12. Konec prázdnin? Tak to se fakt povedlo...

12. října 2008 v 18:23 | Tagryjka |  Kdo vyhraje?
Tak jsem tu zas! Tektokrát za to může Ivi! Celej den do mě hučela, abych něco napsala, že jsem tu kapču fakt dopsala! No nejsem já úžasná? :-D

No, ona ta kapitola není tak slavná, abych se tu mohla takhle vychvalovat, ale to je jedno... Hlavně že tu je :-D.

A speciální věnování tu nemá nikdo jiný než Ivísek, za to celodnešní otravování a za včerejší noční pobavení ;-) :-p. Ivi, já tě prostě miluju :-D! Asi tak jako ty mne, chápeš? :-D

No nic, tak si užijte kapču a mějte se!
Vaše Tagryjka


12. Konec prázdnin? Tak to se vám fakt povedlo…

Na grimmauldově náměstí byli i pár dní před koncem velkých letních prázdnin všichni jeho obyvatelé v tuhle dopolední hodinu shromážděni, jako obvykle, ve velké přízemní kuchyni. Odpovídalo to normálním "snídaňovým obědům" jak se to neoficiálně nazývalo, ale tentokrát byste na stole našli jen těžko nějakou vyhlášenou lahůdku nebo dobrotu paní Weasleyové. Přímo naopak. Po celé vyleštěné a nablýskané desce se roztahovaly obvazy, různé masti, lahvičky bez a s lektvary, mnohdy se tu a tam objevila i hrůzu nahánějící kapička temně rudé krve a tu a tam mísa s vodou.
Kdo to odhadoval na stav po lítém boji se Smrtijedy, ať si připíše bod, protože tohle se právě na Grimmauldově náměstí odehrávalo. Asi ve dvě hodiny ráno, když měla většina normálních lidí hlubokou půlnoc, se všem členům řádu dostalo děsivého budíčku. Objevil se přímo nad jejich postelemi Brumbálův fénix a do nosu je začal pálit ohňový nápis 'útok Smrtijedů! Za pět minut na hlavním štábu!'.
Výjimečně byl povolán do akce i Sirius, přestože s tím mnoho lidí nesouhlasilo, ale on to vítal. Nutné však bylo opatření v podobě kouzelné masky kryjící všechny rysy obličeje. Sirius v tu chvíli pronesl něco, co se podezřele podobalo: "Proč to někoho nenapadlo už dřív?", ale jinak si nestěžoval. Pomáhat mohli i studenti Bradavic, ale rozhodně ne v boji! Jejich úlohou bylo "procvičování" léčení a léčících kouzel. I když nikdo z nich oficiálně kouzlit nesměl, tak se to pod rouško temné magie vycházející ze sídla Blacků, dokonale skrylo.
"Au," sykl bolestně Sirius a rozhodně ne poprvé, protože jeho ošetřovala Tes a rozhodně nebyla při své práci nejjemnější, neboť byla absolutně naštvaná, zklamaná a ustrašená najednou.
"Moc si nestěžuj. Kdybys zůstal tady, tak by se ti nic nestalo," peskovala ho a to také rozhodně ne poprvé. Když se Sirius objevil na Grimmauldově náměstí s košilí celou od krve, tak vypadala, že za chvíli budou křísit právě ji a ne zraněné z bitvy, kterých bylo hodně, a některá zranění vypadla vážně, protože Smrtijedi si tentokrát nebrali servítky a vraždili a ubližovali, kde se dalo. Polovinu z mudlovské vesnice už zachránit nedokázali a zbytek skončil s lehkými, či těžšími zraněními v nemocnici. Umírání nedokázali zastavit, přestože se všichni členové řádu bili jako lvi.
"A kde je vůbec Severus?" uvědomila si najednou Helen, když jí Harry, trochu neobratně, ale přece, vymýval ránu na tváři kysličníkem, protože na hojící kouzla v obličeji si nikdo z nich netroufl.
"Řekl bych, že se snaží u Voldemorta vyžehlit to, že se nechal vyřadit z boje sotva začal," ušklíbl se nevesele Remus a ošetřoval Tonksové ránu na ruce, protože on z toho jako jediný vyvázl nezraněný.
"Kdo?" položila otázku Hermiona a zvědavě se rozhlédla po lidech v kuchyni.
"Brumbál," odpověděl jí Sirius. "Viděl jsem to," dodal na nechápavé pohledy. "Snape se vůbec nebránil, ale vypadalo to velmi realisticky. Nechtěl bych být v tu chvíli v jeho kůži," ušklíbl se, ale vzápětí bolestnícky zasyčel, když mu Tes přitáhla ránu obvazem trochu prudčeji.
"Au!"
"Promiň, já chtěla víc," zašklebila se Tes a rozesmála tím všechny přítomné v místnosti. Teda kromě Siriuse, kterému se takové zacházení nezdálo vhodné, ale koutky úst mu přece jen trochu zacukaly, protože Tes mu tím připomněla svojí matku.
"Víte, co mě teď napadlo?" ozvala se po chvíli ticha, přerušované jen srkáním uzdravovacích lektvarů a utahováním obvazů.
"Svěř se," rozhodil Sirius ruce v naoko zvědavém gestu, zatímco ostatní k dívce obrátili pohledy opravdu zvědavě. Hermiona měla někdy velice dobré nápady (Harry a Ron o tom byli přesvědčeni už od prvního ročníku) a málokdy se nedaly využít v praxi.
"No," Hermioně se trochu zadrhl hlas, ale přesto odhodlaně pokračovala dál. "Mě napadlo, když měl dneska Sirius tu masku, aby nebyl poznat," omluvný pohled Siriusovým směrem. " a tak mne napadlo, že by jich Brumbál mohl vyrobit víc, pro všechny členy Řádu. Stejně jako S-smrtijedi nosí masky, aby kryly jejich identitu, mohli bychom to udělat stejně. Nebylo tolik jasné, kdo je v čele protiv- voldemortovského hnutí." Na konci svého proslovu Hermiona prudce vydechla zadržovaný vzduch z plic do ticha, které se zmocnilo kuchyně.
"To je skvělý nápad!" zajásala Tonks.
"Divím se, že to nikoho nenapadlo už dřív," mrkla na Hermionu, kterou po zádech poplácával Ron s Harrym za skvělý nápad, Helen.
"No, nová krev nese nové nápady," zabručel nevrle Moody. On nebyl tak nadšený, že tak převratná věc napadla nějakou studentku, ale přesto byl rád, že mají mezi sebou, i když nebojují, tak chytré lidi.
"No vida," chytla se toho hned Weasleyovic dvojčata. "Tak to bychom mohli-,"
"Ne!" zarazila jejich myšlenkové pochody pani Weasleyová.
"Ale mami-,"
"Ne!"
"Ale vždyť M-,"
"NE! Konec diskuze," uťala jejich další protesty jednoduše a ještě se na ně pro jistotu výhružně zamračila. Pohled na skleslá dvojčata, kterým se zase nepodařilo prodrat se přes matčiny protesty, všechny pobavil.
"My to měli jednodušší," ušklíbl se Sirius na Helen.
"To teda," ušklíbla se na něj. "Nám bránila maximálně Lily, ale i té potom došlo, že když nás nemohla přesvědčit, tak radši vstoupila do Řádu taky."
"A pak řádila mezi Smrtijedy jako černý mor," zasmál se Remus a Sirius koutkem oka sledoval Harryho, který už jen při jméně své matky nastražil uši a "nenápadně" se k nim přiblížil. Hrozně rád poslouchal o svých rodičích a nikdo se mu nemohl divit.
"Proč máma nechtěla vstoupit do Řádu?" zeptal se zvědavě, když se nikdo z nich neměl k dalšímu mluvení.
"Ona spíš nechtěla, aby tam vstoupil tvůj táta," uchechtl se Remus. "Lilyin nejčastější argument na Jamese byl, že je těhotná a nechce, aby z jejich dítěte byl sirotek. Ale stejně tomu nemohla nakonec zabránit," povzdechl si, když pomyslel na zmařené životy svých přátel.
"Ale některé ty argumenty stály za to, co?" rozesmála se při té vzpomínce Helen a rozčeřila tak hustou atmosféru v místnosti. Paní Weasleyová jakoby se tím probrala z transu a začala peskovat všechny kolem sebe, hlavně dívky, aby jí pomohly s přípravou večeře, která musela být hotová dřív, než začne schůze řádu. Helen byla také povolána, protože paní Weasleyová se před nedávnem rozhodla, že Helen se musí naučit vařit, a tak si nenechala ujít další příležitost.
Vyprávění tedy bylo přerušeno, protože ani Sirius, ani Remus se k ničemu neměl.
"Hele, co kdybychom si šli něco zahrát?" navrhl po chvíli Ron a tím my myslel sebe, své bratry a Harryho. Do salónku se k nim vetřela i Tes, která se šikovně dokázala vymanit ze spárů paní Weasleyové. Byla o sobě přesvědčená, že to co už umí uvařit je vyhovující a nic víc nepotřebuje. Kluci jí přivítali s nadšením.
"Tak co se bude hrát?" Harry se rozvalil ve velkém ušáku zády ke dveřím.
"Hm… To je ta část, kterou ještě nemám přesně dopilovanou," promnul si zamyšleně bradu Ron a ostatní se rozchechtali.
"Co takhle Řachavý Petr?" navrhla dvojčata.
"To je nuda," odmítli návrh jednohlasně Harry, Ron a Charlie.
"Ne když se to patřičně upraví," zašklebila se ďábelsky Tes a připoutala tím na sebe všechny zbytky pozornosti.
"Jak přesně to myslíš?" usmál se Charlie, protože měl jisté tušení.
"Co třeba hrát o něco," navrhla. "Anebo na úkoly, to je zábavnější," rozesmála se.
"Platí," zajásala dvojčata, ale trochu zklamaně, že na to nepřišla sama.
"Super," usmála se Tes nadšeně, protože v téhle hře téměř vždycky vyhrávala. Však ji učil samotný Brumbál a to už bylo co říct. "Na začátku každého kola se uloží nějaký úkol a ten, kdo prohraje, ho musí splnit."
"Kdo tě to naučil?" ptal se zvědavě Harry, přestože stejně jako všichni ostatní tušil odpověď, která přišla vzápětí.
"No přece od Brumbála," řekla vítězně, až se všichni rozesmáli. "No tak někdo vymyslete, co bude prvním úkolem," usmála se na ně a jako první se chopil slova Charlie a plácl první kravinu, která ho napadla.
"Kdo prohraje, musí vyznat Tonks lásku."
"Jsi upad', ne?" poklepala si na čelo Tes. "Zaprvé JÁ nemůžu Tonks vyznávat lásku a zadruhé ten, kdo z vás to udělá, tak dostane od Remuse přes hubu," zašklebila se potměšile.
"Jak to myslíš?" zeptal se zvědavě Harry, kterému to, stejně jako všem ostatním nedošlo.
"Zapomeň na to," odbyla ho a potom tichounce dodala ještě něco, co znělo jako "mužská vnímavost", ale kluci se to radši rozhodli nekomentovat. Pak Harry dostal spásný nápad.
"Ten kdo prohraje, se vloupe Siriusovi do pokoje tak, aby to nezjistil a tak, aby ten dotyčný nespadl do žádné z pastí." Tenhle návrh byl ucházející a hlavně velkou výzvou, protože Sirius měl pokoj pojištěn proti svým rodičům a všichni věděli, že je téměř nemožné se do toho pokoje dostat nepoznamenaný nějakou pastí. Tes to jednou zkusila, když jí Sirius celý den provokoval a ona mu v noci chtěla provést nějaký z osvědčených žertů a nakonec jí Sirius musel ráno (po důkladném záchvatu smíchu) vysvobodit z jeho vlastnoručně (spíš kouzlem :-D) vyrobených sítí, do kterých se zamotala hned za dveřmi. Odmítla mu sdělit, proč se tam chtěla dostat. A Sirius po tom nakonec, po třech dnech, přestal pídit.
"Hra začíná," zahýbala provokativně obočím Tes, jistá si svou výhrou. A taky si byla jistá oprávněně. Zatímco ona se zbavila všech karet po několika minutách hry, kluci se mořili ještě nějakou tu dobu. Nakonec zůstal jen Harry a Charlie. Všichni byli, v duchu samozřejmě, přikloněni k Charlieho výhře, protože Harry byl ve hraní Řachavého Petra úplný zelenáč, zatímco Charlie ho hrál od dětství, ale Harry jim vytřel zrak. Zbavil se všech karet mistrně a na Charlieho zůstal jen ten přetěžký úkol.
"To bude sranda," chechtala se pobaveně Tes cestou do kuchyně, kam je paní Weasleyová volal na večeři.
"To bude průser," opravil ji zdrcený Charlie. Zdrcený z toho, že ho porazil Harry a také z toho šíleného úkolu, který vymyslel také Harry.
"Po večeři si dáme druhé kolo, že jo, prosím, prosím," škemrala Tes z jedné strany zavěšená do Charlieho a z druhé do Harryho.
"Tobě tohle nestačilo?" zděsil se Charlie.
"No tak Charlie, nebuď srab," zkusila to an jeho mužskou ješitnost a zabralo to. Sice zamumlal něco, co znělo jako "toho budu do smrti litovat", ale souhlas byl souhlas.

*po večeři*
"Tak pánové," smála se na své přátele výsměšně Tes, když znovu míchala karty. "připraveni znovu prohrát?"
"Nevím, kdo to tentokrát prohraje," ušklíbl se Ron a natáhl se po svých kartách.
"Já to nebudu," řekl přesvědčeně Charlie, kterému už jeden trest stačil.
"Uvidíme, uvidíme," zamrkala Tes a rozhlédla se po všech. "Kdo tentokrát vymyslí úkol? Harry ty už ne!" zarazila černovlasého chlapce, který už se nadechoval k nějaké větě.
"Tak třeba-," začal Fred, nebo George, nebyli si jistí kdo přesně.
"-kdo prohraje-," pokračovalo druhé dvojče.
"-ten se bude muset dostat-,"
"-do kuchyně na poradu-,"
"-a vydržet v místnosti pět minut." Všichni na ty dva zaraženě zírali, protože tohle byl ještě nesmyslnější úkol, než ten první.
"Možná bychom to měli upřesnit," zašklebil se Fred na jejich nechápavé obličeje. "Budete tam muset vydržet pět minut tak, aby vás nevyrazili."
"Teda spíš nenechat se vyrazit," rozesmála se Tes a chvíli po ní se přidali i ostatní. Vypadalo to na hodně zajímavý úkol.
"Takže hodně štěstí," zamnula si ruce Tes a rozehrála své umění s kartami. Charlie se poučil od minula a zbavil se svých karet krátce po začátku hry a potom už jen sledoval zuřivý karetní souboj. V duchu si říkal, že udělal dobře, když nešel na poradu a radši šel hrát karty. Stejně se všechno ráno dozví od Remuse, nebo od Siriuse.
"Jo!" zajásal Ron, když vyhrál nad svým bratrem a konečně se zbavil všech karet. Fredovi štěstí tolik nepřálo a tak se musel do jámy lvové vydat sám.
"Jde se na to," zamnul si ruce nebojácně a sledován škodolibými přáteli se vydal do kuchyně.
V hlavní hale se k nim zvědavě přidal i Hermiona s Ginny, které byly vyhoštěny z kuchyně těsně před začátkem porady.
"Zdravím ve spolek!" vešel Fred neohroženě dovnitř a užíval si svých pět minut slávy, když na něj všichni jenom zírali. Potom začal plácat neuvěřitelné nesmysly o tom, jaké je venku počasí, jakou má strašnou žízeň, jak na něj všichni venku čekají (to byla pravda) a že je vůbec nechce zdržovat. Bylo vidět, že někteří se jeho výstupem baví stejně jako skupinka mládeže za dveřmi, zatímco někteří členové Řádu pomaličku začínali pěnit vzteky. Mezi nimi i Severus, který na takovéhle šaškárny, po několika Cruciatech od Pána Zla, neměl vůbec náladu.
"A ven," nařídil Fredovi vztekle a pomocí hůlky ho vyrazil před dveře.
"Zatracenej Snape," ulevil si mladý Weasley, když pohlédl na hodinky. Zbývala mu poslední půlminuta. Málem to měl v kapse.
"Prej takový: to je dneska hezký počasí," lámal se Ron smíchy v pase a ostatní si utírali slzy smíchu. Fred využíval veškeré svojí výřečnosti, aby se v místnosti udržel, ale nakonec mu to bylo platné jako mrtvému zimník.

"Proboha, co jste to vyváděli?" vlítnul na ně po poradě do salónku Sirius a vážnou tváří se snažil zamaskovat cukající koutky.
"No co?" pokrčil rameny Harry. "Užíváme posledních dnů prázdnin," objasnil jejich hru a nevinně pokrčil rameny.
"To se vám teda povedlo," prohlásil Sirius těsně před záchvatem smíchu.
"FREDE WEASLEY!" ozval se z kuchyně hromový řev naštvané Molly Weasleyové, který měl za následek, že všichni dostali už druhý záchvat smíchu toho dne a Fred zbledl tak, že o stěna by mu mohla závidět. Tohle byl průser, přesně jak říkal Charlie.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ivísek =-* Ivísek =-* | Web | 12. října 2008 v 18:41 | Reagovat

Já do tebe hučela? Kdy? *nevinný kukuč*

Jasně že seš úžasná!:D

Z kapitoly sem nemohla:D Sázky..Chudák Fred:D

"To je dneska hezký počasí." :D:D Teď kdyby tam lilo:D

To na ně musel být pohled:D

A jsem zvědavá na Charlieho, jestli se dostane do Siriusova pokoje:D

Já bych tam nakráčela, a udělala si napjaté ticho.

"Copak potřebuješ?"

"Stalo se něco..nečekanýho. Hroznýho." *Ivi je bledá jako stěna*

"Copak se ti stalo drahoušku?" zajímá se paní Weasleyová.

"No..já.." *Ivi rozpačitě pohodí rukama* "Je to hrozné. Nevím co mám dělat. Teda vím.." *tři minuty napjatýho ticha*

"Já..já..musím!"

"Co musíš?" celý Řád vyjeven

"Noo.."

V tom se dovnitř přiřítí Harry "Pět minut!"

"Prohrála jsem. Můžete si to doříkat dál." *houkla Ivi a zdrháá*

:D Je to hovadina:D

Noční pobavení?! No dovol..:-/ Taky Tě miluju:-*

Ježisi, zas tlachám, už raději běžím, papa:D

2 Ivísek =-* Ivísek =-* | Web | 12. října 2008 v 18:45 | Reagovat

P.S. : To zdravím vespolek mě dostalo:D a ta žízen..:D

3 weruška weruška | Web | 12. října 2008 v 20:40 | Reagovat

=D... prej žádná sláva =D... jesto úžasný =D..

4 Mariana Mariana | Web | 13. října 2008 v 6:29 | Reagovat

Paráda! Ta soutěž se jim povedla:-D Chudák Fred. Máma mu dá.. A co teprve Charlie v Siriusově pokoji :-D

5 Jasmína Jasmína | E-mail | Web | 13. října 2008 v 15:10 | Reagovat

super dílek. at si užívají prázdnin, dokud to jde :)

6 Abogarth Abogarth | 13. října 2008 v 16:00 | Reagovat

Moc pěkný..Tahle povidka mi tu chybela...jinak to s tim siriusovim pokojem...na to sem tvedava jestli to priste este bude...

7 Maka Maka | 13. října 2008 v 17:01 | Reagovat

Pěkná kapitolka :D Kdo se sází, prohrává...Mooooc se těšim, jak skončí Charlie :D:D:D A Fred má fakt smolíčka :)

8 Kate vlk Kate vlk | E-mail | 14. října 2008 v 19:11 | Reagovat

Tak to bylo opravdu mrtě...prej:a Fred zbledl tak že i stěna měla co závidět...

9 Imala Imala | E-mail | Web | 19. října 2008 v 14:28 | Reagovat

pěkná kapča =D

10 Theresa Theresa | 26. října 2008 v 21:08 | Reagovat

Uzasna kapitola. Diky tvym komentarum u Mariany jsem se koukla na tvoje stranky a musim rict, ze toho vubec nelituju. U tyhle povidky se opravdu smeju od zacatku do konce. Je super, ze Tes nema zadny neuveritelny schopnosti a vsechnu svoji oblibenost si ziskala jenom svym vtipem. :-D

11 tessa tessa | Web | 1. prosince 2008 v 18:21 | Reagovat

Úplne supa povídka, mám ji moc ráda, ale před nějakou dobou s emi do počítače dostal vir a já jsem jí objevila až teď. Doufám, že bude brzo další kapča.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama