení, že rozumí a potom už jen viděla, jak se za jejím přítelem zavřely dveře do chlapeckých sprch. Na tváři se jí objevil takový úsměv, který hned její spolužačky označily za zasněný a zahrnuly ji salvou otázek.
"Ty s Jamesem chodíš?" nechápavě se na ně podívala, ale při pohledu na dychtivé výrazy svých spoluhráček se rozchechtala na celé kolo.
"Co je to za nesmysl?" zeptala se jich, když ji zamračeně sledovaly.
"Nooo… Vypadáte jako byste spolu chodili. Ty pohledy, všude chodíte spolu a tak…" vysvětlovala jí jako tříletému dítěti Angela.
"My dva… já a James… spolu rozhodně nechodíme!" zdůraznila a otočila se od nich, aby mohla popadnout své věci a co nejrychleji se dostat do sprchy. "To ne hloupost… naprosto směšné," mumlala si pro sebe tiše a sem tam se uchechtla, protože už jen ta představa jí přišla nesmírně zábavná.
"No hurá!" přivítal ji James před šatnami jásavě. "To jsem si myslel, že budeš čekat ty na mě a nakonec je to naopak," pousmál se a objal svojí nejlepší kamarádku kolem ramen a vydali se spolu směrem k hradu. Jejich, dalo by se říct důvěrné, objetí jen potvrzovalo domněnky zbytku týmu, který se zabrán do hovoru ploužil za nimi. Najednou jakoby si James něco uvědomil a otočil se ke svému týmu.
"jen tak mimochodem, doneslo se mi-," začal, ale dramatický projev mu kazily Sereniny úšklebky, protože jí hned došlo, o čem mluví a slovo "doneslo se mi" jí vůbec nepřipadalo výstižné. "-že pokud vyhrajeme, tak na nás v nebelvírské věži čeká oslava. A ne jen ledajaká," tuhle Jamesovu větu, Sera doprovodila spikleneckým mrknutí, což jim zcela jasně dokázalo, co tím James myslel.
"Hele," ozval se zničehožnic Chris a pobaveně se na svého kapitána zubil. "Proč mám dojem, že se to k tobě nedoneslo, ale máš to přímo z první ruky?" po téhle větě se Sera zhroutila v záchvatu smíchu a nebýt toho, že se Jamese držela jednou rukou kolem pasu, zhroutila by se až k zemi. "A proč mi můj vnitřní hlásek napovídá, že v tom má prsty samotný Sirius Black?" dodal Chris s úsměvem a věřil, že na jeho větě je hodně pravdy. I James mu to potvrdil, když zvedl koutky úst k něčemu, čemu by se dal říkat i pobavený úsměv.
"Vždyť znáte Siriuse," ušklíbl se na ně. Kluci se rozesmáli, ale děvčata, teda kromě Sery, se začervenala, protože ony přece jen "znaly" Siriuse trochu jinak.
"Ten si prostě nenechá ujít jakoukoli šanci se opít," upřesnila to rozesmátě Sera. Když se po dlouhé době dost nasmáli, vydali se znovu do hradu.
***
Nebelvírský chytač, oblíbený kapitán famfrpálového mužstva, James Potter měl při famfrpálovém tréninku předchozího dne samozřejmě pravdu. Když ráno dorazil na snídani v doprovodu svých přátel, z nichž do jeho družstva patřila jenom Sera, spatřil všechny své spoluhráče sedět v jedné skupince na kraji stolu, kde sice statečně odolávali všem urážkám a posměškům ze strany zmijozelských, ale v obličejích byli celí zelení nervozitou. James se divil, že je to ještě nepřešlo.
Ani jemu se dnes pozornost znepřátelené koleje nevyhnula. A tu příležitost si nenechal ujít samozřejmě nikdo jiný než Severus Snape.
"Tak co, Pottere?" zařval na něj přes polovinu Velké síně a bylo mu jedno, že k nim tím připoutává ještě více pozornosti. "už ti tvoji přítelíčkové zarezervovali na ošetřovně postel?" byl oceněn smíchem od zmijozelského stolu, ale s Jamesem to nehnulo. Pořád mířil ke svému obvyklému místu mezi nebelvírskými po boku Sereny a Siriuse.
"Předpokládám, že ne, co? Jak by taky mohli pochybovat o umění našeho maličkého osiřelého Potříčka?" zapitvořil se ten umaštěnec ze Zmijozelu se záměrem Jamesovi ublížit tolik, jako oni ubližovali celá ta léta jemu. A také zasáhl přesné místo. James ztuhnul a polila ho taková vlna vzteku a nenávisti, že ho nedokázala uklidnit ani Seřina dlaň na jeho rameni.
"Sklapni, Snapee," vyštěkl po něm, ale odpovědí mu byl posměšný smích od zmijozelských studentů.
"Ale, ale, snad jsem se tě nedotkl, Pottere?" řekl Snape klidně hlasem, ze kterého ironie skoro ukapávala. "To by mě opravdu mrzelo," zasmál se chladně.
"Táhni k čertu, Srabusi," vyjela po něm totálně naštvaná Sera a popadla Jamese za paži, s jasným úmyslem odtáhnou ho k nebelvírskému stolu, aby už konečně přestal být terčem toho "zamindrákovanýho zmijozelskýho kreténa", jak ho pro sebe v duchu nazývala, ale nebyla daleko od toho říct to nahlas.
"Ohó," zavýskl Snape povzbuzován ostatními zmijozelskými studenty. "To už tě musí bránit holka, Pottere?" ušklíbl se urážlivě a sjel Seru pohrdavým pohledem. "A obzvlášť tahle mudlovská šmejdka?" protáhl znechuceně a neuvědomil si, že tohle je poslední kapka do Jamesova sebeovládání.
"Zavři už hubu, Snapee, nebo ti jí zavřu já sám a garantuju ti, že minimálně týden potom se nehneš z ošetřovny, je ti to jasný?" vytrhl se James ze Serenina jemného sevření a za vzteklého vyhrožování udělal několik kroků směrem ke zmijozelskému stolu, kde postával Snape. Ten si v tu chvíli musel uvědomit, že James svá slova myslí opravdu, ale opravdu vážně. Neměl z něj strach, ale něco z Potterova postoje ho přimělo polknout další urážku na Sereninu adresu a místo toho se pouze pohrdlivě ušklíbnout a zasednout zpět na svoje místo u stolu koleje, jejímž jménem všichni pohrdali.
James ho obdařil ještě jedním znechuceným, ale hlavně varovným pohledem a potom se otočil ke svým přátelům, kteří ho s odstupem těch několika kroků, které udělal, sledovali napůl s povděkem, v případě Sery a napůl s nevyřčenou radostí, protože byli rádi i za ten trošek emocí, přestože ho z něj vydoloval zrovna Snape se svými urážkami.
"Klid, Jamesi," uklidňoval ho tiše Sirius a nejvíc se mu to vedlo nezbednými jiskřičkami v očích, které se objevily, když viděl, jak James vyhrožuje Snapeovi. "Ten idiot už se nic říct neodváží, docela's ho vyděsil," dodal pobaveně a konečně svého přítele s pomocí Petra dotáhl až ke stolu, kdy na ně všechny čekala bohatá snídaně, na kterou byli bradavičtí skřítkové mistři.
"Sera, já vážně nemám hlad, ani chuť," pokoušel se James, protože viděl, co všechno mu hnědovláska nandává na talíř. Poznal, že tu snídani nepřipravuje pro sebe už jen proto, že Sera by slaninu a párky do pusy při snídani nedostala ani za nic. Jeho protest byl vzápětí dokonale umlčen jejím pronikavým pohledem.
"To nemám šanci sníst," řekl zděšeně sotva před něj postavila přeplněný talíř, ale další pohled ho ujistil v tom, že nemá ani nejmenší cenu smlouvat.
"Sero, neblázni, vždyť se neudrží na koštěti," rozchechtal se Remus a i po tváři rozpustilé hnědovlásky se mihl jiskřivý úsměv.
"A co já? Já snídani nedostanu?" ozval se naoko zkroušeně Sirius a upřel na dívku k dokonalosti vycvičené smutné psí oči, kterým prostě nešlo odolat.
"A co za to?" mrkla na černovlasého chlapce rozverně.
"Noooo, neřeknu Jamesovi, aby tě dneska shodil z koštěte?" oplatil jí to s nevinným pohledem, ale zmiňovanému Jamesovi zaskočil kousek topinky, když slyšel, že se o něm baví.
"Tse," vydechla Sera skoro nevěřícně. "Abych neshodila já tebe," ušklíbla se a natáhla ruku přes stůl pro jeho talíř. "Ale z tribun," dodala už zase s potměšilými jiskřičkami smíchu v hlubokých hnědých očích.
"Děkuji ti, dobrá vílo," usmál se na ni Sirius tak zářivě, když mu podávala naplněný talíř, že několik dívek z jejich okolí obdivně vzdychlo.
"Není zač, ošklivý skřete," broukla mile Sera a Remus s Petrem se sklátili v záchvatu smíchu málem až pod lavici. Sirius už chtěl něco říct na obranu, ale přerušil ho jemný, příjemně modulovaný dívčí hlas, který jim zničehožnic zazněl za zády.
"Hodně štěstí při zápase," James jen šokovaně vytřeštil oči, když se na něj Lily Evansová mile, ale tak nějak omluvně usmála a dál pokračovala v cestě z Velké síně na tribuny famfrpálového hřiště stejně jako většina studentů. Zatímco Sirius zaťal pod stolem naštvaně pěsti, protože ještě pořád nemohl zapomenout na to, jak se rudovlasá kráska zachovala k Jamesovi, nebelvírskému chytači se na tváři objevil zasněny skoro láskyplný úsměv. Jeho přátelé ten pohled moc dobře znali a všichni se po sobě napůl zděšeně a napůl pobaveně podívali.
"No, myslím, že už je čas jít," vyskočil najednou James s nově nabytou energií od stolu a aniž by na přátele nebo na svůj tým počkal, vyrazil pryč z Velké síně. Kráčel docela svižným tempem, takže měli, co dělat, aby mu stačili a Seře to na okamžik připomnělo, jak při předminulé úplňkové noci stíhala brumbála chodbami Bradavického hradu.
***
"A je tu další perfektní zákrok nebelvírských střelců, Williamsové, Wilda a Turnerové!" řval do mikrofonu mrzimorský student, který byl pro dnešní den pověřen komentováním famfrpálového zápasu. Zase jednou, snad asi po druhé, co si Sirius pamatoval, byl komentář nestranný a všichni si ho tak mohli v klidu vychutnat, aniž by u toho musel poslouchat urážky na tu či onu stranu famfrpálového hřiště. "Vážení, stav dnešní hry je zcela vyrovnán, pro tento okamžik! Zraky nás všech i naděje dnešního zápasu se pro tento okamžik upírají k chytačům soutěžících družstev! Ale Zlatonka, jak se zdá, nejeví přílišnou ochotu se ukázat!" komentátor měl pravdu. Už dobrou hodinu James i s druhým chytačem kroužili nad hřištěm a jediné co mohli chytat, byť pouze pomyslně, byly urážky a posměšky od toho druhého.
"A nyní Camrál ukořistil znovu Zmijozel!" zraky všech se znovu nasměrovaly ke střelcům a jejich snažení. "Severus Snape míří k nebelvírským brankám, ale ne! Cestu mu nečekaně zkřížila Serena Williamsová, střelkyně Nebelvíru!" Sera se opravdu připletla Snapeovi do cesty a donutila ho upustit Camrál. Moc jí to ovšem nepomohlo, protože ho dole pod nimi ukořistil jiný hráč Zmijozelu.
Sera i Snape zamířili bok po boku za oním hráčem, každý však s jiným úmyslem. Sera mu chtěla hru překazit a Snape zase pomoct. Když už byli skoro u nebelvírských branek objevil se přímo před nimi Chris Wild a měl úplně stejný cíl jako oni. Nahoře nad nimi si však odrážeči přehrávali jeden Potlouk jako horký brambor a jejich nepozorností se mohlo stát hrozné neštěstí. Druhý Potlouk utekl jejich pozornosti a zamířil si to přímo ke shluku střelců.
Sera se zrovna jednou rukou natahoval ke zmijozelákovi, aby mu prudkou ranou vyrazila míč ze sevření, když se těžký černý míč rozhodl zaútočit na Chrise. Ten v pudu sebezáchovy prudce zatočil a nedomyslel tak svůj pohyb. Sera, nedržíc rovnováhu, byla jeho tělem smetena přímo z koštěte. Poslední co ucítila, než ji objalo volné svištění vzduchem bez jakékoli opory, byla mizející násada koštěte pod jejíma rukama.
James nahoře nad hřištěm náhle zahlédl padající Serenu. Jeho obličej nabral o několik odstínů bledší barvu a útroby se mu sevřely strachem. Rychle obrátil koště směrem ke své kamarádce padající z výšky více než třiceti stop. Ale bylo to marné. Byl moc daleko.
Sera už se skoro připravovala na drsný pád na chladnou a vyschlou zem. Zavřela oči, protože čistá obloha nad ní jí neskutečně iritovala, ale v tu chvíli její pád zbrzdil náraz o něčí tělo. Prvních pár vteřin nebyla schopná vůbec nic vnímat, protože jí hučelo v uších a šokem se nedokázala ani pohnout. Potom jí konečně došlo, že je v bezpečí v něčím náručí. Když otevřela pevně semknutá víčka, prvním šokem pro ni byl zmijozelský hábit jejího zachránce. Poté se jí úlekem málem zastavilo srdce podruhé, ve chvíli kdy vzhlédla do černočerných očí Severuse Snapea.
-----------------------------------------------------------------------------

A teď by mi někdo mohl říct o čem ta kapitola je, že jo? Já už ani nevim a hlavně jsem jí po sobě nečetla, takže máte zlatíčka smůlu a kapitolu plnou chyb. Pápá
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kikinaa(BellatrixB) Kikinaa(BellatrixB) | Web | 1. července 2008 v 20:29 | Reagovat

mno je to prekrasne :).. to bych teda necekala ze ji zachrani zrovna snape.. spis sem myslela ze sirius nebo tak neco :D.. mno kazdopadne je to moooc hezke a tesim se na dalsi kapitolku doufam ze bude co nejdriv.. pac ja do tebe hucet neprestanu :D:D..

2 Amy leeeee Amy leeeee | Web | 2. července 2008 v 8:44 | Reagovat

ty jo mě se uplně zatajil dech.......,, vzhlédla do černočerných očí Severuse Snapea´´to byla nádherná kapitola =-) a zajímalo by mě jak se to vyvine....

3 wisty wisty | E-mail | Web | 2. července 2008 v 10:23 | Reagovat

COŽE????? Snape a famfrpál???? dyť to nejde dohromady.... mno každopádně kapča fakt hezká a těším se na další.)

4 Tagryjka Tagryjka | 2. července 2008 v 13:09 | Reagovat

Wisty, já vím, že to nejde dohromady :DDD, ale já to tam vážně nutně potřebovala :DDD.

5 máka máka | 2. července 2008 v 13:34 | Reagovat

Krása nebeská... Severus na famfrpálovým hřišti? No co z toho bude...

Poslední dvě věty mě opravdu pobavily :D

P.S.: Tagryjko, přece jsem ten internet překecala :):):)

6 Jenny Jenny | Web | 2. července 2008 v 22:25 | Reagovat

Aaaaw!!! No tak ten The end mě dostal...co tam Probůh dělal Snape?! Ty jo..si mě uplně nadzvedla ze židle:D Hele, smůlu nemáme, pač tahle kapitola byla nepřekonatelná!!!

7 Katie (James Potter) Katie (James Potter) | Web | 3. července 2008 v 19:20 | Reagovat

No nestačim zírat !!! Snape je ten posledni koho bych tam čekala :D Opravdu se ti tahle kapča moc povedla :) Vážně super! ;) Mooooc se tešim na další.....:)

8 Casey Casey | 10. července 2008 v 12:04 | Reagovat

tohle byla fakt úžasná kapitolka.... moc se mi líbila!!!

9 Kattie Kattie | Web | 11. července 2008 v 23:39 | Reagovat

Snape? TEN Snape? Ou jé,z toho něco bude ;) u toho konce jsem málně nevim proč měla husinu ;) a jdu dál..

10 Pantagruela Pantagruela | 9. ledna 2009 v 18:34 | Reagovat

waaau ten konec me rosekal..snapea bych necekala ani za miliardu let...dobre on...sice muj oblibenec je remus..a vsechny holky bych hazela jemu pod noyh tak tohle neni spatne :D:D... pls o nejakou povidku podobneho razeni kde tu holku ziska remus...a zkonci to dobre.. :) vim je to desna prozba ale i tak :D:D

11 Alex Alex | Web | 27. února 2009 v 22:16 | Reagovat

Sakryš, tak to bylo překvápko :D :D

12 Nikol Nikol | E-mail | Web | 21. března 2009 v 16:17 | Reagovat

Sevík se nám předved XD

13 Angela Dumbledore Bleck Lupinova Angela Dumbledore Bleck Lupinova | E-mail | Web | 6. dubna 2009 v 17:16 | Reagovat

jojojo daj je do hromady

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama