11. O mě se nebojte

5. srpna 2008 v 14:28 | Tagýsek |  Kdo vyhraje?
A už jsem tu zas. Jsem si pospíšila, co? No jo no, já vim, že jsem chtěla počkat až tu budou ty komenty, ale já se teď tak rozjela, že ta kapča je tu teď. Ale jestli fakt nebudu spokojená s těmi komenty, tak si budu psát jen pro sebe (alespoň chvilku) anebo se půjdu koukat na dr.house a bude :-D.
Njn, užijte si kapču se vším všudy a doufám, že se vám bude líbit, přestože je jen taková okecávací. Ale zase tam už konečně mám všechny, co pro tenhle příběh potřebuju.
Váš Tagýsek

11. O mě se nebojte

"Sakra, kde ten Snape je?" zabručel do ticha v kuchyni nevrle Moody. Byli přítomní všichni členové řádu a dokonce i mladí Weasleyovi a Harry s Hermionou, protože se je nepodařilo vyhodit. Tes odmítala odejít, protože chtěla počkat, až se objeví její otec. Měla o něj strašný strach. A ostatní zůstali ze zvědavosti a ze solidarity s kamarádkou.
"Myslíš, že si může poručit, kdy skončí smrtijedská schůze?" zastala se profesora lektvarů Helen a probodla Moodyho nepřívětivým pohledem. Ten jen lehce zdvihl ruce na znamení obrany a pak se kuchyně znovu ponořila do hluchého ticha. Najednou se Brumbál zvedl ze židle a začal pochodovat po místnosti. Ti, co ho znali, si moc dobře všimli, že to nedělá z touhy po jakémkoli pohybu, ale protože je příšerně nervózní. Měl o Severuse strach, stejně jako při každé schůzi Smrtijedů a pána Zla. Stejně jako ostatní členové řádu, věděl, že stačí jen nepatrný nevypočítaný pohyb, jedno hloupé slůvka a Severus může být po smrti anebo na smrt zraněný.
"Uvítací výbor?" zazněl do ticha Severusův ledový, jízlivý hlas, doprovázený hukotem zelených plamenů, ve kterých se černovlasý muž objevil v krbu. Svou poznámkou s ledovým obličejem narážel na přítomnost své dcery a jejích přátel, kteří tam opravdu neměli co dělat.
"Sláva, že jsi tu, Severusi," vítal se s ním hned Albus a starostivě si ho prohlížel. Viděl, že hůlku má Severus nezvykle v levé ruce a pravá mu bezvládně visí podél těla a ještě si v duchu představoval, kolik zranění není pod pláštěm vidět.
"Omlouvám se, ale těžko můžu před Pánem zla vyslovit přání skončit dřív, abych mohl na schůzi Fénixova Řádu," pronesl jízlivě a ztěžka se usadil na židli po levici Brumbála a z druhé strany si ho nedůvěřivě prohlížela Helen. Myslela totiž na totéž, co Brumbál.
"Co ti je, Severusi?" vybafla na něj.
"Nic mi není," zakroutil odmítavě hlavou a ti, co ho neznali by mu klidně i uvěřili, že mluví pravdu.
"Tak proč sis nesundal plášť?" vrátila mu jízlivou poznámku, ale odpovědí jí byl jen vražedný pohled, kterým jí profesor lektvarů za vyptávání obdařil.
"O mě se vůbec nestarejte, spíš byste se měli bát tady o pana Pottera," vrhnul nepřívětivý pohled přímo na Harryho, který se stejně jako všichni ostatní zatvářil zcela nechápavě. "Pán zla vypsal na jeho hlavu velmi, velmi vysokou odměnu," dodal na vysvětlení, za který následovalo několik zděšených zalapání po dechu.
"Ale…" chtěl něco říct Sirius, ale Snape ho přerušil.
"Panu Potterovi půjdou po krku všichni Smrtijedi, už jen z touhy zavděčit se pánu Zla a pokud to prosákne na veřejnost, tak i všichni komu se bude hodit tři sta tisíc galeonů." Po tomhle následovaly i zděšené výkřiky a Harry jen Snapea vytřeštěně sledoval, protože každou chvílí čekal, že někdo začne řvát apríl. Ale Snape v hrůzných zprávách pokračoval. "O něco menší sumu dostanou ti, kteří Voldemortovi předhodí živého Pana Weasleyho anebo slečnu Grangerovou."
"Panebože," vydechla Tonksová do zděšeného ticha.
"Do toho mám ještě daleko," ušklíbl se Snape jízlivě a všichni se po něm podívali stylem 'jak můžeš proboha teď žertovat?'.
"Tebe jsem fakt nemyslela," vyštěkla po něm nepřívětivě.
"Jaká škoda," oplatil jí to.
"Dost, přece se nebudete hádat jako malé děti," uťal jejich hádku brumbál, protože si byl jistý, že by se vlekla ještě dlouho.
"Proč jako?" vyjádřil svůj názor Sirius.
"Siriusi!" vyštěkl na něj Brumbál, protože začínal být víc a víc naštvaný. "Mohli bychom se konečně věnovat tomu, proč tu jsme?" obrátil se na všechny, kteří se najednou začali tvářit, jako že tam nejsou.
"Všichni nezletilí studenti Bradavic, ven!" poručil a ukázal na dveře. Strhla se velká vlna nevole, především od Harryho, Rona a hermiony, kteří chtěli vědět, co mají v plánu udělat kvůli Snapeovým zprávám a Tes se rozčilovala spolu s nimi.
"Tes, pokud vím, tak ty ses chtěla přesvědčit, že se ti otec nevrátí v krabičce od sirek," usadil dívku Sirius, jedním z jejích původních argumentů. Tes se začervenala, když viděla, jak Severus zvedl překvapeně obočí a radši bez protestů vyšla z kuchyně. "Harry, ven," přikázal Sirius i Harrymu, protože byl přece jen jeho kmotr.
"Ale…" pokusil se.
"Žádné ale," utnul jeho protesty Remus a káravě se na něj podíval.
"Vždyť už jdu," povzdechl si rezignovaně a pomaličku vycházel z kuchyně následován Ronem, Hermionou, Fredem, Georgem a Ginny. Všichni šli však maximálně pomaličku, aby mohli třeba díky nějakému nepozornému slovíčku zaslechnout nějaké důležité informace, ale stejně jim to nebylo dopřáno. Jediné, co nakonec zachytili, byly pobavené pohledy Remuse, Siriuse a Tonks, kterým jejich manévr rozhodně neunikl.
Když se za nimi konečně zaklaply dveře, použil na ně Brumbál kouzlo proti odposlouchávání a zkoumavě se rozhlédl po všech přítomných a že jich nebylo málo.
"Severusi, prosím, řekni nám, jak probíhala dnešní schůze. Pokud možno přesně," pohlédl Brumbál přísně na svého mladšího kolegu, kterému stejně nezbylo nic jiného než mluvit, ať už se mu nechtělo sebevíc. Strašně nerad vyprávěl o Smrtijedských schůzích, protože měli pořád všichni stupidní otázky a navíc skoro všechny pořád děsilo mučení mudlů a mudlovských šmejdů a že podobných věcí bylo vždycky u Pána zla víc než dost.
Po dlouhých minutách vyprávění, kdy se pár lidí neodvažovalo zděšením ani dýchat, Severus skončil.
"Tak," promluvil do ticha Brumbál ještě dřív, než se na Severuse mohly spustit laviny otázek a pohodlně se rukama opřel o naleštěnou desku kuchyňského stolu. "Musíme ty tři nějak chránit. A to pořádně. Nějaké nápady?" rozhlédl se po všech přítomných, ale nikdo nejevil nějakou ochotu něco vymyslet. Až nakonec zvedl váhavě ruku Kingsley Pastorek.
"Jeden nápad by tu byl,"
***
"Já tak strašně nesnáším, když nás z těch porad takhle blbě vyhodí," remcal pře kuchyní Fred a jeho bratr souhlasně přikyvoval.
"Přesně," přisadil si i Ron a rezignovaně sebou fláknul do křesla u krbu v hale.
"By mě fakt zajímalo, co na vás tři vymyslí," ušklíbla se Ginny na Rona, Harryho a Hermionu.
"To nejsi sama," zamračila se Hermiona a posadila se na pohovku vedle Freda a George.
"Jak je znám, tak nic příjemnýho to nebude. Ani inteligentního," přidal se svou troškou do mlýna Harry a všechny tím rozesmál. Trochu se jim odlehčila nabručená atmosféra.
"Nemáte někdo nějakej nápad, co bysme mohli dělat?" otočil se asi po deseti minutách nicnedělání a líného ticha Ron. Všichni tak nějak pospávali v křeslech, anebo v případě Hermiony, Freda a George na pohovce.
"No, nevím, jak vy, ale jí jdu spát. Myslím, že i kdybych se dočkala konce porady, tak z nich stejně nic nedostanu," ozvala se Tes a protáhla se znuděně v křesle.
"Já jdu taky. Dobrou," přidal se k ní Harry a zamířil za svou blonďatou kamarádkou na schodiště. Cestou do svých pokojů nepromluvil ani slovo, ani když se rozdělili na odpočívadle u prvního patra.
"To byl zase den," zhodnotil ho Harry, když sebou praštil na postel, která pod jeho vahou zaskřípala. "Tohle už Voldy vážně přehání," uchechtl se kysele pro sebe. O pár minut později se v pokoji objevil Ron, ale to už Harry spal oblečený a s botama na nohou.
***
První věta, která Harryho uvítala v kuchyni, kam se vydal na snídani, byla: "Nemáš chlastat!" Přišlo mu to jako trochu vytržené z kontextu, a tak jen překvapeně otevřel pusu a vypravil ze sebe jediné slovo.
"Co?"
"Jé, ahoj, Harry," pozdravila ho zvesela Tes, která se s Tonks u stolu vesel zubila a naproti sobě měly Siriuse a Remuse, kteří nevypadali zrovna zdravě, tedy pokud se zelená barva nepovažuje za zdravou.
"Nazdar, Harry," zamávala na něj Tonksová a odsunula od stolu židli vedle sebe, čímž mu jasným gestem naznačila, aby si sednul vedle ní.
"Čau, Tonks, nazdar, Tes," zamumlal ospale směrem k nim a pak se tázavě otočil na svého kmotra a jeho nejlepšího přítele. "Co se jim stalo?"
"Trochu včera s Helen vzpomínali na staré časy," uchechtla se Tes a s neskrývaným veselím se zakousla do topinky.
"A kde je Helen?" ptal se nechápavě a dosedl vedle růžovovlasé čarodějky, která už mu podávala hrnek s čajem, který výjimečně ani nerozbila, ani nerozlila.
"Ta ještě nevstala," zasmála se znovu Tes a při jejím smíchu se Remus s bolestným výrazem chytil za hlavu.
"Au, už jsem skoro zapomněl, jak vypadá kocovina," zamumlal a významně se podíval po Siriusovi, který jen slabě pokýval hlavou.
"Jo, už jsme maličko odvykli, no," přiznal bývalý azkabanský vězeň.
"Nazdar, lidi!" vlítla s rozjařeným úsměvem do kuchyně Helen a hned ve dveřích se rozchechtala při pohledu na ty dva. "Vy vypadáte," křenila se.
"Moc vtipné," zaksichtil se na ni Sirius a napil se hořké kávy, kterou jako jedinou jeho rozbouřený žaludek přijal.
"Vy jste jim nedaly lektvar na kocovinu?" otočila se na Tonks a Tes, které se jen nevinně zaculily a dál se věnovaly své snídani.
"Cože? On tu nějaký je?" vyletěl hned Sirius, ale zase dosedl na židli s bolestným skučením.
"Jo, poslední dvě lahvičky a já je dávala včera Tonks," vysvětlila Helen a na mladou bystrozorku hned dopadly dva rozzuřené pohledy.
"No jo, no jo," kapitulovala a vytáhla z vnitřní kapsy svého hábitu dvě lahvičky a podezřele vypadající tekutinou. "Tady to máte," uculila se na dva Poberty a hodila je po nich. Neštěstí jim s kocovinou neustoupil postřeh, protože jinak by obě lahvičky skončily roztřískané na kamenné podlaze kuchyně.
"Díky,"zašklebil se Sirius, když do sebe lektvar kopl na ex a hned se usmál. "Už je mi mnohem líp. Tohle je vynikající vynález," usmíval se zářivě na teď už prázdnou lahvičku.
"Souhlas," přidal se Remus a s novým elánem se vrhl na svojí snídani, kterou mu předtím paní Weasleyová naservírovala.
Během půl hodiny, když se ta šestice velice dobře bavila, se do kuchyně přišourali i všichni ostatní obyvatelé Grimmauldova náměstí. Najednou Siriuse něco napadlo.
"Hele, mládeži, mám pro vás úkol," otočil se speciálně na Tes, Rona, Harryho a Hermionu, i když celá ta věta byla určena i pro George s Fredem, kteří se zatvářili nejzaujatěji.
"Jaký?" vyhrkla hned dvojčata.
"Tady Tonks," mrknul černovlasý muž na svou sestřenku, která ale v tu chvíli netušila, o co mu jde. "ztratila včera před poradou někde tady v domě řetízek. Můžeš jim ho, prosím, popsat, Nym?"
"Jistě," usmála se růžovovláska. "Stříbrný řetízek a na něm přívěšek. Jednoduchý šedý oválek. Nevím, co je to za šutr… ehm kámen, ale je celej šedej," usmál se ještě jednou a teď i trošku rozpačitě.
"Tak a v tom spočívá váš úkol," otočil se Sirius znovu na mládež. "Tenhle řetízek je extra cenej, protože jsem ho Tonks dal já k jejím třetím narozeninám. Je opravdu obdivuhodné, že ho ještě neztratila při frekvenci svojí sklerotičnosti," zaculil se na ní nevinně a vůbec nic si nedělal z jejího vražedného pohledu, který na něj mrskla. (No jo, vražednost Blackových se nezapře :-D)
"Kdo ho najde, dostane přes držku… ehm… chci říct odměnu," rozesmál se Sirius, když ho Remus pod stolem nakopl, aby si uvědomil, co zase říká kraviny.
"Ten přeřek byl docela podezřelej," mrkla na něj Helen a tiše se uchichtla do svého hrníčku s čajem.
"To neva, jde se hledat," vrhli se na to hned George s Fredem a než ostatní stačili, byť jen mrknout, už byli pryč.
"Jo a zapomněl říct, že koho celej den neuvidíme, tak dostane odměnu," podpořil svého kamaráda Remus a všichni dospělí v místnosti se rozchechtali, zatímco studenti Bradavic se zatvářili uraženě.
"Na kraviny tě vždycky užilo, co Remusi?" uslyšeli od dveří kuchyně pobavený ženský hlas. Remusovi a Siriusovi přišel povědomý, všem ostatním zcela neznámý a Tonks ho dokázala zcela přesně identifikovat. Sirius se otočil, stejně jako všichni ostatní, a v kuchyni uviděl stát vysokou, černovlasou ženu, která se na ně vesele smála, ale svůj pohled zaměřovala na Siriuse. Dlouhou chvíli se propalovali pohledy, když tu Sirius najednou vyskočil nadšeně ze židle a vyrazil tu (pro ně neznámou) ženu obejmout.
"Andromedo," smál se, zatímco se se svou sestřenicí v náruči zatočil kolem dokola.
"Siriusi, taky tě strašně ráda vidim, ale postav mě prosím na zem," usmívala se na něj a on jí nakonec poslechl.
"Remusi," otočila se i na druhého Pobertu.
"Rád tě vidím," usmál se na ni, zatímco Tonks na ni vytřeštila oči a ostatní vůbec nic nechápali.
"Mami! Co tu děláš?"
"Copak nemůžu jít navštívit svého milovaného bratrance, kterého jsem už bůhví kolik let neviděla, a někdo se mi jaksi zapomněl zmínit, kde bych ho mohla najít," dodala s výčitkou v hlase a káravě pohlédla na svojí dceru. "A navíc mám přece jako matka právo navštívit svojí dceru, která se doma vyskytuje méně než sporadicky."
"To víš, my jí tu držíme násilím," mrkl na ni spiklenecky Remus a Sirius jen naoko důležitě přikyvoval.
"No, zrovna do tebe bych to neřekla, Reme," zakroutila hlavou Andromeda a posadila se na Siriusovo původní místo a rozhlížela se po kuchyni.
"Vůbec se to tu nezměnilo, co?" poznal Sirius na co myslí a nikdo z nich si nevšímal, že ostatní (nezasvěcení) si Andromedu zvědavě a nechápavě prohlíží.
"To teda ne a hlavně nechápu," podívala se na Siria káravě. "proč v hale ještě pořád visí ta čarodějnice."
"Nejde sundat," odpověděla jednoduše Tonks a upoutala na sebe znovu matčinu pozornost.
"Změň si barvu vlasů na normální," přikázala jí. "Víš, že tu růžovou nesnáším." Tonks si jen povzdechla a změnila vlasy na fialové.
"A co tohle?" zkusila s nadějí, ale odpovědí jí byla dvě pobavená uchechtnutí a matčino zavrtění hlavou. "No dobrá," rezignovala a její vlasy nabraly havraní čerň stejnou, jako měly Siriusovy a matčiny.
"Jejda, já bych tě měl asi představit, co?" praštil se náhle do čela Sirius a ostatní se jen rozchechtali. "Tak teda lidi," rozhlédl se černovlasý Poberta po všech kolem. "Tahle podivná osoba," výhružné zavrčení. "Je moje nejoblíbenější sestřenice, jediný normální člen rodiny Blacků a mamka tady Tonks," zamrkal nevinně na teď-už-černovlásku.
"Dromedo, přímo naproti tobě sedí, moje bývalá spolužačka a kamarádka Helen Langová."
"Tak tohle je ta Helen, o které jsem toho už tolik slyšela?" nadzdvihla Andromeda obočí, ale pak se na ženu sedící naproti ní vřele usmála. "Hodně jsem toho o tobě slyšela."
"Fakt?" nevěřila Helen.
"Nooo, ze začátku sice nic dobrýho, ale pak se Sirius vyvztekal a bylo to v pořádku," zasmála se černovláska.
"Vyvztekal?"
"Bylo to o prázdninách v sedmém ročníku. Obarvila si mi vlasy na žluto," vysvětlil Sirius a ještě teď při té vzpomínce vztekle zavrčel.
"Tak to jo," rozesmála se Helen a Sirius pokračoval v představování. "Harryho myslím, že poznáš."
"Jistěže," řekla nevzrušeně. "Za prvé čtu Denního Věštce a zadruhé ta podoba s Jamesem se vážně nedá přehlédnout. Těší mě, že tě konečně poznávám," usmála se na Harryho, který jí úsměv váhavě oplatil.
"Potom je tu Tes Melodyová, takový hodně malý, blonďatý třeštidlo," provokoval ji Sirius a Tes mu jen zaťatou pěstí naznačila, co ho čeká.
"Hermiona Grangerová," ukázal Sirius se smíchem na Hermionu, protože ho pobavilo, jak mu taky něžně ukázala, že jí nemám nijak titulovat jako Tes. "A pak tu máme Weasleyovi. Ron, Bill, Charlie a Ginny, ta je z nich asi jediná normální," popíchnul je Sirius a očekávaná reakce se dostavila v zápětí.
"No dovol," urazili se všichni nastejno.
"Nedovolím. A pak jsou tu ještě Fred a George, ale to jsou dvojčata a zrovna hledají ten Dořin přívěšek."
"Ty už jsi ho zase ztratila?" zděsila se Andromeda.
"Noooo," ošívala se nejistě Tonks, zatímco všichni ostatní vybuchli znovu smíchy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Assen Assen | 5. srpna 2008 v 14:51 | Reagovat

Když sex-jen bezpečně,když zahulit-jen vyjimečně,když rozbít-tak na kousky,když polibek-tak francouzsky,když bavit se-jít do klubu,když natlouci-tak přes hubu,když bojovat- tak s obranou,když milovat-tak s ochranou,když zemřít-tak láskou....... pošli tohle 15 lidem a budeš mít zítra štěstí jako nikdy a když toto nepošleš tak budeš mín nejhorší období v tomto roce neposílej zpět Pošli tuto

zprávu 15 lidem a až budeš hotový/á, stiskni F6.

Osoba

která je do tebe zamilovaná se ukáže na monitoru v

písmenkách!Je to šokující,ale funguje to

2 Katie (JamesP) Katie (JamesP) | Web | 5. srpna 2008 v 16:30 | Reagovat

Juuu ;) Bezva kapitola :) Vážně skvělá a celkem dlouhá ;) Jsem se do ní pěkně začetla :) Už se teším, jaké asi bude pokračování :)

3 Jasmína Jasmína | E-mail | 5. srpna 2008 v 17:38 | Reagovat

další hezkej dílek :) těším se na pokráčko :)

4 Zuzza Zuzza | Web | 5. srpna 2008 v 19:18 | Reagovat

pěkný.. doufám že brzo bude další

5 KiVi KiVi | Web | 5. srpna 2008 v 22:34 | Reagovat

dobrý :) jen se divim, že se mu do hlavy ještě nenaboural Voldy....já ty chvilky miluju xD takže šup a napiš nějakou hustou hádku mezi ním a Harrym :)

6 markula markula | 6. srpna 2008 v 9:16 | Reagovat

je to mooooc pěkný,bylo by supr kdybysi se vyhla předloze podle JKR, atřeba bysi mohla spárovat Harryho  a Tes,už v několika kapitolkách si to pouto mezi nima naznačila,děti velkých rivalů strašně krásný...jinak strašně mooc se mi tady líbí postava Siriuse Blacka,vystihla si ho naprosto dokonale.cHVÁLÍM.No určitě všichni se už těší na pokračování,a já taky...krása

7 Abogarth Abogarth | Web | 6. srpna 2008 v 19:29 | Reagovat

Krásný.Zajímalo by mě co řád vymyslel na Harryho Hermionu a Rona.Jinak taky souhlasím s tim,že by Harry mohl být s Tes..:).

8 Hanďa Hanďa | 10. srpna 2008 v 20:42 | Reagovat

super:)

9 Casey Casey | 11. srpna 2008 v 22:39 | Reagovat

Tahle povídka je fakt bezvadná

10 nazde nazde | Web | 17. srpna 2008 v 0:09 | Reagovat

Tak a já chci a chci další kapitolu. jakoukoliv. už nemám co číst.

11 Goddy Goddy | E-mail | 18. srpna 2008 v 14:06 | Reagovat

fííí! :D

Toe bomba! Dál...dál...dál! :D

12 Zuzza Zuzza | Web | 18. září 2008 v 17:25 | Reagovat

chtělo by to další kapitolku....

13 Claire Claire | 20. září 2008 v 17:40 | Reagovat

Suprová povídka, už se moooc těším na další kapču. Píšeš opravdu moc hezky. Mé dva oblíbence - Siriuse a Remuse - jsi fakt úžasně vystihla (smekám). :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama