20. Co všechno může být školní trest?

27. května 2009 v 18:24 | NarcissaB. |  Navždy...
Tak tady je ta slíbená kapitola. Nevím, jak vy ale když jsem jí začala psát, tak jsem vážně netušila, o čem byla povídka předtím xD. Jsem ztracenej případ ;)

Přeji příjemné počtení :)





20. Co všechno může být školní trest?

"Ale že to Snapeovi v tý růžový sukýnce slušelo, uznat musíte," ozval se najednou do naprostého ticha učebny formulí Siriusův hlas a bylo jasně slyšet, že se třese potlačovaným smíchem jen při té vzpomínce. Všichni jeho přátelé po něm hodili nevraživý pohled, na moment odpoutaný od pergamenů, na které škrábali dlouhé věty černým inkoustem. Ale nemohl si nevšimnout, že minimálně Seře se zablýsklo v očích a Remusovi zacukaly koutky.
"Ale no tak Dvanácteráku, nemůžeš na mě být naštvanej navěky. A Lily na tebe taky ne," snažil se ukonejšit Sirius nejlepšího přítele a v tu chvíli už definitivně vzdal snahu zůstat pozorností u školního trestu. Celá tahle, ne zrovna neobvyklá situace, vznikla z další potyčky mezi Nebelvírskou pěticí Pobertů a neoblíbeným zmijozelákem, které vyústilo ve školní trest pro všechny, rychlerostoucí obočí pro Siriuse, ruce měnící barvu pro Serenu, zářivé růžovým baletním trikotem, který nejde dvacet čtyři hodin sundat, pro Snapea a rozhádanou Lily pro Jamese. Ta jen těžko nesla, že se zase začali prát, přestože James na tom tentokrát neměl nejmenší vinu, protože od té doby, co chodil s Lily, se Srabusovi velkým obloukem vyhýbal.
"To neznáš Lily," zahučel James a dál zachmuřeně opisoval větu, kterou si jako jejich trest vymyslel profesor Kratiknot. Co měl Snape za trest nevěděli, protože "v zájmu bezpečnosti" měl trest v jiné učebně. Kratiknot totiž prohlásil, že nemá zapotřebí, aby se mu premianti povraždili během školního trestu a rozházel je po učebně a Snapea odsadil jinam.
"Ale znám a tohle jí brzo přejde," pokrčil rameny Sirius.
"Kecy," ušklíbnul se James.
"Tak já za tvou tvojí kráskou-láskou zajdu a normálně jí odprosim, aby tě vzala na milost, ty hrdino," začal se chechtat Sirius a znovu se chopil brku, zatímco zbylí Pobertové jen horko těžko zadržovali smích.
"Vy dva jste jak malí kluci," usmívala se Sera, přestože na takovéhle "hádky" byla od nich zvyklá, ale zdálo se jí, jakoby se v poslední době množily. Možná to bylo tím, že Sirius žárlil na to, že James tráví tolik času s Lily, a přestože o mnoho času stráveného společně tím nepřišli, pořád to bylo znát.
"Proč malí kluci?"
"Protože James se chová uraženě, jakoby mu Sirius vzal hračku a Sirius se tím dobře baví," vysvětlila usměvavě.
"A Lily je ta hračka, jo?" rozchechtal se Sirius. "Byla ta narážka myšlena tak sexisticky, jak vyzněla?"
"Siriusi!" okřikli ho unisono Remus, James i Sera. Remus pohoršeně, James uraženě a Sera pobaveně, jen Petr nic neříkal, protože byl o hodně vět, které dostali k opisování, pozadu, a tak se spíš snažil své přátele dohnat v tomhle.
"Už mlčím, mlčím," zvedl ruce v obranném gestu a znovu se chopil brku.

***

"Slečna Williamsová a pan Snape tu zůstanou ještě chvíli!" zvolal Kratiknot do chumlu studentů hrnoucích se ven z učebny, aby stihli další hodinu a hlavně aby se mohli po "prospané" hodině pořádně protáhnout než zase zapadnou do školních lavic (anebo do závějí na školních pozemcích). "Nezapomeňte na ty eseje, co jsem vám zadal!" křičel malý učitel už skoro zbytečně, protože studenti se přesouvali ven tak rychle, že ani ti poslední, co zrovna prolétávali dveřmi, ho neslyšeli.
"Tak vy dva," otočil se pisklavě na dvojici hříšníků, kteří víceméně tušili, proč si je tam zastavil. Opisování vět byla totiž pouze první část trestu, druhou si měli odpykat pouze Severus a Serena, protože oni byli hlavními aktéry včerejší potyčky v hlavní hale.
"Svůj trest, jehož autorem jsem já sám-," vypnul polotrpaslík hrdě hruď, až Seře zacukaly koutky, když ho tak viděla. "- si odpykáte dnes večer, ještě před večeří, ve školní kuchyni," oznámil jim hrdě a oběma jim poklesly brady, protože za celých sedm let v Bradavicích ani jeden neslyšeli o někom, kdo by dostal školní trest v kuchyni.
"A v čem to bude spočívat?" zeptala se opatrně Sera, přestože pohledem na hodinky se ujistila, že na Přeměňování to už skoro nestíhá.
"No vám neřeknu, dozvíte se na místě. V pět se hlastě v kuchyni," nařídil jim a už je pohledem vystrkoval ze dveří evidentně v obavě, aby stihli další hodinu.
"Taky ti nějak uniklo, KOMU se máme hlásit?" otočila se Sera před dveřmi učebny na Snapea, který se v tu chvíli tvářil taky dost zmateně.
"Skřítkům? Klice u dveří?"
"Asi," zasmála se Sera a oběma v tu chvíli byla jejich včerejší hádka ukradená, protože už od toho famfrpálového, kdy Severus zachránil Seře život, se mezi nimi něco změnilo a podobné potyčky jako ta včera, byly ojedinělé a už nebyly tolik naplněné nenávistí jako dřív.
"Hele tak ahoj, já musím letět jinak mě McGonallka zabije a ty si ten trest budeš muset odpykat sám," upozornila ho s úsměvem, popadla svojí aktovku a už pelášila po schodech k učebně Přeměňování, zatímco Severus zamířil ke sklepení, protože zmijozelský sedmák měl právě teď volnou hodinu, kterými se to v rozvrhu jen hemžilo, ale stejně v nich moc volného času nepobrali.
'Ta holka je opravdu divná,' pomyslel si Severus cestou do sklepení, když se zamyslel nad Seřiným chováním. 'Nejdřív se mnou bojuje a potom se chová jako kamarádka.' Sice ji nedokázal pochopit, neměl ji rád, ale přesto ho něco donutilo ji tehdy při tom famfrpálovém zápase zachránit. Ale podle toho, co si všiml, se zrovna její jméno skloňovalo ve všech pádech v okruhu jeho "přátel". Ale jediné, co nepochopil, bylo proč. Nevšiml si ničeho, čím by mohla malá nebelvířanka zaujmout to nejhorší podsvětí zmijozelu. 'Ale to se časem vyjasní,' pomyslel si a pustil všechno z hlavy, těsně předtím, než vstoupil do zmijozelského sklepení.

***

"No to si děláš srandu?" chechtal se ještě téhož večera Remus ve společenské místnosti na jejich obvyklém místě. Sera jim právě vyprávěla průběh svého trestu od chvíle, kdy opustila jejich skupinku po vyučování a zamířila si to velice dobře známou cestou ke kuchyni.
Před obrazem potkala Severuse a jelikož nikde nikdo nebyl a nevypadalo to, že by se Kratiknot chystal dorazit za nimi, Sera polechtala kliku a společně se ocitli v kuchyni. Hned uviděli, jak je maličký učitel Formulí převezl, když na ně čekal vevnitř.

"To jako fakt?" rušil Seřino vyprávění o školním trestu, který měla výjimečně samostatně, Sirius svými spontánními výkřiky.
"Kušuj," okřiknul ho Remus a Sera dál vyprávěla o nejnovějším výmyslu.

Kratiknot jim udělil opravdu netradiční práci, která spočívala v přípravě večeře pro ostatní studenty. Sera i Severus na profesora Formulí zírali s očima dokořán a bradou téměř u země, protože podobnou kravinu, teda nesmysl, už dlouho neslyšeli.
"Nekoukejte na mě takhle," usmíval se polo-člověk. "Zvláštní situace si žádá zvláštní prostředk. Vy oba, obzvlášť slečna Williamsová, jste si již na této škole odpykali tolik školních trestů, že další v obvyklém duchu by pro vás byl pouze nepříjemnou rutinou. Takže vaším úkolem pro dnešní večer je, pomáhat skřítkům ze všech sil při přípravě večeře. A neobjte se, že se všechno nedozvím," zašklebil se nakonec a během chvíle zmizel z kuchyně zanechávajíc za sebou zkoprnělé studenty.
Severus a Sera se na sebe v šoku otočili, aby zjistili, že jejich výrazy se od sebe příliš neliší, a tak oba vybuchli smíchy, přestože u Snapea se tomu smích dalo říkat pouze s přimhouřenýma očima, ale Seřina přítomnost působila neobyčejně uvolněně. A oběma naráz jim proběhlo myslí, že tenhle školní trest by nemusel být až tak příšerný jako většina ostatních "rutinních".
"No tak to je něco," promluvila konečně Sera a zatím si nevšimla malého skřítka, který se k ní pomalu zezadu plížil a rozpačitě šoural nohama, protože se bál oslovit.
"To rozhodně," souhlasil s ní o něco chladněji Snape, protože ani on malé stvoření zamotané v kusu látky s bradavickým erbem, nezaregistroval, dokud nepromluvilo.
"Ehm…" vypískl skřítek, aby nesměle upoutal jejich pozornost. "Tiny má za sebe aostatní bradavické skřítky vyřídit, že pán a paní nemusejí pomáhat, přestože jim to pán profesor nařídil," mumlal v hlubokém předklonu skřítek Tiny.
"Počkej, počkej," nechápala Serena. "Postav se rozvě a vysvětli nám, jak to myslíš. Tohle má být školní trest, ne?" Mluvila sice celkem vlídně, ale rázně, protože už sama z domova věděla, že tenhle tón na skřítky platí nejlépe, pokud od nich člověk něco chce.
"Ano, školní trest, paní," přikyvoval podlézavě skřítek, přestože na něm bylo vidět, že nechápe, jak může jeho pánům dát někdo trest. "Ale pan profesor Kratiknot nenařídil Tinymu, že nesmí pánovi a paní pomáhat, takže vy nemusíte pracovat, óó ne, vy nesmíte pracovat. Tiny a ostatní skřítci budou pracovat za vás, ano?"
"To myslíš vážně?" divil se Snape a nedůvěřivě si skřítka prohlížel, protože mu přišlo divné, že by Kratiknot zapomněl na něco tak důležitého.
"Samozřejmě, Tiny myslí všechno vážně," ukláněl se skřítek zase hluboko k zemi a Seře to začalo lézt na nervy, protože z domova byla zvyklá na trochu odlišné chování skřítků a bradavičtí jí vždycky děsně lezli na nervy.
"Neuvažuješ nad tím, že ne?" zamračila se Sera na Snapea, protože už si myslela, že je to takový idiot, že je schopen na tu nabídku kývnout. Ale to bylo proti její mysli, přestože už provedla mnoho lumpáren, za které si školní trest upřímně zasloužila, takovéhle využívání domácích skřítků jí přišlo za sprosté barbarství.
"Za koho mě máš?" ohradil se Severus chladně. Nevraživě se na něj zaksichtila, ale ani jeden z nich neřekl ani slovo a se sveřepými výrazy se otočili na domácí skřítky.
"Přece si nenecháme náš trest odpykat vámi, ne?
"Ale paní, vždyť vaření večeří je práce skřítků, my rádi pracujeme a rádi vaříme večeře, přeci nemůžeme dopustit, aby pán a paní pracovali za nás! To je nepřípustné!" bouřil se nějaký skřítek za Tinym a Sera se málem začala smát, když viděla, jak berou své poslání vážně a nenechají si na práci ani sáhnout, ale Snapeův ledový pohled ji od záchvatu smíchu vyléčil lépe než ledová sprcha.
"Uzavřeme dohodu, jo?" mrkla na skřítky s bojovnými výrazy na tváři přátelsky Sera. "My dva," ukázala na sebe a neutrálně se tvářícího Severuse. "vám pomůžeme s nějakými lehkými úkoly pro přípravu té večeře, abychom splnily náš školní trest. Nebudeme se vám tu motat a ani vám do ničeho kecat, ano?"
Skřítci se sice netvářili nadšeně, ale odporovat nemohli, to bylo proti jejich přirozenosti poslechnout všechny, a tak jim Tiny dal za úkol malé pomocné přípravy, jako třeba míchání krému na koláč na dezert anebo krájení zeleniny do polévky. Ale všechno jim přednesl takovým způsobem, že i Severusovi cukaly koutky, protože rozkaz ve formě žádosti se jen tak někde nevidí.

"No to si ze mě vážně děláš legraci!" válel se smíchy po křesle James, stejně jako jeho ostatní přátelé, protože Sera svůj zážitek z tohoto školního trestu vyprávěla tak plasticky, že neměli ani jinou šanci a jakákoli důstojnost ustoupila do pozadí záchvatu smíchu.
"Nechte mě to dovyprávět," napomínala je hnědovláska s cukajícími koutky.

"Mám to," zajásala Sera a vítězoslavně se protáhla záda, která ji pobolívala od skrčení v jedné poloze u krájení cibule. Sera se až divila, jak je možné, že je té cibule potřeba tolik, ale kdy si uvědomila, kolik je v Bradavicích lidí, dávalo to smysl. Ale pak se najednou rozchechtala, když pohlédla vedle sebe na svého spolutrpitele a uviděla, jak se Severus statečně pere s krájením mrkve do zeleninové polévky.
"Severusi ty asi moc často nevaříš, viď?" smála se Sera upřímně. "Pusť mě k tomu. Ty by ses měl radši dál držet přípravy lektvarů a do kuchyně radši ani nepáchnout," doporučovala pobaveně a vzala mu z ruku krájecí nůž a během chvíle dodělala Severusův díl práce. Ani si neuvědomila, že je to student ze Zmijozelu a že mezi nimi stojí sedm let urážek, když mu pomáhala.
"Nevíš, jak dlouho tu máme zůstat? Pokud vím, tak Kratiknot nezmiňoval do kdy a jak dlouho má tenhle trest trvat," zamračil se Snapea nijak nekomentoval Seřinu předchozí poznámku o jeho "vaření".
"Nic neříkal. Tiny?" otočila se Sera čelem k houfu skřítků, kteří kmitali kolem ploten jako zběsilí a sledovat je při přípravě jídla bylo jen pro bystré oči. Serena se však ohlížela po skřítkovi , který je měl evidentně "na dohled"
"Ano paní?" vynořil se najednou i se svým pisklavým hláskem.
"Nevíš náhodou, do kdy má trvat náš trest?" zeptal se Tinyho chladně Snape, který projednou promluvil, přestože byl povětšinou zticha a vše pozoroval z povzdálí.
"Ano, to Tiny moc dobře ví. Pan profesor Kratiknot nakázal Tinymu, aby studenty zaměstnal během přípravy večeře, tedy až do šesti hodin."
"Aha, ale co tu budeme do té doby dělat?" krčila rameny Sera, protože na Tinym bylo jasně vidět, že on už jim žádnou práci nepřidělí, ani kdyby ho mučili.
"Mám nápad!" zajísala hnědovláska najednou a vytáhla z vnitřní kapsy svého školního hábitu balíček karet. "Umíš hrát poker?" zadívala se vyzývavě na svého zmijozelského spolužáka a vydrápala se do tureckého sedu na jeden podlouhlý stůl, který byl přesnou kopií havraspárského ve Velké síni. A Severus se nenechal dlouho prosit…

Toho večera čekal všechny studenty, kteří se dostavili na večeři, velký šok. U havraspárského stolu se objevili, včetně jídla, na jídelní tabuli i dva studenti mastící bezostyšně karty a ani jim to nepřišlo nijak divné, přestože to byli úhavní nepřátelé.
"Vy dva jste taky na jídelníčku?" poznamenal vtipně havraspárský sedmák a výstražně vzal do ruky nůž a vidličku, zatímco zbytek Velké síně vybuchl, trochu nevěřícně, smíchy.
"Co to-," rozhlédla se kolem překvapeně Sera, zatímco Severus už duchapřítomně seskakoval ze stolu a jedním mávnutím jeho hůlky zmizely i karty a Sera ucítila, jak ji balíček začal tížit v kapse.
Dva trestanci se od sebe bez jediného slova odpojili hned vedle havraspárského stolu a každý zamířil ke své vlastní koleji. Jako by si až teď uvědomili, že každý z nich stojí na jiné straně, ale to jim nezabránilo v tom se spolu velmi dobře bavit, byť při školním trestu.
"Co to mělo znamenat?" smál se Sirius, když vedle něj Sera zahučela na lavici.
"Viděls," zašklebila se. "Přece školní trest."


 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Abogarth Abogarth | 27. května 2009 v 20:23 | Reagovat

Popravdě musim říct, že sem si musela číst předposlední kapitolu, abych si vzpomněla o co šlo... Ale jinak super, sem ráda, že zas píšeš...a náhodou..ta první věta....neni to náhodou to, jak jsem chtěla ať tu použiješ jistý slova? ;-)

2 wladka wladka | Web | 28. května 2009 v 10:04 | Reagovat

jeje   ani nebolo vidno ze si dlho nepisala
krasna bola

3 Appy Appy | 28. května 2009 v 19:26 | Reagovat

wooow:-)... už sem opravdu začínala věřit, že se nevrátíš... je super že si z5:-) skvělá kapča! jsem zvědavá jak to se serou nakonec dopadne a jestli v tom bude mít prsty zrovna Snape.... taky to "přátelství" mezi nima by se mohlo nějak vyvinout... O:-) :-D

4 Abogarth Abogarth | 29. května 2009 v 15:47 | Reagovat

Jo, to souhlasim,..jejich přátelství by se mihlo v něco vyvinout ;-)....viď Martinko?

5 Alex Alex | Web | 3. června 2009 v 15:01 | Reagovat

Super! Mám pocit, že se čekání vyplatilo :-).

6 miki miki | 6. června 2009 v 22:17 | Reagovat

moc pekna kapitola xD moc sem se nasmala =D

7 wladka wladka | Web | 7. června 2009 v 13:48 | Reagovat

ahojjj
nechces pridat k KTO VYHRAJE? podla mna je to tvoja naj poviedka

8 wisty wisty | Web | 7. června 2009 v 14:11 | Reagovat

teda.... já z toho nemůžu, to je úžasný:D:D doufám, že brzo bude daqlší kapča:)

9 Angel Angel | 11. června 2009 v 21:16 | Reagovat

Super, že si zpět. Já na tebe nezampoměla, ale už sem myslela, že ty na nás jo. Každopádně piš dál povídky. Jsi nej povídkářka na světě. Měj se  Angel

10 Angel Angel | 11. června 2009 v 21:17 | Reagovat

Jo a kdyby byla kapitolka k: Nikdy neříkej nikdy tak bych byla štastná jak blecha... ne vííííc.

11 Mmakka Mmakka | 18. června 2009 v 18:23 | Reagovat

Ahoj:) Bylo to jako vždy moc pěkný! Sem strašně ráda, že ses vrátila k psaní a ještě radši, že už máš miň starostí (asi si pamatuješ, co tim myslim...)
Tak se měj hezky a vesele pokračuj v tvorbě dalších kapitol :D

12 M.I.M.A M.I.M.A | Web | 27. června 2009 v 12:11 | Reagovat

Nerada čtu příliš dlouhé příběhy. Nevím proč, vždycky se k tomu odhodlávám a nijak se mi nechce. Ale pak se začtu a najednou zjistím, že jsem na konci příběhu a že byl úžasný. Skrátka jsem ráda, že se někdy překonám a čtu až do konce ;)

13 MiHaRu MiHaRu | Web | 7. července 2009 v 22:23 | Reagovat

promin nechci ti dělat reklamu ale mohla bys pro mě hlásnout? Jmenuju se tam Miharu
http://stmivani-team.blog.cz/0907/nej-blog-o-twilight-1-kolo#comment60741606

předem dík!

14 Nakira :-) Nakira :-) | Web | 14. července 2009 v 11:59 | Reagovat

Četla jsem celou povídku a moc mě nadchla :-)Moc se mi líbí styl psaní i celkový děj. Moc se to povedlo :-) Doufám, že bude pokráčko xDxDxD

15 Amy P. Amy P. | Web | 29. července 2009 v 0:08 | Reagovat

Tak za prvé, promiń, že jsem nekomentovala předchozí kapitoly, ale byla jsem strašně zabraná do čtení. A za druhé, myslím, že tahle povídka se zapsala mezi mé oblíbené z doby Pobertů. Takže se budu těšim na další kapitolu a doufám, že ji přidáš už brzo:-)

16 Crazy Crazy | Web | 29. července 2009 v 12:00 | Reagovat

Ahoj, som tu po prvýkrát a už som to aj stihla prečítať ;D Zaujala ma práve táto kapitola, tak som si ju prečítala a potom som si povedala, že skúsim prvú, aby som vedela o čom to je... No, ani neviem ako, ale prečítala som všetky kapitoly xD
Páči sa mi ako píšeš- raz je to vážne a je v tom náznak toho, že ich čaká niečo zlé, a raz je to zase uvoľnené, zábavné takže sa to tak pekne dopĺňa a nerozmýšľaš nad tým, čo sa im stane, proste sa do toho vžijem... Píšeš dosť dobre a zaujímavo- hoci je to fanfiction, ktoré som nejak prestala mať v láske a radšej mám originálne dielka, ale niektoré si rada prečítam a toto ma fakt zaujalo ;)) Píš určite ďalej, ja si to vždy rada prečítam :D

17 wladka wladka | 4. srpna 2009 v 17:27 | Reagovat

mno nevidno velmi ueby si sa vratila

18 Irene Irene | 6. srpna 2009 v 12:59 | Reagovat

No, návrat přímo ukázkovej! Navíc kapitola z mojí njoblíbenější povídky... takže, za předpokladu, že teď jis někde na dovolených a tak, sbíráš inspiraci, kdy by jsme tedy mohli čekat další pokračování?

19 If* If* | E-mail | Web | 20. srpna 2009 v 23:39 | Reagovat

Tuhle povídku jsem začala číst včera a přiznám se, že mě dostala už od první kapitoly :). Je to jedna z mála pobertovských povídek, které se mi opravdu ale OPRAVDU líbí!!! Jsem sice trochu zklamaná, že dlouho nepřibyla další kapitolka, ale tiše doufám, že nebudu muset dlouho čekat a s chutí se vrhnu na čtení další kapči.
Píšeš strašně hezky a povídka má krásný děj, jen tak dál :)

20 Kali Kali | 11. února 2010 v 16:43 | Reagovat

Užasná poviedka jedna z najkrajších aké som čítal dúfam, že chystáš pokračko

21 Veríís Veríís | 20. března 2010 v 22:51 | Reagovat

Úžasná povídka.Jat tak koukám nepřibyla žádná kapča,doufám,že to brzo napravíš.Píšeš nádherně:)

22 Flammea Flammea | Web | 4. října 2010 v 15:19 | Reagovat

jeee takovej trest by byl super :D

23 jackiee jackiee | 17. listopadu 2011 v 8:23 | Reagovat

prosím prosím prosím prosím prosím prosím prosím začni zase přidávat kapitoly!!! sem si jistá že by to spoustu lidí potěšilo ;) prosíím :)

24 tanya tanya | 3. srpna 2012 v 18:28 | Reagovat

Omlouvam se ze sem nekomentovala predchozi kapitoly,ale hned jak jsem jednu docetla sem musela okamzite prejit k dalsi,tak moc me to bavilo. Jinak je to skvela povidka ale uz jaksi nedoufam v pokracovani,vzhledem k tomu ze posledni kapitola byla pridana pred treki lety,ale musim rict ze by to byla hrozna skoda a naprosto nesobecky prosim o pokracovani a nejlip dokonceni povidky :D Myslim ze bys udelala radost vice lidem. Takze ja se loucim,doufajic v brzske pokracovani.
P.S. Dokonce sem si te dala do zalozek :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama